Když jsem kontaktoval Petra Koláře ze účelem pořízení tohoto rozhovoru, bylo mi už na začátku jasné, že tento díky svému rozsahu rozdělím na dvě části. Už jsme to načali v té první – kromě pořádání koncertů a tvorby fanzinu se Petr v době covidové, konkrétně v roce 2020 vrhnul i na vydávání kazetových verzí undergroundových metalových nahrávek a zanedlouho i pomohl znovu rozjet pozastavený label Doomentia Records, jehož renomé bezpochyby překračuje hranice České republiky.

Souběh všech jeho činností dává tolik témat k rozhovoru, že bychom tím zaplnili hned několik článků. Druhá půle našeho vánočního povídání se tedy točila hlavně kolem kazet, vinylů a hudebního byznysu obecně. Vrátili jsme se však i k tématu metalu a jeho budoucnosti a stejně tak jsme ještě jednou pohovořili o nejbližších koncertních plánech Thrash Nightmare Promotion.

V našem povídání na téma fanzin Nuctemeron říkáš, že jeho druhé číslo mělo vyjít v roce 2020, ale nedovolily to tvoje další aktivity. Byla to tehdy zároveň divná pandemická doba, jež hromady lidí připoutala doma. Na druhou stranu pak člověka napadají různé věci, jako je například rozjezd labelu orientovaného na kazetové releasy metalových nahrávek. Ačkoliv sám v rozhovoru pro Fobii říkáš, že zas tak úplně covidový nápad to nebyl. Měl si i konkrétní představy o tom jak Tapes of Terror Records vést s nějakým plánem do budoucna anebo šlo o spontánní rozhodnutí s výhledem na konkrétní nahrávky?

Label Tapes of Terror Records opravdu není výplod pandemické doby, protože první kazetu jsem začal řešit v zimě 2019, tedy zhruba tři až čtyři měsíce před covidem. Je ale pravda, že ta divná doba rozjezdu vydavatelství trochu pomohla a během krátké doby nakonec vyšlo celkem dost titulů. S Tapes of Terror Records jsem nikdy neměl ambice, že bych label mohl dostat např. na profesionální úroveň. Ono když se člověk soustředí jen na vydávání kazet, tak na tom prostě nezbohatneš a ani nevyděláš pořádně na další releasy, haha! Každopádně jsem si chtěl čas od času vydat nějakou nahrávku na kazetě, které mám rád od základky a nebyl v tom ani žádný dlouhodobý plán. Vždyť já dlouho neměl ani název labelu. Ten jsem začal řešit až ve chvíli, kdy šla první kazeta do výroby. Zrovna jsem poslouchal desku “Tales of Terror” od STORMWITCH a tak mě napadla jednoduchá přesmyčka v názvu a rovnou vzniklo i logo, které znalci uměli ocenit, haha! Po prvních pár vydaných kazetách se label začal ubírat spíše čistě heavymetalovým směrem a přibylo i skromné distro kazet z jiných labelů. Že za necelých pět let existence labelu vyjde víc než 60 kazet, to určitě v plánu nebylo. Ani v současnosti však neexistuje žádný release plán a v podstatě vychází věci od kapel, ke kterým máme nějaký vazby a líbí se nám. Troufám si ale tvrdit, že na Tapes of Terror vychází opravdu kvalitní a sluchovody prověřený old school metal.

Kazety z produkce Tapes of Terror Records

Šest desítek releasů za pět let je velmi slušné tempo. Vlastně co měsíc, to nový release. Každou edici vydáváte ve velmi limitovaném počtu kusů, zpravidla kolem stovky. Ukázala se vám po těch pěti letech tato strategie jako příliš skromná, ideální anebo naopak příliš optimistická? Předpokládám, že jsou tituly úspěšnější a tituly, které se zas tak rychle neprodávají.

