50M ZNAK - Nadechnout se
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Keď ste skraja nového milénia chceli počuť nejaký vskutku brutálny death metal, k miestam, na ktorých ste nepoblúdili, patrili napríklad Unmatched Brutality Records. Potom, čo svoje aktivity utlmili (ale BRODEQUIN máme naspäť aj s albumom, a ten teda je!), už niekoľko rokov ich cestou pátrania po tom najkrutejšom v ríši kovu smrti kráča iné americké vydavateľstvo. NSE sú špecialistami na „blasting brutal death metal“, teda kapely, pri ktorých si hovoríte „tyvole, to sa dá až takto?“. Popritom sa ochotne ujmú aj spolkov, ktoré v porovnaní s niektorými ich nepríčetnosťami vyznievajú skoro „klasicky“, hoci hrajú búrlivo vyhladzovací BDM. Povedzme si na rovinu, takí INTERNAL SUFFERING rozhodne bes byť neprestali.
Do tejto druhej kategórie možno zaradiť tri roky existujúci „dámsky klub“ EMASCULATOR. Dá sa povedať, že kvarteto je americké, aj keď ¼ z neho už niekoľko rokov žije v Prahe. Reč je o vokalistke Mallike Sundaramurthy, kedysi frontwoman tech/BDM talentov ABNORMALITY, ktorí na nej zrejme záviseli až tak, že potom, ako odišla, kapela skončila. Popri účinkovaní v zverstve NIDOROUS, sídliacom v Prahe, je po novom aj hrdlom britských UNFATHOMABLE RUINATION, ale teraz bude pár slov k EP „The Disfigured And The Divine“. Vokály sú jej, Teresa Wallace hrá na gitaru, Morgan Elle alias Morgehenna na gitaru a basu, Cierra White bubnuje.
Sedem skladieb, textovo zlovestnosť neraz odkazujúca na temnú stranu hinduistického duchovného sveta. (Stačí vidieť meno démonky s mikrofónom a vieme, odkiaľ asi vietor fúka.) Mallika tu znie zľahka podobne ako George Fischer vo svojich najbesnejších časoch, hudba je drvivý, väčšinou rýchly a nemilosrdný brutálny death metal, ktorý skvelo spája priamočiarosť s hraním sa s primeranou technikou. Teda ťah, agresivita, zúrivosť a popri tom nápady a šťava. BDM vysokej úrovne, žiadne intrá, nahrávku však na dve časti delí štvrtá „The Unassailable“, ktorá nás inštrumentálne, náladou i textovo – exotický jazyk, abeceda z indického subkontinentu – uvedie na iste ponuré miesto, kde kňažka, čarodejnica alebo podobná ženská osoba asi vzýva niektoré z miliónov božstiev a nezdá sa, že by chcela niečo dobrého. Obzvlášť ma za srdce chytajú mnohé blastujúce víchrové pasáže štýlu „zažiadajte si o kolumbijské občianstvo, dámy, dostanete ho“. Mám radosť, po čase vyšiel BDM, ktorý sa mi chcelo napísať, a navyše skôr „mladá krv“.
Baby robia „chlapskú robotu“ tak, že nejeden mužský kolektív sa tak nepochlapí.
Teresa Wallace
- kytara
Morgehenna
- kytara, basa
Mallika Sundaramurthy
- vokály
Cierra White
- bicí
1. Ecstasy In Disseverment (Of Self)
2. In Resplendent Terror
3. Thesmophoric Rites
4. The Unassailable
5. Eradication of the Asuras
6. Age of the Goddess
7. Supreme Void of Acephalous Being
The Disfigured and the Divine (EP) (2024)
Depraved Disfigurement (demo) (2022)
Datum vydání: Pátek, 25. října 2024
Vydavatel: New Standard Elite
Stopáž: 20:45
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.