OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Skrytý klenot na Netflixu, který z poloviny režírovala například Hiromi Kamata, jež se podílela na nedávném historickém velkoseriálu Šógun. Politické krimi drama podle skutečné události, která v Mexiku spustila mnoho změn. Pár stručných faktů. Institucionální revoluční strana vládla v Mexiku neskutečných 71 let. V roce 1993 Mexikem otřásl atentát na prezidentského kandidáta Luise Donalda Colosia. Právě tato situace odstartovala události, které nakonec vedly k oslabení vůdčí role strany, jež stála v Mexiku u moci řadu dekád. Nutno dodat, že kolem atentátu je stále celá řada nejasností a samotné vyšetřování bylo několikrát znovuotevřeno.
První díly nám představují osobu kandidáta na prezidenta Luise Donalda Colosia a jeho ženy, která zápasí rakovinou. Jsou vidět první neshody mezi ním a dosluhujícím prezidentem Carlosem Salinas de Gortari. Při setkání s prezidentem v chudé čtvrti Tijuany se to stane. Prezident je smrtelně zraněn střelnou zbraní. Ještě ten den se však dějí další události, které ukazují, že zřejmě nešlo o čin osamělého vlka, ačkoliv právě tímto scénářem se snaží autority celou událost uzavřít.
Hlavní figurami tu jsou vyšetřovatelé z místní kriminálky, kteří jsou velmi rychle odstaveni od případu. Ve svém pátrání ale pokračují situaci navzdory. Po celou dobu s nimi sbíráte indicie, ale stejně jako vyšetřovatelé nevidíte, kdo vlastně tahá za nitky. A to je mi vlastně celkem sympatické. Tvůrci nedávají jednoznačné odpovědi. Hrají s divákem hru, která není uspokojivá v tom, že byste na konci měli před sebou vyložené všechny karty. A to je skvělé v tom, že vás to nutí přemýšlet.
Nepřehánějí to ani s tempem, ale současně udržují napětí. Daří se jim skvěle vykreslovat emoce umírající vdovy, která se snaží zajistit své děti před tím, než ji od nich odloučí zákeřná nemoc, a při tom ještě z posledních sil zjistit, kdo vlastně stojí za vraždou jejího manžela.
Shodou okolností jsem nedávno viděl i Narcos: Mexiko, které je mnohem otevřenější širšímu publiku, ale pro mě zdaleka není tak vtahující jako Kandidát. K výslednému autentickému dojmu přispívají jak dobře zakomponované dobové záběry, tak herecké výkony a casting. Některé postavy budete nenávidět, některým budete držet palce, aby se na svojí cestě přiklonili na správnou stranu. Dějiny zločinu: Kandidát je trochu nenápadný a zastrčený seriál, který svojí kvalitou ale trumfne většinu ostatní produkce Netflixu.
Dějiny zločinu: Kandidát je trochu nenápadný a zastrčený seriál, který svojí kvalitou ale trumfne většinu ostatní produkce Netflixu.
8 / 10
Vydáno: 2019
Vydavatel: Netflix
Mexiko, 2019, 5 h 35 min (Minutáž: 32–48 min)
Režie: Hiromi Kamata
Kamera: Alberto Anaya Adalid
Hudba: Pascual Reyes
Hrají: Alejandro Cuétara, Alberto Guerra, Orlando Moguel, Ilse Salas, Jorge A. Jimenez, Gustavo Sánchez Parra, Evaristo Valverde, Everardo Arzate, Daniel Haddad
Střih: Karen Antunes
Scénografie: Nicolas Scabini
Kostýmy: Gilda Navarro
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.