Ideální. Naše náklady jsou limitky od nejnižšího možného počtu 50 kopií až do 100 kopií, výjimečně 150 kazet. U pár titulů jsme dělali i repress. Je potřeba si přiznat, že kazeta je často brána jen jako “doplněk” k vinylu a CD a pořád se jedná o okrajový nosič. Před každým titulem se snažíme zdravě vyhodnotit, kolik toho udělat, aby nám to zbytečně neleželo doma dva roky. Někdy je odhad dobrý, jindy se člověk přepočítá. Tak to prostě je. Obecně dobře se tady prodávají kazety českých kapel, ale těch pod Tapes of Terror mnoho nevychází. Zahraniční tituly jsou na tom s prodejem různě a určitě není záruka rychlého vyprodání třeba licence od No Remorse nebo Dying Victims Productions. Např. EVILCULT nebo RACER STEEL se vyprodali okamžitě, a to se jedná o undergroundové kapely z Jižní Ameriky. Oproti tomu kompletní diskografie výborných finských doomařů CARDINALS FOLLY se prostě dobře neprodává a dva roky v tom leží peníze. To je realita, se kterou se určitě setkal každý vydavatel. Díky limitovaným edicím se ale naše kazety undergroundovým světem nějak točí, takže label jede dál. Určitě ale nevystoupíme z aktuální strategie nákladů titulů a ani růstu, kdy netlačíme nijak výrazně promo a spíš si nás hledají kazetový maniaci sami od sebe. Cítím, že v tomhle případě je to tak správně.

Petr Kolář (*1990)

Začínal jako přispěvatel webzinu Hard Music Base, od roku 2012 členem redakce webzinu Fobia. V roce 2013 společně s partou kamarádů uspořádal poprvé festival Thrash Nightmare, jehož jedenáctý ročník proběhl v říjnu 2024. Od roku 2019 v Písku probíhá i festival Heavy Metal Thunder, zaměřený na tradiční heavy metal. Již pátý ročník se koná v březnu 2025. Obě akce jsou pravidelně vyprodány a těší se velké přízni zahraničních návštěvníků. Od roku 2020 provozuje label zaměřený na vydávání kazetových verzí metalových nahrávek Tapes of Terror Records a od roku 2022 je i členem týmu labelu Doomentia records.

V drtivé většině případů jde o alba, jež už vyšla buď na CD anebo na vinylu u jiného labelu. Jakým způsobem vlastně probíhá takový kazetový release? Mám namysli co všechno se musí zařídit a vykomunikovat, aby nahrávka nakonec doputovala i na tento formát a pod vašim logem. Případně jak je to s licencí, poplatky atd. Tady předpokládám, že v undergroundu se asi na nějaké oficiality zase tolik nehraje.

Ten proces je celkem jednoduchej. Buď nás kapela osloví sama anebo my jí. Samozřejmě víme, u kterého labelu vychází LP či CD formát a probíhá komunikace o tom, zda jsou ok s tím, že to vydáme u nás na kazetě. V případě, že má kapela práva na všechnu svojí muziku, spraví to jeden email. Pokud jsou pod licencí labelu, domluvíme se na podmínkách, což v našem případě znamená pár kusů kopií pro hlavní label. Děláme dost tituly, které jinak vychází u německého vydavatelství Dying Victims. S Florianem se známe osobně a dnes jsme ve fázi, kdy on sám nám dohazuje na kazetový releasy svoje kapely, což je fajn. I když jsme v hlubokým undergroundu, oficiality jsou důležitý a je dobrý mít to kompletně vykomunikováno tak, aby měly všechny zúčastněný strany jasno. Když tenhle proces proběhne, vytvoříme booklet pro kazetu a domluvíme s kapelou finální podobu. Distribuci pak máme přes náš malej shop, Bandcamp a taky v několika evropských distrech.

Když jsme u těch bookletů. Kazety mají v tomto směru asi nejnáročnější pozici. Artwork, který o rozměrech vinylu vypadá skvěle a na CD ještě pořád dobře, může na maličké krabičce od kazety plně ztratit své kouzlo, často spočívající v jemných grafických detailech. Vím, že nejste první ani jediní, kdo musí toto řešit. V časech, kdy originální MC byly mainstreamem se to asi řešilo běžně a často se s tím dopředu počítalo, ale v současné době většina vámi vydávaných alb vychází nejdříve na vinylech. Jsou na vaší straně nutné nějaké úpravy bookletů a pokud ano, tak jaké? Pár kazet z Tapes of Terror vlastním a vidím tam jednotící, byť poměrně nenápadnou designovou linii, přestože originální artworky přebíráte.

