Ohledně mapování desek, které vyšly v květnu 2024 jsme byli opravdu hodně plodní. Recenzí se na našich stránkách objevilo nebývalé množství. No posuďte sami: ANETTE OLZON - Rapture, BLEAKHEART - Silver Pulse, COBRA THE IMPALER - Karma Collision, CRAWL - Altar of Disgust, GATECREEPER - Dark Superstition, GOD MOTHER - Sinneseld, GRIDE - Vyzobat, HAISHEN - Awaken the Endless Deep, HELLBUTCHER - Hellbutcher, KERRY KING - From Hell I Rise, OSSILEGIUM - The Gods Below, PAIN - I Am, PREHISTORIC ANIMALS - Finding love in strange places, RHAPSODY OF FIRE - Challenge The Wind, SAIDAN - Visual Kill: The Blossoming of Psychotic Depravity, SYK - eartHFlesh, WHEEL - Charismatic Leaders, WHOREDOM RIFE - Den Vrede Makt, ZNOUZECTNOST - The End...?.

Mohlo by se tedy zdát, že na měsíční nadílku toho moc nezbylo. Jenže paběrkovat se rozhodně nebude! Stále je tu ještě několik opravdu výrazných alb. Ať už jsou to debutové počiny nadějných Italů GHOST ON MARS a Britů URZAH, nebo další alba již ostřílených harcovníků v podobě arkansaských doomerů PALLBEARER a ladným progem se prezentujících Australanů TERAMAZE. Trochu divočiny obstarají kalifornští THE LAST OF LUCY a proložím to i jubilejním albem zasloužilých depkařů UFOMAMMUT. Trochu progu na závěr obstará projekt britských hudebníků AGE OF DISTRACTION. Celkově se mi v této nadílce sešlo hodně položek s progresivní náplní a také stoner/doom je silně zastoupen. Prostě jsem tentokrát asi hodně podlehl vlastnímu vkusu, ale s tím nic nenadělám.

GHOST ON MARS - Out of Time and Space
URZAH - The Scorching Gaze
PALLBEARER - Mind Burns Alive
THE LAST OF LUCY - Godform
UFOMAMMUT - Hidden
TERAMAZE - Eli: A Wonderful Fall from Grace
AGE OF DISTRACTION - A Game of Whispers

SEIGMEN - Resonans
THE LUMBAR ENDEAVOR - Agglomeration
SPHINX - The Deep Ends of the Deep
COGNITIVE - Abhorrence
EIGENSTATE ZERO - The Malthusian
LUCIDITY - Escherian
PASSAGE - Crystal
SHIVERED - Existential Mourning

GHOST ON MARS - Out of Time and Space

Výrazný prog s temnou tváří, nebo také dark metal plný progrese, tak nějak bych si troufl charakterizovat debut Italů GHOST ON MARS. Je to jako srážka klasických progmetalových veličin typu DREAM THEATER, PAIN OF SALVATION nebo i SOEN s tím emotivnějším od KATATONIE. V klidnějších a jemnějších pasážích se objevuje i ladnost, která připomene Australany TERAMAZE. První půlka alba je přímo nabitá silnými skladbami. Do harmonických aranží jsou tu spletené výrazné melodie, variabilní rytmika a silné i hladivé kytary, které si dokážou odskočit do hravých sól. Vše doplňuje příjemná barva hlasu Moreno Sangermana, která se sice trochu překlápí do ukníkané teatrálnosti v pasážích, kde se možná zbytečně tlačí do výšek, ale většinu času je jeho vokál přesvědčivý a sebejistý. Osvěžující jsou i sporadické hrubé vokální vstupy, například hned v úvodní "Beyond The Mist" či "Back From The Dead", kde hezky kontrastují s atmosférou připomínající zmíněné KATATONIA.

