Německá sestava DAWN OF DESTINY měla už zpočátku své kariéry nakročeno k tomu, stát se ne úplně běžnou powermetalovou kapelou, kterých je na německé scéně nespočet. Jejich inspirace, spíš než k odkazu dýní a podobných spolků, se upírala za oceán. Využívání thrashových riffů, časté změny v tempu, občasné deathové elementy a další prvky je odlišovaly od běžných úkazů na domovské scéně. Kapelu dal dokupy basista Jens Faber, který je hlavní autor většiny materiálu a působí zároveň i jako producent. Faber v sobě nezapře fanouška amerických SAVATAGE a otisk inspirace se občas v hudbě DAWN OF DESTINY objevoval. Vzpomeňme třeba vyzrálé album „F.E.A.R.“ z roku 2014. Diskografii mají různorodou a udělat si výlet po jejich albech není ku škodě. Jens Faber svůj obdiv k tvorbě SAVATAGE úplně nepotlačil a během covidového období vytvořil projekt LEGIONS OF THE NIGHT, který Olivovce jasně cituje. Album „Darkness“ vyšlo dříve tento rok a rozhodně stojí za pozornost. Navíc minulé album DAWN OF DESTINY „Of Silence“ z roku 2022 mi přišlo jako jedno z nejpovedenějších z jejich tvorby. Faber je v ráži, otázka tak byla, jestli mu při práci na jeho vedlejším projektu zbylo i dost fantazie pro domovskou kapelu.

Avšak obavy se naplnily. Jens Faber se autorsky vyčerpal pro svůj vedlejší projekt LEGIONS OF THE NIGHT. Přitom na „IX“ vlastně není nic špatně. Materiál pokračuje ve stylu známém z předchozích alb. Význačné je časté a trochu teatrální střídání tempa, občasné progresivní prvky a samozřejmě pěkný zpěv Jeanette Scherff. Nadprůměrný materiál, kterému technicky nelze moc vytknout. Blýskne se pár zajímavých skladeb včetně velmi zdařilého singlu „Alive“. „Crown of Creations“ je výstavním kusem toho, jak tahle parta pracuje s gradací a sborovými zpěvy. Za zmínku stojí i pochodová „Better Hold Me Tight“ postavená na ostřejších thrashových riffech. Podobně „thrashově“ ostrý je i samotný start v podobě „Mortem Vidi“, jenže jako celek album nějak nefunguje. Nemá to dynamiku a až na pár povedených momentů či zmíněných skladeb je obtížné udržet pozornost po celou dobu poslechu. Především druhá polovina alba už působí jen jako dobře odvedená rutina. Jens Faber má bezpochyby zajímavý a svébytný rukopis, avšak měl by si dát delší pauzu a nasbírat více nápadů a inspirací.