Dobrej dotaz! Vždycky záleží na tom jaké podklady dodá kapela a od toho se odvíjí celkový layout bookletu. Osobně mám rád, když i kazeta má texty, fotku kapely a alespoň základní info. Tohle je něco, co se snažíme držet u každého titulu. Někdy je toho míň, jindy se to nevejde třeba ani na šest panelů. Zároveň držíme “ksicht” našich titulů, takže na stejném místě najdeš logo Tapes of Terror, katalogové číslo a třeba i tzv. “credits” alba dáváme většinou na stejné místo. U artworku je to složitější a vždycky se jedná o práci, která je o citu. Jasně, můžeš to dělat jako kdysi Poláci a narvat celej artwork do čtverce a znovu na přední stranu narvat logo kapely, apod. Nic proti tomu nemám, ale ne vždy to vypadá pěkně. Takže náš dvorní grafik Lukáš Prskavec si musí s artworkem trochu pohrát a dost často dochází na to, že přední strana je výsek vinylového artworku. Ovšem citlivě uděláno tak, aby kresba neztratila na významu a zároveň logo kapely na něm pořád vypadalo dobře. Myslím, že tyhle věci se nám celkem daří dělat pěkně.

Kazetové vydání alba ANGEL SWORD - World Fighter z produkce Tapes of Terror Records

Právěže vaše kazety rozhodně nevypadají jako devadesátkové produkty od Metal Mind. Kdo jich svého času neměl doma alespoň deset, ať hodí kamenem! Jednak potěší kvalitní papír a na něm pak texty o velikosti písma, které nemusíme číst lupou. Nic není ošizeno! V této souvislosti mám ještě jednu technickou otázku. U lisování vinylů asi každého napadne jedno městečko nedaleko Berouna (Loděnice), kde sídlí světově proslulá továrna na výrobu gramofonových desek, jež navíc i úspěšně expandovala do Spojených států. Ale kdo v současné době nabízí výrobu originálních kazet, včetně jejich různých barevných modifikací a specifikací? A o jaký materiál, respektive značku se vlastně dnes jedná? Pokud vím, tak jedna z posledních korporací zabývajících se výrobou magnetofonových pásků zůstává německý BASF.

Možná se budeš divit, ale jeden z nejlepších výrobců magnetofonových kazet sídlí v Česku. Jde o firmu Headless Duplicated Tapes, která představuje předního výrobce současnosti. Servis, kvalita, možnosti a rychlost výroby je na opravdu vysoké úrovni a všechny kazety Tapes of Terror Records byly vyráběny právě tady. Navíc David, který celou firmu vede, pochází od nás ze Strakonic, kde s duplikací a výrobou kazet začínal. Za poslední roky vybudoval sídlo v Praze a myslím si, že snad každej z Česka, kdo vydává kazety, jede všechno přes něj. Jeho klientela je ale hlavně ze zahraničí. Výběr barev kazet, možnosti tisku bookletu, zpracování audia, ale i poradenství, když začínáš a nevíš... Nemáme skutečně důvod hledat alternativu, i když samozřejmě existuje.

Rok a něco po rozjedu Tapes of Terror Records si pro Telepatii pracoval na rozhovoru s Lukášem Páralem, duchovním otcem v té době spícího labelu Doomentia Records. Lukáš si v něm postěžoval na nedostatek motivace a vyhoření, které bránily dalšímu fungovaní pár let předtím skvěle rozběhnutého labelu. Byl tento rozhovor pro tebe osudným v tom smyslu, že si stal členem crew Doomentie? Jak k tomu vlastně vůbec došlo?

S Lukášem se znám z doby, kdy Doomentia Records valila neskutečným tempem a vydával tam skutečný perly jako HOODED MENACE, FUNEBRARUM, DISMU a další světový kapely. Navíc měl velkou distribuci a já jsem od něj nakupoval desky. Doomentia pro mě byla světovým labelem a všechny tituly jsem sbíral a bavilo mě jejich vysoce kvalitní provedení. I proto jsem byl zklamanej, když šel label v tichosti k ledu, nic novýho nevycházelo a stoplo se i distro. Na koncertech jsem potkával lidi, kteří často zmiňovali Doomentii a posteskli si nad tím, že label už nefunguje. Padaly otázky proč a zda vůbec ještě někdy něco Doomentia vydá. Tyhle otazníky mě vedly k tomu, že jsem Lukášovi napsal, zda by mi odpověděl do Telepatie na pár otázek a tak vznikl tebou zmiňovaný rozhovor, kde došlo k zodpovězení mnoha otázek.

