Na zvýšenou poptávku fanoušků po kapelách hrajících to hezky „postaru“ už plně naskočily i velké metalové labely. V Century Media mají hned několik akvizic. O skandinávských HELLBUTCHER už tady letos byla řeč. Teď jsou na řadě zámořští BEWITCHER. Že se ty názvy můžou našincovi trochu plést? Klišé je klišé a pokud je jeho úroveň v přijatelných mezích, tak se vlastně jedná spíše o jev žádoucí, nebo minimálně očekávaný.

Američané jej způsobně dávkují i ve své muzice, kterou tvoří pelmel několika metalových stylů. Těm vévodí thrashový základ, ale nečekejte žádné technicko-sekací orgie. Toto trio to i na svém čtvrtém albu mydlí spíše neurvalým způsobem, byť zde přeci jen oproti minulosti registrujeme jistou umírněnost. Ta se projevuje v občasné inklinaci k něčemu, co by se dalo nazvat jako špinavý rock'n'roll spíše než tvrdý metal („Lavish Desecration“).

Existuje-li něco jako normy pro novodobý old school metal, tak rozhodně v nich nesmí chybět ani příměsy speed a black metalu. V případě „Spell Shock“ to znamená především silné blasfémické fluidum vyzařující z jednotlivých skladeb bez ohledu na to, jestli se zrovna hobluje ve středním tempu anebo kopáky jedou o několik rychlostních stupňů výše.

Zásadní otázkou u takovýchto nahrávek je, zda-li si dokáže udržet spád, tempo a především posluchačovu pozornost. BEWITCHER v této hře zůstávají spolehlivým hráčem. Tato jedenáctka skladeb disponuje neodolatelně šťavnatým základem a zcela důveryhodnou ortodoxií a lpění na tradicích. Pokud vás o tom nepřesvědčí ani na albu v pořadí třetí titulní skladba, tak se s dalším poslechem už nemusíte obtěžovat.