Animátorská továrna DreamWorks má vždy jednou za čas štěstí, že zasáhne terč přesně do černého středu. Stalo se jim to se Shrekem, sérií Jak vycvičit draka nebo předminulý rok s Kocourem v botách. I tento rok mají své želízko v ohni. To se jmenuje THE WILD ROBOT nebo česky Rozzum v divočině. Vzhledem k tomu, že se mi podařilo vidět film v původním znění, zůstanu u originálního názvu.

Film má jako předlohu knihu od spisovatele a ilustrátora Patera Browna a jejího převedení na filmové plátno se ujal jeden z nejschopnějších lidí na scéně animovaného filmu. Tím není nikdo jiný než Chris Sanders, který stojí například právě za prvním dílem kultovního Jak vycvičit draka. Knihu Petera Browna původně četla Chrisova dcera a on po ní sáhnul ve chvíli, kdy hledal pro DreamWorks nějaký nový námět na film.

Sandersův koncept se od původních kreseb Petra Browna výrazně odchýlil, protože chtěl, aby podoba robota byla ikoničtější. Inspirovala ho klasická dvojice C-3PO a R2-D2 ze Star Wars a stejně tak kultovních plecháč z klasického sci-fi Zakázaná planeta z padesátých let. A myslím, že se mu to povedlo. THE WILD ROBOT ale zdaleka není jen o designu hlavní postavy.

Poslední čtyři projekty studia se příliš tučným písmem do dějin animovaného filmu nepodepsaly a nejvýraznějším z nich byl snad Kung Fu Panda 4, který je nejhůře hodnoceným dílem celé série. THE WILD ROBOT je tedy filmově nový neokoukaný koncept, který navíc vychází z rodícího se knižního univerza, které se zatím zdárně rozrůstá. Našince může potěšit, že hlavní postava robotka Roz nebo Rozzum opravdu směřuje k Čapkovi a jeho románu R.U.R., což byla zkratka z Rossumovi univerzální roboti.

Celý film trochu připomíná situaci, kdy hodíte do mixéru animovaný kult jménem Wall-e, Malého prince a možná i nějaké odřezky od Hajao Mijazakiho. Základní zápletka je vlastně prostá. Roz ztroskotá v divočině. Hlavním účelem jeho programu je plnit lidem přání, což je trochu komplikované, když se nachází v divočině, kde žádní lidé nejsou. I tak se snaží vyhovět svému základnímu účelu a plnit nevyslovená přání všem tvorům okolo. Nakonec ho divočina začíná ovlivňovat a on se na své okolí začne napojovat. Přímo se vpíjí do lesa. Stává se divokým robotem, který mění svůj program. Naučí se rozumět zvěři kolem sebe a snaží se lépe navnímat, co tvorové kolem něho potřebují, aby mohl plnit jejich přání, což je zdrojem mnoha „ajťácky“ vtipných situací. Mnoho z jeho záměrů se míjí účinkem a jeden končí i tragicky. Při této situaci z jedné ptačí rodiny zbude jen vajíčko, ze kterého se vyklube malé house. A robotce Roz nezbývá nic jiného než se stát rodičem a malé house připravit do života. Hlavně jde o to ho naučit plavat a létat, protože právě to druhé bude potřebovat, aby mohlo odletět na zimu do teplých krajin.

Máme tu tedy příběh, ve kterém se střídá mnoho různých motivů. Od zvládnutí rodičovství, přes budování vztahu, outsiderství, přizpůsobení se, přijetí a nepřijetí vlastním druhem a spoustu dalších. Příběh je ve své podstatě hlavní zápletkou celkem přímočarý, ale současně i emočně velmi funkční. A také celkem rychlý. Neustále se něco děje, Chris Sanders vás nenechá vydechnout. Přitom velmi sofistikovaně střídá emoce. Akční scény, laskavý humor i poměrně brutální momenty. To je tu vlastně trochu jedinečné. Zvířátka si tu jdou po krku. Některá se chtějí sežrat. Některá se i opravdu sežerou. Je tu scéna, kdy matka vačice přijde o jedno ze svých roztomilých dětí a film se s tím vůbec nepárá. Nijak to nevysvětluje a žádným způsobem nezpomalí. To je život v divočině, smiřte se s tím!

Celý projekt krom příběhu stojí na třech dalších pilířích. Těmi jsou animace, zvuk a herecké obsazení. V originálním znění tu jsou herci jako Pedro Pascal, Lupita Nyong'o, Kit Connor nebo Mark Hamill. Prostě žádný béčka. Soundtrack má na svědomí Kris Bowers, který dělal hudbu například k Zelené knize, ale tady se opravdu vyřádil. Hudba skvěle podporuje vše co vidíte a dokáže silně napomoci tomu, jaké emoce scény vzbuzují. A pak je tu vizuální stránka toho všeho. A ta je opravdu famózní. Přemýšlím, kdy jsem naposledy viděl tak skvěle zaranžovaný animák po stránce kombinace barev a kompozice a nemohu si vzpomenout. Grafika je mnohem zarovnanější a uhlazenější než třeba u Kocoura v Botách, ale má svoji vlastní tvář. Divočina kolem je vlastně další postavou, která silně promlouvá do příběhu. Vše vypadá tak skvěle! Pusté pobřeží, podzimní listnatý les nebo rozbouřené moře. Vše je dokonalé v tom, jak to působí jako celek.

Tohle je od dva roky starého Kocoura v botách nejlepší film studia. Trochu konzervativnější po všech stránkách, ale velmi funkční v emocích. Současně s naprosto dechberoucím vizuálem.