Vrcholem je bravurní čtvrtá skladba "Carbon Skin" spojující v sobě všechny devizy, které GHOST ON MARS nabízí, a je škoda, že následně se album láme a v druhé části jako by skupině docházel dech, nebo lépe řečeno nápady. Po emotivní "Nocturnal", která mi svou atmosférou připomněla vláčné hity HIM, jako by se navíc hrálo hodně na city. Například v baladické "Under A Crescent Moon" nebo vleklé "Back To Life" je toho cukrkandlu možná moc. Energická "Lost Signal" naštěstí tvoří příjemnou SOENovsky laděnou tečku na závěr. Takže nic nebrání konstatovat, že Italové stvořili příjemný debut, který oplývá značnou dávkou vyzrálosti a se samozřejmostí prezentovanými instrumentálními výkony.

Willowtip / 3. května 2024 / Další informace

URZAH - The Scorching Gaze

Britové URZAH nejsou na metalové scéně příliš dlouho, ale než stačili vydat první desku, vybrousili svůj post-metalový styl do vyvážené a silné formy. K hrubě valivým a dusivě rezonujícím stoner a sludge vlivům, které plně ovládaly jejich první EP "Urzah" (2020), přidali vstřícnější a melodicky laděné prvky a svůj projev okořenili i vyzrálejší techničtější pochutinou. Album "The Scorching Gaze" tak vybuchuje posluchači do nervové soustavy jako charismatický kříženec MASTODON a HIGH ON FIRE. Je to symbióza hrubosti a melodií, boj divoké nespoutanosti, silových riffů a progresivní hravosti. A v žádném případě je nelze obviňovat z plagiátorství. Mají svůj vlastní zajímavý rukopis, který sice k porovnávání se zmíněnými jmény svádí, ale na MASTODON je jejich hudba příliš temná a rezolutní, na HIGH ON FIRE zase příliš vzletná a melodicky prozářená. Tahle symbióza silové riffařiny s klasickou metalovou melodičností a hravostí funguje opravdu skvěle. A když se přidá trocha progresivnějších vyhrávek a změn tempa, roztočí se i kolotoč příjemných nálad. Opravdu vydařený debut.

APF Records / 3. května 2024 / Další informace

PALLBEARER - Mind Burns Alive

Tahle stoner/doomrock/metalová parta z Arkansasu byla vždy svérázná v aplikaci klasických stylových atributů a snažila se tvořit osobitě a svěže. Tuto schopnost na "Mind Burns Alive" jako by Američané ještě rozšířili a album představuje skupinu šikovně hledající cestu ven z doommetalových a stonerrockových klišé. A daří se jim to jak vlastním hudebním obsahem, tak i rozmanitostí a experimentováním se zvuky a produkčními prvky. Ve skladbách se tak propadáme i do progresivních pasáží a celkovou atmosféru občas tlakují syntezátory a saxofon. Ve skladbách se skrývají emoce v podobě napětí i melancholie, ale současně jako by se na mnohých místech protrhávala mračna pochmurných myšlenek. Téma osamělosti, traumatu a duševního zhroucení, které deska podle svých tvůrců zpracovává, se proměňuje i ve spokojeně plynoucí odpočinek. Toto moderně pojaté stoner/doomrockové dílo tak může působit i svěže a inovativně. PALLBEARER se každopádně podařilo sebevědomě navázat na předchozí tvorbu a dokonce ji v mnoha ohledech překonat. Album nejen že rozšiřuje hranice žánru, ale také potvrzuje kapelu jako jednoho z lídrů současné stylové scény. Chtělo by se mi až napsat, že jsou jako BLACK SABBATH moderní doby, ale to bych asi trochu přeháněl. Nebo ne?

