Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sčítání hlasů do naší tradiční (i jedné velmi speciální) Metal Valhally je v plném proudu a lze předpokládat, že po vyřešení všech protestů budou výsledky zveřejněny jako obvykle na Nový rok či pár dní poté. Zatím si dejme lehkou návnadu. V dnešní době prakticky každý používá k poslechu muziky nějakou tu streamovací službu nacpanou hromadou statistik. Pár redaktorů se nám svěřilo s výstřižky (Spotify, Last.fm apod.) a vy tak můžete porovnat, zda kvantita zhruba odpovídá kvalitě. Ale pozor, níže uvedené výsledky mohou být velmi zavádějící, neboť offline poslech změřit nejde, některé služby statistiky neposkytují a co hlavně, některým kolegům okupují streaming také děti a dokonce i manželky. Naštěstí paní J.Roseová má vkus (nejen hudební), tak ty statistiky manželovi moc nepokazila.
Bohužel Spotify ty žebříčky zpřístupňuje jen v mobilní aplikaci, tudíž jsou ty screenshoty típané na mobilu a s tím neudělá nic ani velmistr v ovládání populárního nástroje "Malování". Tedy za estetickou úroveň článku se omlouváme.
(je to prostě zodpovědný šéf)
(2 profily. Kdo je Kid Rock, proboha, a proč je na všech 5 místech?)
(proti Brucovi nelze mít žádných výhrad)
(prý 30% J.Rose, zbytek paní J.Roseová)
(je to kryptopankáč!!!)
(Skandinávie to boří, žádné překvapení)
(frajeří s Tidalem, čemuž odpovídá rozpitý screenshot)
(má to jakési vychytanější)
(z hlubokého hvozdu, pokud měl zrovna signál)
(ČAD už Kerryho nestihli sesadit)
(prý poslouchá hlavně offline)
(propásl deadline, poslal na špatnou adresu, jen skladby a navíc tam má samé... ale i tak ho máme rádi)
Ostatní ignorovali - někteří důvodně, neboť prý poslouchají jen CD a vinyly, u dalších lze o důvodech pochybovat, jelikož už nemusí poslouchat manželku. Ale třeba Darkmoor má suverénně na čele tento singl a chtěl to utajit. Ale proč?
Vydavatel: Metalopolis Recordings, z.s.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
