Šťavnaté pokračování jednoho z nejzábavnějších fantasy seriálů má jednu zásadní výhodu vyplývající z konceptu celého projektu. Jeho scénář píše Matthew Mercer coby zkušený dungeon master a zdatně mu sekundují jeho kolegové, kteří s ním hrají reálnou dungeons and dragons kampaň. Možná hlavně proto je tento seriál zcela jiný než všechny ostatní podobné fantasy projekty. Příběh je závislý nejenom na pánovi jeskyně, ale i na hodech kostkou a reakci postav, které si vysoustružila banda dabérů a herců říkající si Critical Role. Vzhledem k tomu, že Critical Role své kampaně nahrávali na youtube, je možné se podívat, jak některé situace vypadaly u D&D stolu a jak v seriálu. A je vlastně neskutečně vtipné vidět, jak náhodný hod kostkou ovlivňuje děj.

Tak trochu jsem očekával, že další dvě série budou jen větší porce téhož, ale nepatrně jsem se spletl. Matthew Mercer se mnohem více naladil na postavy „svého týmu“ a začal je patřičně rozvíjet. Jestliže první série byla zaměřena hlavně na dvě figury, ve druhé a třetí sérii se dostane dostatečného prostoru všem ostatním a je to zábavná exkurze do charakterů, které si Critical Role vytvořili s láskou a péčí nerdských hráčů dungeons and dragons.

V druhé sérii má každá z postav prostor na vývoj a prokreslení. Tříbí se i vztahy v jejich partě. Ve třetí sezóně je lehce upozaděn jediný charakter, a tím je postava Scanlana, kterou hraje Sam Riegel. U toho totiž byla v průběhu natáčení zjištěna závažná nemoc, konkrétně rakovina hrtanu a jazyka, což zvláštně pro postavu barda, jež se značnou mírou podílela i na soundtracku seriálu, působí jako dost velká ironie osudu. Sam ale zabojoval, a ačkoliv byly i prognózy, že už nikdy nebude mluvit nebo zpívat, během několik měsíců se z této situace dostal. Nicméně pokud o tomto faktu nevíte, tak si díky obratnosti scénáristů jeho umenšené role ani nevšimnete.

Kampaň, kterou poslední dvě sezóny zpracovávají, se jmenuje Chroma Conclave a točí se kolem několika dávných draků, kteří se rozhodnou ve světě nastolit vládu teroru. Pro jejich poražení je zapotřebí získat speciální artefakty. Vlastně úplně typická základní zápletka, ze které ovšem Critical Role vytěžili maximum možného. Je tu krvavá „erková“ akce, romantické vztahy a oproti prvnímu dílu i nebývale hluboká sonda do jednotlivých hrdinů. Děj je díky své délce celkem rozumně rozdělen do dvou sérií, které se ale vyplatí vidět najednou, neboť jde o jednu ucelenou kampaň.

Krom příběhu se větší pozornosti těší i vizuál. Ve třetí sérii se dostáváme na chvilku do pekelné říše démonů a je opravdu radost sledovat, jak se tu designéři světa vyblbli s navrhováním monster. A tak je to tady téměř se vším. Přestože úroveň animace nedosahuje na první ligu animáků, které jsme tu před nedávnem recenzovali, tak je na všem vidět obrovská oddanost stylu a to se počítá. To se promítá i do hudby, ve které se prolínají muzikálové výstřelky, heavy metal a monumentální epické orchestrálky, které v sobě místy nezapřou dungeon synthový základ. Všechno je to vlastně jedno velké klišé, které se nebere vážně, ale stejná esence udělala z Terryho Pratchetta spisovatelskou superstar v oboru fantasy. Legenda zvaná Vox Machina je ve své druhé a třetí sérii čím dál sofistikovanější a hlavně pak zábavnou fantasy jednohubkou, která si fanoušky žánru lehce omotá kolem prstu.