HELEVORN - Espectres
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na záver čertovsky rozpáleného, intenzívneho, vysušeného, ale nakoniec dosť krátkeho leta sme od košických WASTAGE a prešovských SLIGHT LIE dostali malý, skoro „rodinný“ festival na mieste zvanom Secret Garden alebo Skrytý dvor. Priamo v meste akosi chýbal priestor, kde by sa za priaznivého počasia dala spraviť open-air akcia, ale potom, čo sa miesto známeho „kolosálneho“ biotopu zjavila možnosť ísť sa pozrieť pre zmenu niekam inam už takto na úvod môžem povedať, že sa taký nájsť podarilo.
Secret Garden na Moyzesovej ulici je sympatický podnik vo dvore na okraji historického centra, so sedením vonku, slnečníkmi, barmi, pódiom, tienený z jednej strany aj stromami, a tam návštevníkov v sobotu malo zabaviť pôvodne až šesť účinkujúcich hudobných kolektívov. Inštrumentálne duo TIME SPROUT ORCHESTRA, tvorené Ivinom (gitary, efekty) a Matúšom (bicie) z OBLITERATE nakoniec účasť odrieklo, čo zamrzelo. Tuším práve oni sú tí, ktorí tento podnik objavili a už tam aj hrali. Keď som teda o pol šiestej prišiel, pred zatiaľ asi štyrmi desiatkami ľudí to už malo poriadne rozbalené prešovské kvinrteto SLIGHT LIE. Prvýkrát som kapelu videl aj počul na košickom kole Wacken Metal Battle niekedy na jar, kde prekvapila mnohých a teraz potvrdila, že pozitívny dojem nebol náhlym pomätením mysle. Hudobne veľmi dobre poskladaný „crossover“ rôznych odnoží svižného melodického metalu nabitý energiou a drajvom plus kvalitný spev, toto sú iste niečo viac než len nejakí „lokálni hrdinovia“.
Prešovčania majú dosť nárezové momenty, ale kto chcel pritvrdenie, stačilo mu počkať na zvolenských BRAIN DEALERS. Existujú od roku 2019, v pätici hrajú death metal a na konte majú zatiaľ jedno EP. K nemu iste niekoľko novších skladieb, lebo štyridsať minút, ktoré každá kapela mala na prezentáciu, využili naplno. Hudobne skôr klasickejší, dosť rýchly, ale aj dramatickými harmóniami útočiaci death metal. Vokál je v slovenčine a naživo vokalista predviedol dunivé hĺbky i škriekavé polohy, ktoré zneli tak trochu ako keď lejete do rozpáleného oleja vodu. Zábavnou a preveľmi metalovou vsuvkou bol krompáč, ktorým sa frontman oháňal pri skladbe s názvom „Kopem hrob“.
Podnik sa pomaly ponáral do večerného šera, pribúdali fanúšikovia (nakoniec cca do stovky ľudí) a kov smrti ešte nabral na intenzite. Roman (gitara), Ľubo (gitara, vokály) a Robo (bicie) tentokrát zahrali ako MORDUM a ako ľudia, ktorí death metal hrajú ešte od teenagerských čias, stále im ide a stále ich baví. Set bol hlavne z albumov (2017, 2022), náklepový priamočiary divoký death metal, podaný pomerne technicky a sebaisto. Korení v podobe žánru z 90. rokov, je agresívny, má svoje ponuré momenty a neraz balansuje na hranici, kde to začína byť „brutal“. Vokály sú prevažne hlboké, akurát v po slovensky spievanej skladbe „Hnev“ naberú vyššiu, zúrivú revanú polohu typu „Ľubo, takéhoto ťa skoro nepoznávame!“ Klasicky vydarené vystúpenie.
O zmenu štýlu sa postarali prešovskí hardcoreoví veteráni SAPROPHYTE. Priznám sa, že ani neviem, kedy som ich naposledy videl naživo, to už musia byť roky, kapela samotná ako keby fungovala odpradávna a pre mňa sa vyslovene vrátila zo zabudnutia. V každom prípade som rád, že páni stále bojujú, koncert bol pravý hardcoreový zážitok, energia, odkaz, naliehavosť. S vokálmi v angličtine i slovenčine „lietajúcemu“ frontmanovi pomáhali aj ostatní členovia, chytľavé pesničky ťali do svetovej a obzvlášť domácej reality. Na záver domáci thrash/groove/core metalisti WASTAGE. Kvarteto má vonku nový album „Show Me Your Mask“, materiál, na ktorom sa dá stavať, a môžem povedať, že naživo ho predstavilo veľmi presvedčivo, podarilo sa ho podať tak, že sa nestratili ani mnohé elektronické oživenia. Aj vďaka celý čas slušne podarenému zvuku, ktorý sa spolu s priestorom, účinkujúcimi a fanúšikmi postaral o akciu, ktorá by sa mohla stať tradíciou.
Foto: Lukáš Hricko-Hryc, Bohuš Michalko
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Fínsky melodicky death so štipkou blacku som objavil až tento rok, ale hrali mi v aute i doma celé leto. Ich siedmy album som teda privítal s rozkročenou náručou a oni ju naplnili po okraj. Nič prelomového, skrátka ich osvedčená kvalitka.
Třicet let po založení je HORNA ve formě. Starý kozel Ville Pystynen, nestor finské blackové scény, za to umí vzít. Ostrý vysypaný BM, halekavá finština a taky rock'n'roll. A skvělé nápady, třeba ústřední melodický motiv v "Hymni II" z hlavy nedostanete.
Hleďme, kolega Noisy deklaruje SACRILEGE. Inu, SARCASM jsou jati hluboko v deathmetalových devadesátkách (založeni 1990, reaktivováni 2015) a navíc mají i blackový "edge". Jsou tam i DISSECTION, jinak je to spíše standardní, ničím nevybočující deska.
Hrací čas / počet zajímavých motivů = koeficient ochoty mačkat "replay". WINTERFYLLETH hrají (bez dvou bonusů) hodinu a tentokrát jsou bohužel na nápady skoupí. Nebýt "Upon This Shore" s WOODS OF DESOLATION / REMETE vibes, nebylo by moc kde brát.
Francouzská parta si za cíl snažení vytyčila instrumentální postmetalovou hudbu, kterou se snaží pojmout v maximální šíři. Koketuje tedy s lehkými postrockovými náladami i ponurou atmosférou doom metalu. K tomu výpady ke klasikům CULT OF LUNA. Povedené.
Při svém debutu pod "majorem" předvádějí WOLFBRIGADE svůj standard. Bylo už i lépe, ale mohlo být i hůř. Dominující pogo střídají vály v rychlejším středním tempu a prostě to klasicky dobře odsejpá. Častěji se však asi budu vracet ke starším nahrávkám.