Takový malý milý skrytý steampunkový poklad na Amazon Prime zneužívající sexy kulis Prahy a nově i Dubrovníku. Jestliže o první sérii bylo možné mluvit jako o noirové steampunkové detektivce, druhá stáčí žánrové kormidlo mnohem více do politického dramatu. Na všem je vidět trochu vyšší rozpočet, což se možná stalo celkově seriálu osudným, neboť původně zamýšlená třetí série zřejmě nebude realizována, a to hlavně díky nedostatečnému zájmu z řad diváků. A to si myslím, že je škoda. Carnival Row je celkem originální a neokoukaný projekt. Oproti ostatním seriálům z produkce VOD platforem to ale není nijak fatální pro děj, neboť i přes to, že původně byla třetí série plánována, se podařilo velmi uspokojivě zakončit zásadní příběhové linky. A za to je nutné tvůrcům vyseknout poklonu, neboť to se děje už jen velmi sporadicky.

Jestliže první série se snažila představit postavy a načrtnout základní rysy světa, ve kterém fungují dohromady lidé a „nelidé“, které představují víly, fauni, vlkodlaci, koboldi, ajťáci a další, druhá série se mnohem více věnuje jeho problémům. Mnohem okázaleji řeší rasismus a politiku. Bere si při tom plné hrsti inspirace z dějin dvacátého století a svým způsobem pranýřuje myšlenku komunistické rovnostářské společnosti. Dělá to zábavně a ne zcela hloupě, i když se tvůrci nevyhnuli ve svém „nastavování zrcadla“ určitému zjednodušení. Za velké plus beru to, že na obou stranách „barikády“ jsou kladné, záporné i šedé charaktery. Celý koncept mohl svádět postavit dobro a zlo ve zjednodušené formě lidé versus ostatní rasy a to se nestalo.

Děj je mnohem odvážnější a příběhový focus (rezignuju, kdo má nápad na český tvar, hažte do diskuse - pozn. korektora) se ustaluje na čtyřech hlavnějších postavách. Těmi jsou na jedné straně (myšleno v republice Burgue) bývalý detektiv Rycroft Philostrate hraný Orlando Bloomem, jenž je i jedním z producentů celého projektu, a vílí rebelka Vignette hraná modelkou Carou Delevingne. Na druhé straně jde hlavně o zámožného fauna Agreuse a jeho lidskou zbohatlickou milenku Imogen, kteří hledají nový domov poté, co se rozhoří nenávist mezi lidmi a „nelidmi“ v hlavním městě republiky Burge. V něm byla na konci minulé série totiž vytvořena speciální zóna pro ostatní rasy, která velmi připomíná židovské ghetto za druhé světové války. Smíšené svazky jsou samozřejmě společností neakceptovatelé, ačkoliv tu například fungovali „vílí nevěstince“, které se zaměřují na lidskou klientelu.

Druhý pár, tedy Agreuse a Imogen, sledujeme na ještě zajímavějším místě. Tím je město, jež ovládly jednotky hnutí, jemuž se říká „Nový úsvit“. To je rovnostářská skupina, která se snaží realizovat de facto komunismus. A to není dobré místo pro kapitalistu a rozmařilou paničku z vysoké společnosti. Na druhou stranu Nový Úsvit hlásá i absolutní rovnost mezi rasami. Ekonomicky i politicky se ale přiklání ve své podstatě ke stalinistickým myšlenkám včetně absolutní brutality, se kterou je prosazuje. A jak už to tak bývá, funguje tu orwelovské „všichni zvířátka jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“. V mnoha interiérech je možné vidět i budovatelské nápisy v češtině jako „Rovnost“ nebo „Kdo nepracuje, ať nejí“.

V ději se prosazuje mnoho dalších postav, které mají celkem významnou úlohu. Mezi nimi jsou i čeští herci a herečky. Například Karel Dobrý hraje politického ambasadora, ale osazeno je i celkem dost hereček v menších rolích, jakými jsou Markéta Tannerová Šebesťáková nebo Martina Babišová. Dva díly vznikly i ve spolupráci s kameramanem Jakubem Dvorským. Krom postav tu samozřejmě poznáte i celou řadu lokací. Ať už je to Praha, Prachovské skály, Frýdlant, Liberec, Pravčická brána nebo samozřejmě lom Velká Amerika. Občas je zábava sledovat, jak moc si některé lokace filmaři upravili prostřednictvím počítačů.

Dalším parametrem, kterým Carnival Raw vyniká, je rating. Většina fantasy tvorby je pg-13, tady je to erko se vším všudy. Když je někdo rozsápán, tak se kamera nedívá jinam. Gore scény jsou patřičně šťavnaté a to samé platí i o erotických scénách. A na to, že jde o pouhé fantasy, se tu celkem odvážně pracuje i s dějem. Scénář postavy nešetří a nebojí se je nechat umírat. V druhé polovině máte tu jistotu, že se může stát vlastně cokoliv. Současně se tu pracuje i s vývojem postav, které jsou díky okolnostem děje výrazně mění. A ač se mi všechny scénáristické kroky nelíbily, musím ocenit odvahu, s jakou byli činěny. Díky tomu si Carnival Row udržuje napětí a nápaditost.

Ačkoliv se seriál ve své druhé sérii posunul i žánrově trochu jinam, nepřestával mě bavit a mrzí mě, že se nedočkám třetí závěrečné série. Zůstává pro mě zajímavým mixem, ve kterém se povědomé steampunkové kulisy mísí s akcí, politickými tématy a scénářem, jenž vás udrží v pozoru.