Nuclear Blast / 17. května 2024 / Další informace

THE LAST OF LUCY - Godform

Že tahle kalifornská parta dříve mastila mathcore je stále poznat, ale jejich třetí deska už je mnohem komplexnější a především barevnější ve výrazech. Technický, ale zároveň i dostatečně brutální death metal skupina nebere jako dogma, dokáže z něj i vystoupit a doplnit o kontrastní prvky, ve kterých se kromě dusavého deathcoru objevuje i značná dávka progrese a téměř jazzové výstřelky. Ale dominuje agresivně útočné tempo a dynamický projev plný rytmických fines. Mohlo by se zdát, že taková hudba sebou nese značný level nepřístupnosti, jenže THE LAST OF LUCY dokážou dávkovat své divoké kreace s citem a prokládají je i přístupnějšími momenty, ve kterých nezapomínají na přímočaře stavěné riffy a dokonce ani na melodie. "Godform" je tak albem, ve kterém se projevují jak invence skupiny, jež se nechce nechat stylově svazovat, tak kontrastně k tomu i logicky stavěné tradiční vzorce. Američané tak dokáží zabít dvě mouchy jednou ranou, neboť umí potěšit jak fanouška bažícího po progresivní až experimentální hudbě, tak i toho, kdo má rád drsnou formu klasických deathových řezničin. "Godform" je výborné album, které potvrzuje vysokou kvalitu desek vycházejících letos u Transcending Obscurity Records.

Transcending Obscurity Records / 17. května 2024 / Další informace

UFOMAMMUT - Hidden

Album "Hidden" představuje jakousi oslavnou ódu k 25 letům existence UFOMAMMUT. Současně jako desátý velký počin skupiny by mělo i trochu bilancovat. Jenže to Italové vlastně nemají zapotřebí. Svůj tuhý a psychedelií načichlý stoner doom drhnou se zarputilostí buldoka již tak dlouho, že by se mohlo zdát, že si vypěstovali resistenci vůči trendům a vnějším vlivům. Přesto se na předchozím albu "Fenice" (2022) skupina pokoušela svůj rezolutní valivý projev posunout více do těkavé a jemně chvějivé psychorockové polohy. Jako by se sahalo až do hluboké minulosti a občas se objevily i ozvuky PINK FLOYD. "Hidden" na to ale příliš nenavazuje, naopak se zde UFOMAMMUT vrhají do temnějších a silovějších poloh a svůj svérázný rukopis prezentují hodně intenzivní a zvukově nekompromisní formou. Jejich hudba je zabalena do sonické mlhy, která posouvá skladby do hlukových rezonancí a zdůrazňuje agresivní přístup, který nabral na "Hidden" na dominanci. Mám s tím trochu problém, neboť silové riffy se v takové produkční formě dostávají až na hranici snesitelnosti. Tady z pohledu nastavení mého sluchového aparátu. Prostě je to na mě asi moc špinavé a utopené v bažině. První poslech tak byl trochu trýznivý, ale vyplatilo se proniknout pod povrch a odhalit všechny ševelivé a hravé prvky uvnitř toho bahna. Na rozdíl od výše zmíněných PALLBEARER, kteří si libují v průzračných a atmosférických polohách, zahalují UFOMAMMUT svou hudbu nepřístupnou krustou a zdánlivě neotesaně se vrhají na posluchače. Nemusí tak být pro mnohé snadné do takové hudby proniknout. Ale když se to podaří, je to zážitek.

Neurot Recordings / 17. května 2024 / Další informace

TERAMAZE - Eli: A Wonderful Fall from Grace

"Eli: A Wonderful Fall from Grace" je završením koncepční trilogie, kterou Australané započali albem "Her Halo" již v roce 2015. Možná je to právě koncepčnost, která odvedla skupinu trochu jinam od ostrého metalového výrazu, jímž oplývala jejich první alba ještě v devadesátých letech. Současní TERAMAZE jsou mnohem klidnější a ladnější, jakoby hladiví, výrazně zaměření na nenásilnou melodiku a dá se tvrdit, že s ohledem na jejich progresivní zaměření možná až příliš uvolnění. Současně ale do svého projevu etablovali i určité retro prvky, dají se totiž zachytit ozvuky starých časů a inspirace například KING CRIMSON občas sympaticky vyplavou na povrch. Z celkového pohledu je album plné příjemně plynoucích melodií a kudrnaté prog manýry se tak trochu schovávají za vlídnou atmosférou, která ze skladeb prýští. Chvílemi se dostavuje i pocit, že by si Australané s materiálem mohli ještě trochu pohrát a dotáhnout ho k větší dramatičnosti, občas se totiž stává, že při poslechu ztrácím pozornost. Prostě to plyne tak nějak bez emocí a samozřejmost není ideální pocit, se kterým má posluchač progmetalové dílo přijímat. Takže "Eli: A Wonderful Fall from Grace" je po všech stránkách příjemné album, ale z mého pohledu až příliš laskavé.

