Hele, nové album SEVERE TORTURE. O nich už jsem dlouho nic neslyšel. Rychle nakukuji do svých soukromých složek a databází a seznávám, že poslední posluchačský záznam disponuje prosincovým datumem roku 2010. To mě nepřekvapuje, neb tahle holandská sestava prakticky nikdy nefigurovala na špičce mého zájmu a jen málokdy mě přinutila k nostalgickému vzpomínání ve stínu přehrávače. Co si budeme povídat, když si budu chtít pustit death metal dle střihu CANNIBAL CORPSE, vždycky sáhnu po originálu.

Pravda je taková, že SEVERE TORTURE na dalších albech svoji produkci trochu upravili, řeznictví z Buffala sice stále mělo jasně největší prodeje, nicméně přidaly se i další, spíše techničtěji pojaté profily (DEEDS OF FLESH, SUFFOCATION...). V roce 2011 se však vody uzavřely a SEVERE TORTURE zmizeli ze scény i se svým vysvědčením, které jejich kariéru hodnotilo jako slabší chvalitebnou. To prosím neberte jako nějaké shazování, desky natočili slušné a všechny žánrové normy se jim podařilo splnit dokonale, nicméně chyběla jim odvaha (kreativita?) se od svých největších vzorů alespoň trochu odlišit. Samozřejmě chápu, že dělat revoluci v tak konzervativním žánru, jakým BDM bezesporu je, a současně v hustém porostu experimentů neztratit jasně vytyčenou cestu není vůbec jednoduché.

No ale pojďme zpět k aktuálnímu dílu "Torn From The Jaws Of Death", jež na mě na našem dokonalém webu nečekaně vyskočilo ze seznamu doporučených desek k poslechu. Kolekci jsem odložil na čekací list, leč podnícen extatickými referencemi jednoho z mých drahých redakčních kolegů, jal jsem se "Holanďanům, kteří hrají jako CANNIBAL CORPSE" dát šanci trochu rychleji. A udělal jsem dobře.

SEVERE TORTURE výrazně pocvičili, shodili nadbytečné kilogramy a ještě navíc se jim podařilo dokonale zpevnit svou tělesnou schránku. Jestliže se předchozí album "Slaughtered" neslo ve znamení zvukového odtučnění a naopak nápadnější kompoziční diversifikace, tak novinka jde v tomto ohledu ještě mnohem, mnohem dále. Je znát, že Holanďané o tvůrčí pauze neokupovali pohodlný prostor gauče, ale naopak se dost udržovali v kondici. Ta sestava je přece úplně stejná, přibyl jen novic za bicí soupravou, výtečný Damiën Kerpentier (SEPIROTH), přesto se SEVERE TORTURE dokázali neuvěřitelně posunout kupředu, jednak hráčsky, ale především skladatelsky. Ta změna je skutečně naprosto zásadní. SEVERE TORTURE zredukovali basic deathmetalové přístupy, mnohem více vsadili na technickou stránku věci a nadto zařadili celou plejádu oživujících ingrediencí. Takových ingrediencí, jež z alba, které "působí hlavně jako celek", udělají album, na kterém je deset opravdových kompozic majících svá specifika. Deset skladeb, které od sebe dokážete odlišit. Deset skladeb, které disponují momenty, jež mají potenciál usídlit se vám v lebce na delší dobu.

A jaké, že to jsou ingredience? Co techničtější a natlakovaná skládanka po vzoru SUFFOCATION a nebo klidně i současných HOUR OF PENANCE? Máme. Výrazněji vrstvené melodie (trochu po vzoru ABORTED)? Máme. Košatě vystavěná a chytlavá sóla? Taky máme. Výpravnější nebo dokonce atmosférické pasáže? K službám. Jiné žánrové odbočky, třeba blackem obarvené hrany, jaké už lehce vystrkovaly růžky na "Slaughtered"? Ale jistě. A co nějaká reprezentativní závěrečná skladba s vygradovaným finišem? Ale jo, to taky máme.

Máme všechno. Máme do zlatova vypečené crisp death metalové album, ze kterého cáká energie, hráčské umění i tolik potřebná kreativita. Holanďané vstali z mrtvých a rovnou si dali kilometr kraulem na čas v bazénu živé vody. Tahle kapela neuvěřitelně vyrostla. Pokud se letos 7.8. náhodou budete potulovat na pozemku Brutal Assaultu a budete rozmýšlet, zda si dáte párek nebo se půjdete podívat na set SEVERE TORTURE, zvolte druhou variantu. Sice vám trochu vytráví, ale zato si užijete perfektní, autentickou death metalovou performanci.