Možná by hned na úvod stálo za to vysvětlit nadpis článku. Tento film totiž není pro lajky. Čím více toho budete vědět, tím více se budete bavit. Někdy mě až překvapilo, jak hluboké znalosti musíte mít, aby vám nějaké vtípky a eastereggy došly. To se týká například obsazení předchozích filmů včetně postav, které tu mají zcela epizodní roli. Pracuje se i s tím, že někdo obsazen měl být, ale nakonec nebyl. Bez této znalosti budete odkázáni jen na hlavní příběh, který popravdě není nikterak objevný. A pak tu jsou fórky na první signální, ale na nich DEADPOOL & WOLVERINE opravdu nestojí.

Pokud jde o mě, tak si nepamatuji z posledních let film, u kterého jsem se smál tak hlasitě, že jsem měl až pocit, že ruším všechny kolem. Možná i proto, že do kina moc nechodím na komedie. S touto poslední marvelovkou se mi to stalo. Nicméně se sluší také dodat jednu důležitou věc, kterou jsem už zmínil. DEADPOOL & WOLVERINE vám bude připadat tak dvakrát až třikrát víc vtipný, pokud opravdu detailně znáte jak komiksy, tak komiksové filmy Marvelu. A nejen ty. Film naráží na opravdu všelicos. Od posledního Mad Maxe, přes akvizice mezi filmařskými giganty Disney a Fox, až po obsazení jednotlivých rolí. A dělá to skvěle. Nicméně pokud jste někdo, kdo o ničem z toho příliš neví, tak opravdu drtivá většina fórků, jež tu jsou, projde skrze vás, aniž byste si čehokoliv všimli. Nebo si možná všimnete, že „tohle musí být určitě narážka na něco“, ale vy nevíte na co. Kousek ode mne seděl pár, kdy slečna evidentně nebyla zcela velkým fanouškem Marvelu a neustále všechny kolem propichovala pohledem, protože fakt nechápala, čemu se smějí. Bylo to, jako by ji posadili ke stolu nejvtipnějších lidí široko daleko, kteří ovšem mluví jazykem, jemuž ona nerozumí.

Když se na to půjde filosoficky, tak dokonce lze říci i to, že film lze chápat jako dílo o několika vrstvách. Od základního děje se můžeme přesunout k vrstvě eastereggů a film lze chápat i jako kritiku a omluvu za současný stav Marvel universa. Jednou z viditelných linek je vlastně komentář k tomu, jak všechny fáze MCU po Avengers: Endgame selhávají. A selhávají čím dál tím více. Deadpool jako postava o sobě mluví jako Marvel k Ježíšovi, který má za úkol spasit marvelácký filmový vesmír. Je to ale opravdu úkol, který může vyřešit jeden superhrdina? Nemyslím si.

Na počátku filmu jsme svědky, jak Deadpool doslova vykope mrtvolu Wolverina a následně jí bojuje proti agentům, již ho mají za úkol přivést do organizace Time Variance Authority, která dohlíží na multivesmír. Mimochodem ta úvodní scéna je brilantní a dala mi naději, že režisér Shawn Levy se snad vyrovná Davidu Leitchovi a Timu Millerovi, kteří předvedli skvělou práci na obou předchozích dílech. Ale bohužel to tak není. Ano, jsou tady očekávatelně skvělé akční scény, ale jinak třetí Deadpool o kousíček zaostává za jedničkou i dvojkou. Trochu za to může poněkud lacinější vizuál. Opravdu hodně děje se odehrává ve vesmíru, který se překládá jako „Prázdno“ a jde o jakési odkladiště pro vše, co se v Marvelu nepovede a spadne pod stůl. I v tom lze vidět jakousi symboliku současného stavu MCU. Tím důležitějším důvodem je ale příběh samotný a hlavně pak motivace hlavních postav. Deadpool tu má vlastně dva záporáky, jejichž chování a pohnutky jsou vysvětlené opravdu velmi mělce a díky tomu v ději moc nefungují. To samé lze říci i o některých rozhodnutích v příběhu, které výrazněji posunují děj. Ta jsou, řekněme, lehce retardovaná a zakončení vlastně triviálně hloupé. Otázkou je, jestli to právě u Deadpoola nějak výrazně vadí. Říkám, že méně než u jakéhokoliv jiného filmu, ale trochu přeci jen ano.

Takže si to pojďme shrnout. Vizuál žádná pecka. Příběh nic, co si budete za rok pamatovat. A ano, akční část funguje výtečně. Nicméně co způsobuje ta výrazně nadprůměrná hodnocení všude kam se podívám? Jsou to dvě věci. Skvěle fungující vztah Deadpoola a Wolverina je tou první ingrediencí. Z Ryana Reynoldse i Hugha Jackmana přímo sálá, jak moc si to užívají a to je nakažlivé. Je to bromance, kterou jste vždycky chtěli vidět a film vám ji naservíruje se všemi parádami.

A pak jsou tu skryté odkazy. Jsou jich desítky a možná i stovky. Některé na první dobrou. Pokud jste viděli posledního Mad Maxe, tak vás tam zcela jistě zaujal jeho dopravní prostředek, který paroduje římské benhurovské vozy. Deadpool tento motorkový bizár povýšil na nový level. Pak tu jsou ale opravdu velmi sofistikované „fórky“, které pochopíte jen tehdy, když víte. kdo koho hrál v jakých Marvel projektech.

Tohle je typ fanservisu, nad nímž budou někteří kroutit hlavou a jiní budou bezmezně nadšení, že se jim vrátila postava, o které už nedoufali, že ji někdy uvidí. Všechny ty větší camea ale fungují skvěle a nejsou tam jen naoko. Skvěle vlastně funguje i to, že se většina z nich objevuje právě v dimenzi „Prázdna“, což je vlastně takový superhrdinský smeťák. Takže pokud víte koho třeba v Marvelu hrál herec, který se proslavil jako Darth Maul ve Star Wars, budete nadšení. Protože ta postava se na malou chvíli vrátí. A já nebudu prozrazovat další figury, protože tím bych hardcore fanouškům spoiloval ty opravdu zásadní klenoty, jež si film uchovává. Nutno říci, že to, jak s camey DEADPOOL & WOLVERINE pracuje, vlastně nemá obdoby. Skoro mě mrzí, že se stejnou péčí není zacházeno s příběhem jako takovým.

Je tu ještě něco, na co jsem zapomněl? Ano. Samozřejmě tu jsou věci očekávatelné. Tím myslím jak práci s hudbou, ve které je ukázáno mistrovství už v prvních pěti minutách, tak fenomenální bourání čtvrté stěny, které si nezadá s žádným podobným filmem. Míra a styl, s jakým se to děje nyní, je fantastická. Postava Deadpoola tu vždy balancuje na nelehké hraně totální přepálenosti, trapnosti i určité lidskosti. Toto balancování nad propastí však vždy zvládá s grácií sobě vlastní.

Deadpool rozhodně není dokonalý film. Není to nic, co spasí Marvel. Je to však dokonalá hovězina, která vás v kině upřímně rozchechtá. A to, jak moc vás rozchechtá, je přímo úměrné tomu, jak velký Marvel nerd jste.