Jednoho lednovýho dne roku 2022 mi pak Lukáš zavolal a chvíli jsme kecali a najednou z něj vypadlo, že by v nějaké menší míře rád Doomentii restartoval. Druhým dechem dodal, jestli bych se na tom nechtěl podílet s ním. Na takovou nabídku nejde říct “ne”, to se prostě neodmítá! Krátce na to jsme se sešli a začali probírat detaily prvních releasů, nového webu a vlastně celkovou filozofii a směřování labelu. Doomentia byla u ledu víc než tři roky, což není moc, ale v tomhle metalovým kolotoči to de facto znamenalo začátek na zelený louce. S Lukášovým know how a vůbec s jeho zkušenostmi a kreativitou, se ale podařilo kvalitativně navázat tam, kde ten label byl pár let zpátky. Trh s hudebními nosiči se proměnil, ale jméno a respekt labelu ve světě zůstaly. Budu se opakovat, ale tvořit něco právě s Lukášem, je fakt radost. A plány máme ještě velký a zajímavý!

Pořadatelský tým Thrash Nightmare 2024, Petr čtvrtý zprava

Říkáš, že label musel začínat takřka ne zelené louce. Do jaké míry si do tohoto opětovného rozjezdu investoval ty svoje know how nabité prací pro Tapes of Terror Records a do jaké míry se pouze navazovalo tam, kde Doomentia před těmi třemi lety pozastavila svoji činnost?

Moje know how z Tapes of Terror Records nebylo pro Doomentii nijak podstatné. Možná jen v tom, že jsem měl nějaké zkušenosti s tím, jak proces vydání fyzického nosiče probíhá a co je k tomu zapotřebí. Vinyl, na který se na Doomentii hlavně specializujeme, je ale úplně jiná disciplína s úplně jinými možnostmi. Tady je naprosto zásadní, že Lukáš je dlouholetý insider. Co se týká procesů přípravy a výroby fyzických nosičů, ty jsou podobné a tady jsme mohli de facto najet na to, co Lukáš dlouhé roky praktikoval. Na zelený louce jsme ale museli začít například s promo labelu a budováním celé té komunity zákazníků kolem. Znovu jsme museli komunikovat, že Doomentia je aktivní a nejedná se o nový label. Spustili jsme nový e-shop (v současnosti chystáme jeho větší update co se týká designu) a museli jsme obnovit nebo najít nové distribuční kanály v zahraničí. Mám na mysli další labely a distra, které mají zájem o naše tituly. A taky jsme museli začít přemýšlet o každém titulu po ekonomické stránce, protože před pár lety lidi kupovali skoro všechno, co vycházelo. Dnes je celý trh s hudbou trochu v útlumu, alespoň co se týká undergroundu. Někteří z mladší generace preferují pouze digital, někteří starší ročníky rezignovaly na kupování desek, někteří si zase mohou dovolit koupit desku jednou za čas. Musíme přemýšlet, zda je titul dostatečně kvalitní a zároveň zda má kapela takový dosah, aby nám celý náklad neležel na skladě, apod. Těch faktorů, které musíme zvážit při každém albu je víc. A tím, že situace na “trhu” je jiná než pár let zpátky, museli jsme v těchto ohledech začít od začátku. Ten vlak je rozjetej a když z něho jednou vystoupíš, návrat není jednoduchej. Naštěstí Doomentia měla vždy spousta příznivců a ty nezapomněli a vrací se. Díky za ně!

Každopádně tvá stopa je v dramaturgii labelu už jasně rozpoznatelná. Pro mě byla Doomentia vždy hodně o stoner a doomu. Možná je to jen můj dojem, ale například thrash metalu v katalogu nikdy moc nebylo, respektive jsem registroval hlavně LAHAR. Že u vás teď vydávají EXORCIZPHOBIA, FAÜST anebo legendární HIRAX, kterým již brzy vydáváte novou řadovku, vidím jako tvůj přínos pro publikační strategii. Anebo se mýlím?

