PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
První poslech - standard, druhý odkrývá potenciál a ty další už mě rovnou nutí sepsat alespoň krátké ohlédnutí. BERGRIZEN je další jednočlenný projekt z Ukrajiny, jenž zasvětil svoji existenci odlehčenějším polohám black metalu. Pokud tamní scénu alespoň občas sledujete, jistě se vám vybaví jména jako DRUDKH, WINDSWEPT nebo SVRM. Všechny tyto sestavy to nemají rády kdovíjak "raw" ani "violent", ale naopak se často přiklánějí ke stravitelným melancholicko-atmosférickým žánrovým formám.
"Believe me, it’s very difficult to write music when the missiles are flying over your head and smashing buildings on the streets. It’s very difficult when you are sitting without electricity 12 hours per day or sometimes even more than 24 hours".
To jsou slova vůdčí osoby BERGRIZEN, Andriiho (tvoří pod uměleckým jménem Myrd'raal), jenž doma v Kyjevě opravdu nezažívá časy z kategorie příjemných (mimochodem ve válečné vřavě sám utrpěl zranění). V těchto těžkých dobách se nové album "Die Falle" nerodilo zrovna jednoduše, od začátku komponování po jeho finální emisi musely uběhnout dlouhé dva roky. Nicméně vynaložené úsilí za to rozhodně stálo, neb BERGRIZEN se podařilo složit velmi slušnou nahrávku.
První skladba "Ich Vergesse Nicht" (všechny řadové desky i názvy skladeb jsou v jazyce německém) nastupuje variací motivu, který velmi dobře známe ze závěru skladby "And If All The Stars Faded Away" od WOODS OF DESOLATION. Vsadil bych boty, že Ukrajinci mají třetí (a zároveň nejlepší) album australských melancholiků nastudované ještě více než má maličkost. Nicméně těleso z Wollongongu hlavním těžištěm inspirace rozhodně není, ve tvorbě BERGRIZEN se nejvíce odráží výše zmíněné ukrajinské spolky a dále pak německá "lesní" black/post-black metalová škola na čele s WALDGEFLÜSTER, DÄMMERFARBEN a nebo IMPERIUM DEKADENZ. Svoji úlohu hrají i četné atmosférické či folkové přesahy (upomenou VVILDERNESS nebo FALLS OF RAUROS).
Tohle všechno může jen stěží utáhnout pouze jedna persona, Myrd'raal si proto přizval ke spolupráci hned trojici kytaristů, basáka a obsluhu bicích a perkusí (tamburína, triangl, různé shakery...). Díky presenci tolika hostů je album velmi barevné, motivy se častěji střídají, různě se prolínají nebo se rovnou vrství přes sebe a postupně pak gradují. Pakliže se někde na chvilku objeví "volné místo", okamžitě ho vyplní vkusná atmosférická (či lehce symfonická) vsuvka či jemné kytarové předivo. Variabilní je i vokál, převažuje klasické krákorání, nicméně občas dojde na i na zoufalé "zvolání o pomoc" / přidušený howling lehce upomínající projevy DSBM vokalistů.
Z tracklistu vyzvedávám kromě již zmíněné "Ich Vergesse Nicht" (troufám si tvrdit, že vím, na co Myrd'raal asi nikdy nezapomene, zvláště pak v kontextu již skoro dva roky probíhajících událostí v jeho domovině) vyzvedávám i "Der Rituelle Mord (Öffnung Der Tore)". Navzdory svému přísnému názvu se o žádnou blackmetalovou divočinu nejedná, jde spíše o rychlejší, barevnou a na melodických vlnách plující tryznu. Tahle rituální vražda prostě neproběhne rezavým nástrojem pochybného původu někde v lůně zapadlého sklepení, ale spíše na rozkvetlé mýtině, kde vám éterická divoženka podá kalich kypící výluhem ze smrtelně jedovatých bylin.
Pokud máte v black metalu rádi škatulky "post" nebo "melancholic", je pro vás sedmá řadová deska BERGRIZEN tím správným doporučením. "Die Falle" vás ničím neslýchaným nepřekvapí, nicméně jsem si jistý, že i tak vám přinese spoustu příjemně letargických chvil. Spěte sladce.
Pokud máte v black metalu rádi škatulky "post" nebo "melancholic", je pro vás sedmá řadová deska BERGRIZEN tím správným doporučením. "Die Falle" vás ničím neslýchaným nepřekvapí, nicméně jsem si jistý, že i tak vám přinese spoustu příjemně letargických chvil. Spěte sladce.
7 / 10
Myrd'raal
- zpěv
DMNT
- kytara
V. D.
- kytara
Ogrim
- kytara
A.
- baskytara
Olgerd
- klávesy
Roman Korotkov
- bicí, perkuse
Phuthnack
- ruchy
Shoigitch
- scretche a farty
1. Ich Vergesse Nicht
2. Ich Vergebe Nicht
3. Der Rituelle Mord (Öffnung Der Tore)
4. Die Falle (Der Wanderer III)
5. Verschneite Winternacht
Die Falle (2023)
Orathania (2023)
Holy Death Over Kiew (live) (2019)
Somebody (single) (2019)
Einsamkeit Im Wintersturm (live) (2018)
Der Unsterbliche Geist (2017)
Scherbengericht (2014)
Complaint Of Dying Years (2010)
Autism (2009)
Wintereintritt (2008)
Verzweiflung (2008)
Winter Suicide (2007)
Datum vydání: Čtvrtek, 21. prosince 2023
Vydavatel: Purity Through Fire
Stopáž: 41:05
Na albu hostuje klávesista Oleg Rubanov (pod pseudonymem Olgerd) z nechvalně známého uskupení KRODA, jež se netají svými sympatiemi k NSBM scéně (jakkoli to KRODA několikrát popřela). Ohledně BERGRIZEN nemáme žádný přímý důkaz, že by se tato kapela nějakým způsobem hlásila k NS ideologii, proto recenzi zveřejňujeme. Tímto prohlašujeme, že redakce Metalopolis se důrazně vymezuje a distancuje od jakékoli formy extremizmu bez ohledu na jeho příslušnost.
-bez slovního hodnocení-
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.