NOSFERATU (2024)
Už dlho ma nič takto nerozbilo. Podľa mňa najlepšia draculovina vôbec.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Snad ještě nikdy jsem nepsal článek s takto smíšenými pocity. Před pěti lety, konkrétně v lednu 2020, se Nisse Karlén, předák SACRAMENTUM, zásadní to švédské true black/death metalové entity, ozval po dlouhých jedenadvaceti letech hibernace a veřejně deklaroval restart koncertní činnosti kapely a hlavně pak práce na novém řadovém albu. Pro mě jakožto člověka, který oddaně slouží výše uvedenému žánru již třicátým rokem, nemohlo být lepších zpráv. Koncertní aktivita znovuzrozených seveřanů byla skutečně impozantní, dokonce došlo na splněný sen v podobě koncertu na Brutal Assaultu 2023, leč po novém zpěvníku, který má/měl nést visačku "Shadows Of Oblivion", stále nebylo ani vidu ani slechu. Poctivě jsem sledoval stránky kapely a pokaždé doufal, že snad už... že už se konečně začne něco dít. V průběhu letošního roku začal dvorní žánrový kreslíř Kristian "Necrolord" Wåhlin postupně spamovat různými výsečemi z nového coveru, na kterém tou dobou ve svém ateliéru pracoval. Když se v jednom takovém postu objevil emblém SACRAMENTUM, okamžitě jsem otevřel archivní láhev a jal se oslavovat comeback milované black/death metalové ikony. Vystřízlivěl jsem ale rychle, neb nová Necrolordova práce neozdobila vytouženou comebackovou desku, nýbrž remixovanou / remasterovanou verzi "The Coming Of Chaos", druhého to alba SACRAMENTUM z roku 1997.
"We were very disappointed with what the scene had developed into.
We wanted to distance ourselves far away from that scene.
We wanted sharp, aggressive metal which was of course far from what we had done before
and even written for "The Coming Of Chaos"
(Nisse Karlén, prosinec 2022)
Album "The Coming Of Chaos" bylo původně nahráno ve studiu Los Angered ve spolupráci s tamějším, notoricky známým producentem Andy LaRocquem, a oproti vzdušnému debutu "Far Away From The Sun" (Adipocere Records, 1996) překvapilo neurvalostí a špinavým, nezvykle zastřeným zvukem. Nisse Karlén to komentoval tak, že v té době byli zklamáni tím, kam se scéna vyvinula a "natruc" chtěli vykročit přesně opačným směrem. Ideálně do co největšího extrému. Pryč od chytlavých melodií a vtíravých přehnaně pompézních klávesových trylků. Nisse dokonce označuje tehdejší produkci jako "vampireromantical forestwanking" a spolu se svými nohsledy si nepřál nic jiného, než se vůči tomuto neblahému trendu co nejradikálněji vymezit. Nutno podotknout, že tohle rozhořčení nepřišlo zrovna v ten nejlepší moment, album "The Coming Of Chaos" totiž bylo původně složeno a i zamýšleno jako pokračovatel debutu a mělo tak logicky disponovat i podobnou produkcí. Nicméně kapela se rozhodla tento potenciál na poslední chvíli násilně přerazit zlobou a agresivitou a "všem tak názorně ukázat, jak má black/death metal správně znít". V liner notes k aktuálnímu remixu pak Nisse dále konstatuje, že Andy LaRocque měl od kapely jasné notičky, jak přesně by album mělo vypadat. A těmto požadavkům do puntíku vyhověl. Účelem remixu tedy není napravit nějakou "chybu", ale podívat se na tehdejší materiál s patřičným odstupem a chladnou hlavou. V době nahrávání "The Coming Of Chaos" bylo všem členům kapely shodně třiadvacet let a jejich hlavy tenkrát měly k nižším teplotám hodně daleko. Melodie prostě bylo nutno utišit a bez milosti položit na oltář neurvalosti. Trvalo dlouhých sedmadvacet let, než se příjemné kytarové linky vyzvedly z podpalubí mixu do předních linií. Opravdový potenciál druhé desky SACRAMENTUM se naplnil až tento rok. Šedá fólie zakrývající jinak barevnou mozaiku zmizela. Album konečně vyšlo tak, jak mělo původně vypadat. "The Coming Of Chaos" rozkvetlo.
"Working on the remix of "The Coming Of Chaos" was very enjoyable experience.
