Dokoukal jsem druhou sérii a hned si dal tu první a druhou znovu za sebou. A spousta věcí díky tomu zapadla do sebe. Přijde mi zajímavé se o Arcane bavit s lidma, co o League of Legends vůbec nic neví, a na druhou stranu s fanouškovskou základnou hry, která má načtené sebemenší detaily herního lore. Jako vždy v takových případech ta první skupina je ochuzena o celou řadu easter eggů a ta druhá řeší, co všechno je v seriálu „jinak“. Já stojím někde na půli cesty. První série mě svým způsobem přivedla hlouběji do lore světa LOLka, který je vlastně mnohem hlubší, než jsem si zprvu myslel.

A jaká je druhá série? Skvělá. Na každém detailu je vidět, že jde v současné době o nejdražší seriál na světě, do kterého zahučelo dohromady dvěstěpadesát miliónů dolarů. Nikde jsem neviděl tak dechberoucí audiovizuál. Teď nemluvím jen o grafice, ale i o tom, jak bezchybně jsou do příběhu napasované licencované skladby a jak fungují pro děj. Mnoho scén má silně klipovité tendence a vás bezmezně baví se opíjet tím, jak epicky to na vás působí.

List umělců, které v seriálu uslyšíte, je také monumentální. Krom LINKIN PARK, kteří natočili oficiální hymnu k mistrovství světa v League of Legends 2024, tu je WOODKID, IMAGINE DRAGONS, již stojí za titulní znělkou, TWENTY ONE PILOTS a mnoho dalších. To, co se tady povedlo v souhře seriálu a licencované hudby, je mistrovství, které nikde jinde není.

Než se vrhneme na příběh jako takový, tak se zastavím ještě u jedné silné stránky, kterou je voiceacting. V originále jde opět o něco unikátního, co v jiném animáku jen tak neuvidíte. Všem charakterům ty hlasy neskutečně sedí a „sluší“. U Viktora je možné si povšimnout, že má jeho postava trochu zvláštní akcent. Když se na něj herce Harryho Lloyda ptali, odpověděl, že se inspiroval českým akcentem, protože v roce 2016 u nás točil film Anthropoid.

Příběh navazuje tam, kde jednička skončila, a já stojím před těžkým rozhodnutím, jestli něco dál prozrazovat. Možná jen obecně to, že děj je mnohem epičtější a fatalističtější. Stále tu prim hraje dynamika vztahů, ale současně do toho mnohem víc promlouvá politika a velká, dá se říci až filosofická, témata. Ačkoliv tu máme celkem hodně postav, tak každá z nich má hned několik témat, které řeší. Téměř každá z postav navíc má nějaké světlé a tmavé momenty. Všichni se, až snad na jedinou výjimku, pohybují v nějaké zóně šedi a to z nich dělá uvěřitelné a zajímavé charaktery, které se snažíte pochopit, milovat nebo nenávidět. Abych byl trochu konkrétnější, tak i za charaktery, které tu dělají strašné věci, jako je Singed, vlastně stojí nějaká pochopitelná osobní motivace, která danou postavu nasvěcuje trochu pozitivnějším světlem.

Pro lidi neznalé herního lore je zapotřebí dodat, že ten se v mnoha ohledech od seriálu liší. Příběh seriálu je možné brát jako takovou alternativní realitu „lolkového kánonu“. Ukázat si to můžeme například na postavě geniálního technika Ekka, který má v herním světě celkem důležitý a silný příběhový oblouk se svými rodiči, jenž v seriálu zcela chybí. Pak tu je také celá řada vychytávek, které „neznalému“ nemusí dávat smysl. Seriál příliš nevysvětluje některé gadgety a magitechnické předměty nebo zbraně. Vlastně si nejsem jist, nakolik to vadí, jen mám pocit, že místy nemusí být zřejmé, kde se berou některé schopnosti postav. S tím souvisí i očividný teasing na nějaké další seriálové projekty. Druhá série Arcane by měla být poslední, rozhodně se ale chystají další projekty z universa Runeterry. Tím teasingem myslím například zakomponování tajné organizace Černá růže do příběhu. A takových drobností je tu více. Je jasné, že cílem Riot Games je vybudovat mnohem širší svět, u kterého bude Arcane jen jedním z mnoha pilířů.

Když jsem před pár dny zaregistroval cenzurované scény seriálu z Číny, došla mi ještě jedna věc. Seriál má opravdu hodně velmi silných ženských postav a hlavní romantická linka je lesbická. Kupodivu za to Arcane nechytá žádný hate. Důvod vidím hlavně v tom, jak svým způsobem přirozeně s těmi tématy seriál pracuje. Nikde netlačí na pilu. A když už tu máme nějakou „hot scénu“, tak ji dokáže prodat s obrovskou dávkou smyslnosti a citu současně.

Francouzskému studiu Fortiche, které v roce 2012 začalo s klipem pro GORILLAZ, a herním vývojářům z Riot Games se to opět povedlo. Bezchybně navázali na první sérii a dotáhli ji do epického velkého finále. Seriálu vdechli neskutečný hravý vizuál, který je detailní a neomezuje se na jeden výtvarný styl. Dosud nevídaným způsobem do svého projektu začlenili licencovanou hudbu, přičemž tu zúročili jak zkušenosti, tak cit, který mají pro hudební klipy. V mnohém dokázali překvapit a prokázat scénáristickou odvahu, kdy jedna z posledních epizod velmi výrazně uhne z nastoleného směru. Ano, už tu není takový moment překvapení jako v první řadě, ale i přes to se seriál podařilo posunout ve všech kategoriích o něco blíž absolutní dokonalosti.