To jsem rád, že to je aspoň trochu vidět, haha! Doomentia byla hodně o death metalu, doom a stoneru. Thrash, black nebo i heavy metal se na labelu v minulosti taky objevily, i když v menší míře než je tomu nyní. Myslím si, že jsme si s Lukášem sedli nejen lidsky, ale i ve využívání našich kontaktů. Oba známe kvalitu kapel a spousta releasů by se k nám nedostalo kdyby někdo z nás neměl nějakou vazbu na danou bandu. Například s Katonem z HIRAX jsem v kontaktu řadu let a několikrát jsme se potkali osobně. Když jsme se domluvili na vydání tour singlu minulý rok, byl z kvality naší práce fakt nadšenej. Potkali jsme se na koncertě v Pasově a když vybíral label pro novou desku HIRAX, vybral si Doomentii. Mj. proto, že dobře věděl, že jsme fanoušci jeho kapely a že tomu releasu dáme maximální péči. A tak bych mohl pokračovat, protože tyhle mini-příběhy na pozadí mě na celé věci fakt baví. Už na začátku jsme si s Lukášem řekli, že se stylově nebudeme nijak omezovat a chceme vydávat to, co nás baví a co nám dává smysl. Toho se držíme a myslím si, že je super, když vedle sebe na jednom labelu vidíš tituly z různých odnoží metalovýho undergroundu. V hlavách nosíme nejrůznější nápady. Realita je taková, že ne vše vyjde, ale kdo má línou hubu, nemá nic.

S MANILLA ROAD v Praze v květnu 2018, Petr druhý zleva

I navzdory jisté opatrnosti pramenící, jak sám říkáš, z proměny hudebního trhu spíše v neprospěch prodeje fyzických nosičů se však v Doomentii občas pustíte do dobrodružství typu velmi speciální vinylové edice “Om Kali Maha Kali” od CULT OF FIRE, která není jen dalším “klasickým” vinylem, ale regulérním limitovaným boxem ve zcela nekompromisním a patřičně nákladném provedení. Děláte si v takovýchto situacích dopředu něco jako “průzkum trhu” anebo prostě se řídíte intuicí nebo lépe řečeno vítězí spontánní rozhodnutí udělat takovouto speciální edici, protože to tak cítíte?

Vždycky je to o tom, promyslet všechny důvody a taky dopady toho, proč se do něčeho podobnýho pustit. Pokud se jedná o podobný vinylový porno, jakým bezesporu box CULT OF FIRE byl, tak vždycky záleží na tom, o jakou kapelu se jedná. Něco takovýho nemůžeš vydat každýmu. V případě CULT OF FIRE jsme si byli vědomi toho, že fanoušci kapely jsou na podobný věci zvyklí, umí to ocenit a neváhají za to utratit peníze. Jedná se o kapelu, pro kterou je důležitý každý detail a zároveň se prodává, takže to labelu umožňuje utrhnout se ze řetězu a vymyslet něco velkolepého. Průzkum trhu, možnosti distribuce, součinnost s kapelou, profil jejího typického fanouška, apod. se u těchto věcí řeší a to dost důkladně. 

Poměrně překvapivým tahem z poslední doby bylo i vydání dema/proma “Astral Spells” z dílny raných BLOOD INCANTATION, které se vlastně doposud žádného oficiálního vydání nedočkalo. Jak komplikované bylo v tomto případě dopracovat se k výslednému produktu? Ptám se hlavně proto, že tato kapela patří z hlediska komunikace, řekněme že k těm náročnějším. Navíc se na aktuálním albu už profiluje podstatně jinak, než ve svých začátcích, tak bych trochu i předpokládal, že se k těmto syrovým nahrávkám už po 10 letech ani nebude chtít moc hlásit.

