Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sčítání hlasů do naší tradiční (i jedné velmi speciální) Metal Valhally je v plném proudu a lze předpokládat, že po vyřešení všech protestů budou výsledky zveřejněny jako obvykle na Nový rok či pár dní poté. Zatím si dejme lehkou návnadu. V dnešní době prakticky každý používá k poslechu muziky nějakou tu streamovací službu nacpanou hromadou statistik. Pár redaktorů se nám svěřilo s výstřižky (Spotify, Last.fm apod.) a vy tak můžete porovnat, zda kvantita zhruba odpovídá kvalitě. Ale pozor, níže uvedené výsledky mohou být velmi zavádějící, neboť offline poslech změřit nejde, některé služby statistiky neposkytují a co hlavně, některým kolegům okupují streaming také děti a dokonce i manželky. Naštěstí paní J.Roseová má vkus (nejen hudební), tak ty statistiky manželovi moc nepokazila.
Bohužel Spotify ty žebříčky zpřístupňuje jen v mobilní aplikaci, tudíž jsou ty screenshoty típané na mobilu a s tím neudělá nic ani velmistr v ovládání populárního nástroje "Malování". Tedy za estetickou úroveň článku se omlouváme.
(je to prostě zodpovědný šéf)
(2 profily. Kdo je Kid Rock, proboha, a proč je na všech 5 místech?)
(proti Brucovi nelze mít žádných výhrad)
(prý 30% J.Rose, zbytek paní J.Roseová)
(je to kryptopankáč!!!)
(Skandinávie to boří, žádné překvapení)
(frajeří s Tidalem, čemuž odpovídá rozpitý screenshot)
(má to jakési vychytanější)
(z hlubokého hvozdu, pokud měl zrovna signál)
(ČAD už Kerryho nestihli sesadit)
(prý poslouchá hlavně offline)
(propásl deadline, poslal na špatnou adresu, jen skladby a navíc tam má samé... ale i tak ho máme rádi)
Ostatní ignorovali - někteří důvodně, neboť prý poslouchají jen CD a vinyly, u dalších lze o důvodech pochybovat, jelikož už nemusí poslouchat manželku. Ale třeba Darkmoor má suverénně na čele tento singl a chtěl to utajit. Ale proč?
Vydavatel: Metalopolis Recordings, z.s.
Po dlouhých 17 letech vydávají němečtí progresivci nové album. A začátek je vskutku skvostný. Pravda, postupem času se úvodní euforie a nadšení přece jen trochu rozmělní, nic to ovšem nemění na faktu, že tohle bude hodně příjemné a svěží album.
Americký retro hevík, který se svou razantní přímočarostí vrací k prvnímu období Maidnů. Rytmika částečně vychází i z domácí thrashové scény, ale jak začnou kvílet kytary, koukají z toho Harrisovci. Za mě dobrý, přepošlu to Dalasovi k posouzení.
Soutěž o nejlepší metalový obal tohoto roku můžeme uzavřít, už na konci února tu máme jednoznačného vítěze - „Here Be Dragons“. Cenu přebírá Rodney Matthews. Pod obalem najdeme, bohužel dle očekávání, již jen recyklovaný a mnohokrát přežvýkaný obsah.
Zajímavý je tradičně pouze seznam hostí (Tate, Kiske, Atkins, Khan ad.), jejich účast však do země spolehlivě zadupává otravný hlas principála a samozřejmě i bilionkrát slyšené odrhovačky, které složil. Skalní aplaudují,ostatní si jen uplivnou a jdou dál.
Pod novým vydavatelem se Němci END OF GREEN vrací ke kořenům. Reedice debutového alba včetně jeho nově nahrané verze je celkem příjemným připomenutím jejich důrazných gothic doomových začátků. Uvidíme co bude dál.
Ale jo, tenhle pozdní švédský diskotékový metal má něco do sebe, a to i na svém již devátém řadovém albu, kde krom zlata v hrdle Nilse Molina nabízí i pár výrazných melodií, co se dobře posluchají, obzvlášť když pod nimi bublají ty tvrdé kovové spodky.
Takový francouzský stylový bráška Řeků MOTHER OF MILLIONS. Citlivý a náladový prog rock s důrazem na baladičnost a melodiku. A i zde má hodně výraznou roli emotivně zabarvený vokál. Hudebně se najdou vlivy LEPROUS, PORCUPINE TREE, ale i krajanů KLONE.