Wells Music / 24. května 2024 / Další informace

AGE OF DISTRACTION - A Game of Whispers

Pod hlavičkou AGE OF DISTRACTION se sešlo několik osobností britské progrockové scény. A byť to jsou jména, která nestojí ve středu zájmu, mají na kontě i několik hodně kladně přijatých počinů a jejich hudba je dokonalou ukázkou silné stylové scény, kterou Británie jednoznačně disponuje. John Cook (ex-THIS WINTER MACHINE), Charlie Bramald (GHOST OF THE MACHINE), Mark Gatland (HATS OFF GENTLEMEN IT'S ADEQUATE, IT) a Dom Bennison (LAST MOTION PICTURE, ex-TWM) stvořili dílo, které mě přinutilo prozkoumat i jejich další působiště. Album "A Game of Whispers" je totiž profesionálně prezentovaným kouskem příjemné hudby hýřící vzdušnou prosluněností, krásně melancholickými náladami i značnou dávkou kreativity. Nechybí zde ani dostatek pestrosti, od jemně a zlehka plynoucích melodií se dostaneme i do divočeji prezentovaných a nervně důrazných poloh. Zde prostě nápady, promyšlené aranže ani příjemné melodie nechybí.

Self released / 31. května 2024 / Další informace

Pod čarou:

SEIGMEN - Resonans (Indie Recordings / 3. května 2024 / Další informace)
Hudba těchto Norů bloudí mezi poprockem, alternativou a doomrockovými náladami.

THE LUMBAR ENDEAVOR - Agglomeration (Your Throws Shall Return / 3. května 2024 / Další informace)
Tohle je šíleně plodný oneman projekt, Aaron D.C. Edge jako by se utrhl ze řetězu a sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letos již pěti vydaných alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.

SPHINX - The Deep Ends of the Deep (Self released / 9. května 2024 / Další informace)
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.

COGNITIVE - Abhorrence (Metal Blade Records / 17. května 2024 / Další informace)
Technický death metal, ale i s prvky deathcoru, melodickými vlivy a jistou dávkou progrese. Na jedné straně až brutal forma, na druhou stranu s citelnou snahou o přímočarou údernost až hitovost. Pro fandy CATTLE DECAPITATION.

EIGENSTATE ZERO - The Malthusian (Eigenstate Records / 17. května 2024 / Další informace)
Další deska šíleného multiinstrumentalisty Christiana Ludvigssona už má daleko k minulé "Machinery Of Night". Jednak se zde recykluje, ale hlavně je to až příliš překombinované a nesourodé. Extravagance tu pohltila kreativitu a zbyl jen poněkud zmatený a stopáží přemrštěný guláš. Škoda.

LUCIDITY - Escherian (Inverse Records / 17. května 2024 / Další informace)
Příjemná rock/metalová melancholie z Finska. Atmosférická, náladová, ale občas i s trochu drsnější formou. K tomu špetka progrese, takže celkem pestrá deska.

PASSAGE - Crystal (Independent / 17. května 2024 / Další informace)
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.

SHIVERED - Existential Mourning (Sensespirit / 20. května 2024 / Další informace)
Íránec Mohammad Maki vydal druhé album SHIVERED plně jako one man projekt a byť už je tahle forma trochu zprofanovaná, jeho pojetí gothic doom metalu je svěží a barevné ve výrazech. Hodně příjemná směska něžných nálad a doomových depresí.