PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po industriálně děsivém a dusivě vyhroceném debutu "Atoma" se Stefano Ferrian (původně z PSYCHOFAGIST) postupně obklopil novou sestavou a posunul do trochu jiné formy. Zůstal ale stále ve slušném extrému. Jenže přestože je "eartHFlesh" již trochu blíže k technickému jazz-math-grindcoru zmíněných PSYCHOFAGIST, o žádný návrat ke kořenům se nejedná. Aktuální SYK si totiž nasadili černé rubáše a zkřížili technické rubanice smrdící místy překvapivě i djentem s blackmetalovou avantgardou.
Poslední změnou postupného přerodu, který proběhl na minulých třech deskách, je odchod zpěvačky Dalily Kayros, která sice na minulé nahrávce svůj vřeštivý vokál konečně ovládla a její hlasové kreace tak přestaly připomínat pouhé exhibování, nicméně v kulisách změněné hudební podstaty, která z industriální extravagance přešla do metalově důrazné a na klasickém kytarovém soundu založené formy, byl její kontrastní vřískot možná až příliš vyhraněný. Na "eartHFlesh" si tak vokál přivlastnil sám Stefano Ferrian. A jelikož ho posadil do slušných hloubek někde mezi death a black polohu, dokonal přerod a především tak hudba SYK dostala kompaktní a ucelenou tvář.
Ale o tom, že rozchod s Dalilou proběhl zřejmě v klidu, svědčí její hostování i na této desce a především v závěrečné skladbě "The Passing" je to příjemné osvěžení. Každopádně mohu konstatovat, že v mých očích představuje "eartHFlesh" prozatímní vrchol snažení těchto Italů.
Stefano Ferrian a jeho SYK se z industriálu posunuli do metalových kulis a zde jim to hodně sluší.
7,5 / 10
Stefano Ferrian
- kytara, vokál
Alan La Roca
- basová kytara
Federico Leone
- bicí
- host:
Dalila Kayros
- vokál
Datum vydání: Pátek, 10. května 2024
Vydavatel: Season of Mist
Stopáž: 44:36
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.