No, tohle demo jsem vytipoval pro Doomentia jednoho dne, kdy jsem brouzdal na Metal-Archives. Bylo nám od začátku jasný, že BLOOD INCANTATION jsou dneska velkou kapelou, která je ze všech stran pod smlouvami, ale proč to nezkusit, zvlášť když šlo o desetiletý výročí. Prostě jsme napsali přímo Paulovi z kapely a naše myšlenky se protly. Bylo to dobře načasovaný. Jenže díky jeho velkýmu vytížení se svými kapelami trvala komunikace asi rok, než jsme se dostali k řešení konkrétní podoby a podmínek. Paul a BLOOD INCANTATION jsou i přes svou současnou velikost velcí undergroundoví nadšenci a moc dobře si uvědomují z jaké scény pochází. Proto nebyl žádný problém s tím, že by se k “Astral Spells” nechtěli hlásit. Naopak, berou to jako součást svojí historie. Demo bych se na vinylu před deseti lety určitě neprodávalo tak skvěle jako dnes, kdy jede kapela neskutečný bomby. A zaslouženě! Komunikace s BLOOD INCANTATION byla sice zdlouhavá, ale jinak naprosto férová a hlavně Paul i jejich manažer byli ve všem nápomocní, pomohli s promem, apod. Vlastně se na nás mohli klidně vysrat a vzít si svůj podíl, ale jim záleželo na každým detailu releasu i na tom, aby o tom fans věděli. Bezpochyby skvělý vydání pro Doomentia!

Vinylové vydání dema Astral Spells od BLOOD INCANTATION

Zaujalo mě, že u labelu Tapes of Terror Records vyšlo teď nedávno nové album slovenských RADIATION, a to nejen na kazetě, ale i na vinylu, což je vlastně konfigurace typická spíše pro release Doomentie. Máš nějaký klíč, který rozhoduje o tom, co na kterém labelu vyjde?

Žádný klíč neexistuje, protože není potřeba! Tapes of Terror a Doomentia si nijak “nekonkurují”, pokud bych to měl takhle nazvat. S klukama z RADIATION jsme dlouhý roky kámoši a když jsme se bavili o jejich novém albu, tak padla řeč i o vydání. Jako první jsme řešili kazetu na Tapes of Terror a jak jsem slyšel první audio mix, měl jsem tu nahrávku okamžitě rád. Ten proces, kdy se kapela dostávala s celou nahrávkou do finiše, trval docela dlouho a nakonec jsem Vránovi řekl, že by si to zasloužilo vinyl. Moje původní představa byla nějaká striktní limitka, ale protože on má taky undergroundovej label Atomic Vision Productions, rozdělili jsme se o náklady a nakonec vyšlo 400 kopií LP ve dvou barevných verzích. Protože oba naše labely nejsou nikterak velký a RADIATION jsou true podzemní kapelou, tak prodej bude nějakou dobu určitě trvat. Kdo jste ještě “Reactor Collapse” neslyšel, mrkněte na náš Bandcamp a dejte tomu šanci. Výborná deska od fakt poctivý kapely! Jinak vinyl je na Tapes of Terror výjimka. V minulosti jsme se podobným způsobem podíleli ještě na FAÜST  - “Tinnitus Inquisition” ve spolupráci s německým vydavatelstvím Witches Brew a třeba se něco objeví i v budoucnu. Prioritou ale zůstávají kazety.

Jste známi tím, že nepříliš rádi dopředu prozrazujete své ediční plány. Tedy vyjma toho, co můžeme najít na vašem webu. Ten na rok 2025 už poodhalil některé plánované tituly, ale nevidím tam prozatím pokračování oblíbené série vinylových živáků z Thrash Nightmare a Heavy Metal Thunder. Předpokládám, že jste stále ve fázi výběru těch nejvhodnějších kandidátů? Já osobně bych se přimlouval za CRUEL FORCE a MORBID SAINT. Věřím, že jsme v tomto na stejné vlně, haha!

Dokud nemáme všechno k danému vydání pohromadě, tak to nezveřejňujeme. Na Doomentii chystáme staré thrashové demo z roku ´85 od BLOODLUST (dnes BLOOD FEAST), splitko doomových kapel ze Sicílie MALAURIU a SINOATH a novou řadovku na všech formátech od HIRAX. Vyjdou taky starý dema legendárních BENEDICTION a našince určitě musí zajímat vinylová verze aktuální desky “Chasms” od BRUTALLY DECEASED a nové EP “Needle Cathedral” od death/doom kapely MŮRA. A mnoho dalších releasů se připravuje!