I know there are some mixed feelings about remixed albums in general,
but there are a few exceptions, and this is clearly one of them.
Quite possible the best explosion sound I ever created".
(Dan Swanö, srpen 2022)
Cesta za finální podobou remixu/remasteru však nebyla úplně jednoduchá. Nisse doma ve sklepě držel původní analogové pásky a trvalo mu téměř dva roky, než v Anglii našel tu správnou osobu, jež byla schopna převést archivní stopy do digitální podoby. Pak už to šlo rychle. Slovo dalo slovo a elektronický záznam obratem zamířil do studia Unisound, v jehož útrobách od počátku hnízdí respektovaný producent Dan Swanö. Záznam pak několikrát putoval oběma směry mezi Stockholmem a Falköpingem a trvalo celé dva měsíce, než u obou perfekcionistů zavládla maximální spokojenost s výsledkem. U mě osobně tomu nebylo jinak. Už v roce 1997 mi přišlo zvláštní, že "The Coming Of Chaos" je příliš agresivní a špinavé, tolik vzdálené poetické atmosféře "Far Away From The Sun", desce, která měla tak blízko k projevu mých milovaných DISSECTION. Nutno podotknout, že tahle kolekce se v červnu a červenci léta Páně 1995 rovněž nahrávala v Unisoundu a Dan Swanö byl samozřejmě u toho. Nisse Karlén k tomu uvádí, že při studiových pracích na debutu s Danem často nesouhlasili, mnohem více než o dva roky později s LaRocquem při nahrávání "The Coming Of Chaos".
Tentokrát chemie zafungovala lépe. Nový kabát je z měkčí tkaniny, krásně padne, je hebký, ale přesto disponuje přísným střihem z časů okolo roku 1995. Je nutné zmínit, že přesně tento rok se rovněž v Unisoundu nahrávalo to nejdůležitější album švédského black/death metalu vůbec, nárožní kámen žánru, "Storm Of The Light's Bane". Zvuk druhého alba DISSECTION můžeme na remixu snadno vystopovat, výjimečně dobře padne zejména druhé položce "...As Obsidian". Melodické linky jsou krásně čitelné, hezky vyplouvají na povrch a dávají téhle skladbě úplně jiný rozměr. Stejný revitalizační účinek se projevil i na třech zásadních skladbách kolekce, úvodní "Dreamdeath", třetí "Awaken Chaos" a mé osobní favoritce alba, osmé "To The Sound Of Storms". Již tak velký potenciál těchto kompozic pod rukama Dana Swanö ještě více rozkvetl, skladby působí honosněji, epičtěji a zároveň jsou přísně věrné devadesátkovému feelingu. Pokud srovnáte stopáž původní a remixované verze, seznáte, že druhá jmenovaná je skoro o devět minut kratší než originál. Nebojte však, SACRAMENTUM nevyškrtli jediný riff, razantně však uťali ono nešťastné šumění porouchaného větráku, které na původní verzi bezcílně rezonovalo právě těchto devět minut po posledním tónu titulní skladby.
V neposlední řadě je nutno zmínit i příběh coveru "The Coming Of Chaos". Na první verzi kdysi pracoval Alf Svensson (velice známá persona švédského death metalu, známá z řad AT THE GATES či jejich předchůdců GROTESQUE), ale podařilo se mu zhotovit pouze skicu, přičemž finální verzi obálky nikdy nedokončil. Nějaký zmatený nešťastník z Century Media však tuto skicu identifikoval jako konečnou verzi a vesele ji poslal do tiskárny. Výsledkem byl nepříliš impresivní cover, jakási zvláštní malůvka na hony vzdálená přízračnému hradu z obálky "Far Away From The Sun" (autorem je samozřejmě Necrolord). I tento nedostatek se podařilo napravit, Kristian Wåhlin znovu zasedl ke stolu a pro remixovanou verzi "The Coming Of Chaos" konečně vytvořil opravdu reprezentativní obálku. Tím byl do dokonalé mozaiky usazen poslední kamínek.