Co se týká živáků z Thrash Nightmare, tak máme nahrány čtyři kapely a obě tebou zmiňované jsou mezi nimi. Až přijde čas, tak uvidíme, které živáky vyjdou. Všechny kapely chtějí, ale zatím nikdo neslyšel audio. A jak známe muzikanty, když nejsou s něčím spokojení, tak…. haha! 7” vinylová série Heavy Metal Thunder Sessions bude letos pokračovat dalšími vydáními, jen možná trochu později než je náš festival. Důvodem je i to, že tato sběratelská série sice vychází z našeho festivalu, ale vlastně se na něj nijak neváže a cílem je, aby měla přesah i mimo něj. Vždyť jde primárně o jakousi “dokumentaci” kapel nové vlny tradičního heavy metalu. Plány na Tapes of Terror Records jsou zatím jen dva. Kazetová verze nové desky španělských SINNER RAGE, jak už jsem zmiňoval. A taky kazeta sicilskýho okultního heavy metalu DEMON SPELL.

S GRAVEDANCER a EVILCULT na Kamenném mostě v Písku (2023), Petr druhý zprava

Doomentia tedy už třetím rokem jeden svůj druhý život. Ediční plán se obohatil o tyto probírané živáky a o další i tebou zmiňované raritky. Řekl bych tedy, že label si i po několikaleté hibernaci dokázal minimálně udržet přízeň věrných zákazníků, které bych se nebál nazvat i fanoušky. Opět se trochu navrátím k tomu, co si říkal o proměnách hudebního trhu a menší ochotě potenciálních zákazníků k nákupu fyzických nosičů. Zůstáváš i přesto optimistem ohledem budoucnosti obou labelů, ve kterých působíš nebo se do nejbližších měsíců / let díváš spíše se skepsí?

Já jsem optimista a abych řekl pravdu, tak mě nebaví lidi, co nad vším jen brečí, stěžují si a vidí všechno černě. Hudební trh se mění prakticky pořád od doby, co se o nějakém trhu vlastně můžeme bavit. Každá branže má svoje lepší a horší časy, vždyť kdo by před 20 a více lety řekl, že vinyl zažije takový boom? V tom našem rybníku je spousta mladých kapel a fanoušků, kteří vědí, že musí fungovat rovnice mezi kapelami, labely, promotéry, publicisty, apod. A vědí jak tohle všechno udržovat při životě. Věřím tomu, že o fyzické nosiče bude v příštích letech pořád zájem. Někdy menší, jindy větší, ale prostě bude. A zejména v době digitální, kde něco hmatatelného může pro někoho získat ještě víc na významu. Musí se ale nad vším víc přemýšlet, protože utopit se v tomhle “byznysu” je strašně snadný. 

Oklikou se vracím k začátku našeho povídání, které se týkalo tvých koncertních aktivit. Skoro bychom zamluvili i fakt, že pořádáte nejen festivaly Thrash Nightmare a Heavy Metal Thunder, ale v nemalé míře i koncerty. Jak se daří na tyto akce dostat diváky? A co zajímavého se chystá v nejbližší době?

Zase tolik koncertů neděláme, ročně jich bývá kolem pěti, ale vždycky je to nějaká neotřelá záležitost, kterou prostě i s vědomím, že proděláš, nemůžeš nechat jen tak projet kolem ČR, protože to chceš vidět! Chodí nám hodně nabídek na koncerty od kapel a agentur a velký procento z nich je fakt zajímavý. Možná kdybych vlastnil metalovej klub, dělal bych všechno, haha. Takhle si musíme vybírat a někdy mi to fakt láme srdce, ale protože tyhle akce nechceme dotovat z vlastní kapsy, musíme je odmítat.

Realita je taková, že většinou přijde na takový koncert 30 - 40 lidí, z toho je většina přespolních, kteří ani uprostřed týdne neváhají a přijedou podpořit koncert a hlavně vidět kapelu, kterou jinak neuvidí. Je to složitý, protože kapely mají stále větší finanční nároky, což je při nákladech na tour pochopitelný. Lidí ale chodí málo, takže musíme smlouvat a hledat kompromisy, což je mi osobně proti srsti. A do těchto akcí jdeme s tím, že proděláme a pokud se něco vydělá, vše jde navrch kapelám, takže to často řešíme dohodami typu door deal. Ne každá kapela na to ale přistoupí. Termíny uprostřed týdne nejsou náhodný, protože víkendová taxa kapel bývá o dost vyšší, ale v ČR ti přijde stejně lidí v sobotu jako v úterý… bohužel.