SACRAMENTUM napravili mladickou nerozvážnost a opatřili "The Coming Of Chaos" zvukem, který přesně odpovídá dobové atmosféře. Plnější kontury a vytažení/zvýraznění melodických partů posunulo již tak vynikající materiál o další level výše. Co však bude dále? Podle tour rozpisů budou Švédové i v roce 2025 po koncertní stránce velmi aktivní kapelou. Najdou si ale čas na komponování slibovaného alba "Shadows Of Oblivion"? Nebo už je návratový záznam dávno složen a jen čeká na ten správný moment, aby konečně spatřil světlo světa? Nebo nikdy nevyjde a SACRAMENTUM nás budou napínat stejně tak dlouho, jako momentálně činí DAWN, kteří následovníka "Slaughtersun (Crown Of The Triarchy)" vytrvale slibují už od roku 2003? Nebo přijde čas na remix třetí a současně poslední desky "Thy Black Destiny" (Century Media Records, 1999), jednoznačně nejzběsilejšího a nejšpinavějšího alba SACRAMENTUM? Těžko říci, já osobně jsem optimistou, budu dále čekat a věřit, že jednoho dne "Shadows Of Oblivion" opravdu vyjde. A pakliže ano, budu současně doufat, že mi nepřipraví srovnatelné (tak hořké!) zklamání, jenž mi v podobě "Reinkaos" nadělili DISSECTION. To je však jiný příběh. Dnes si užívejme ten, který se podařil o poznání více. Druhá verze "The Coming Of Chaos" vyšla v reprezentativní podobě, nad kterou každý příznivec true švédského black/death metalu musí zaplesat nadšením.
Let Chaos Forever Reign!
Důstojný člen zlatého fondu švédského black/death metalu se po dlouhých sedmadvaceti letech dočkal zásadní renovace. Nesmírně autentický zážitek.
Nisse Karlén
- zpěv, baskytara
Anders Brolycke
- kytara
Nicklas Rudolfsson
- bicí, kytara
1. Dreamdeath
2. ...As Obsidian
3. Awaken Chaos
4. Burning Lust
5. Abyss Of Time
6. Portal Of Blood
7. Black Destiny
8. To The Sound Of Storms
9. The Coming Of Chaos
The Coming Of Chaos (remix 2024) (2024)
Thy Black Destiny (1999)
The Coming Of Chaos (1997)
Far Away From The Sun (1996)
Finis Malorum (MCD) (1994)
Sedes Impiorum (demo) (1993)
Datum vydání: Pátek, 13. prosince 2024
Vydavatel: Century Media
Stopáž: 41:12
Album bylo původně nahráno ve studiu Los Angered v červnu 1997 pod taktovkou Andyho LaRocqua
Zapojili se následující hosté:
Niclas Andersson (LORD BELIAL, VASSAGO)
Emil Nödtveidt (SWORDMASTER, OPHTHALAMIA)
Křik v "Burning Lust" si vzaly na starost nemravné děvy z LSS (Lesbian Sodomy Society)
Už dlho ma nič takto nerozbilo. Podľa mňa najlepšia draculovina vôbec.
Prvotina řecké gothic metalové kapely. Moderně znějící nahrávka, která nezapře svou inspiraci v hudbě z přelomu tisíciletí. Stylově jsou blízcí o generaci starším PENUMBRA a podobně jako zmínění Francouzi se nenechávají svazovat žánrovými mantinely.
Je divné použit u tak dřevního stylu jako doom metal přídavné jméno futuristický, ale přesně tohle STRATALITH je. Originální projekt z New Yorku balancuje někde mezi progresivní náladovkou, doomem, industriálem a možná i djentem.
Mathrock z New Yorku, který nepidliká. Spíše přepíná mezi až doomovými hutnými riffy a prog metalovými kvapíky. Zajímavý stylový hybrid, s ostrým zvukem od Kurta Balloua.
Francouzi pokračují v cestě nastolené na minulém albu "Eroded" a znovu servírují svůj specifický pohled na moderní melodický progresivní rock/metal. Osobité kouzlo lehce vychladlo, ale skladby typu "Elevate" mají stále svou sílu.
Style over substance mi u Eggerse a remaku expresionistické klasiky tolik nevadí, hlavně když Jarin za kamerou opět maluje. Větší hřích je, že tahle předfreudiánská balada o překrveném klitorisu a vilném Rumunovi je dost anemická. Pár pohlednic nestačí.
V jednoduchosti je síla. Nikterak komplikovaná, leč skvěle poskládaná doom/post-metalová kolekce. PILLAR OF LIGHT doručili naléhavou, rozervanou a po emoční stránce velmi silně vybavenou desku. Láska na první poslech. Nejlepší skladba: "Infernal Gaze".