Nicméně tenhle typ akcí mám hrozně rád a baví mě to, ovšem ta návštěvnost mě trápí. Není to Pískem (i když teď máme dálnici, takže koukejte jezdit, haha!), podobný je to kolikrát i v Praze. Přesto většina akcí je pro mě nezapomenutelných… např. legendární LIEGE LORD na malý scéně Divadla… to jsem nechápal a dosud nechápu, byť jsme provařili ranec, protože přišlo jen 33 věrnejch! Výborný byly oba koncerty RIOT CITY nebo další Kanaďani TRAVELER. Moc jsem si užil taky EVILCULT z Brazílie či novozélandský STÄLKER, kteří tu hráli dvakrát a jsou to skvělý lidi. To mluvím o těch úspěšných koncertech, kde bylo 60 - 80 lidí. Měli jsme tu taky legendární kapely jako SPIRITUS MORTIS, PENTAGRAM CHILE nebo SEXTRASH a ačkoliv to byly super koncerty, návštěvnost byla tristní.

Takovej malej minifest byla akce, kde hráli japonští SABBAT a Američané GRUESOME. Ačkoliv to bylo v létě uprostřed festivalový sezony, pozvali jsme k nim ještě SNĚŤ, KROLOK a BAHRATAL a nakonec dorazilo přes 200 lidí. Super! Takže návštěvnost jak kdy, většinou jsou tyto akce v mínusu a musíme to zadotovat. Letos chystáme kanadský heavy rock FREEWAYS v dubnu, japonskou heavymetalovou legendu METALUCIFER v červnu a na podzim se k nám po devíti letech vrátí brazilský skvělý kapely black/thrash/punk scény WHIPSTRIKER a APOKALYPTIC RAIDS. Sledujte novinky na www.thrashnightmare.cz a zajeďte se podívat! Letos jsem žádnej malej koncert dělat nechtěl z finančních důvodů, ale asi bych klidně neusínal, když by tyhle kapely jely kolem a já nic neudělal, haha!

Po koncertě RIOT CITY a SEVEN SISTERS v květnu 2022, Petr vpředu první zprava

I z tohoto rozhovoru je zřejmé, že v metalu preferuješ jeho tradičnější formy. Zajímal by mě tvůj názor ohledem budoucnosti metalové muziky. V poslední době registrujeme zájem mladší generace o old school, což je z mého pohledu zajímavý trend. Vidíš v tomto budoucnost metalu? Anebo ještě lépe - je pro tebe důležitější v metalové muzice z generace na generaci hlavně udržovat tradice nebo jsou moderna a inovace nevyhnutné, byť třebas ta muzika nebude úplně podle tvého gusta?

Dobrá otázka! Upřímně si myslím, že tradiční odnože metalu rozhodně přežijou, protože jsou tady pořád a navíc oslovují další a další generace, které jsou neskutečně aktivní a to, co se v tomhle světě old school metalu děje, je prostě neuvěřitelný. Moderna a inovace se děje úplně všude a určitě to není špatně. Ať si každej najde svojí cestu, ale pro mě osobně v moderních odnožích metalu úplně chybí autenticita, uvěřitelnost, opravdovost… Vždyť v tom tradičním metalu je spousta mladejch, kteří jsou nějakým způsobem aktivní a společně tvoří scénu scénou. Kromě muzikantů jsou to lidi, kteří dělají koncerty. Další mají DIY labely, někdo kreslí plagoše, jiný zase vydává fanzin, atd. Tohle tady bylo před 40 lety a je to tady pořád. Nechci se nikoho dotknout, ale myslíš si, že typickej posluchač FIVE FINGER DEATH PUNCH četl někdy tištěnej zine tvořenej zapáleným srdcem fanouška anebo jestli někdy slyšel či si koupil demáč oblíbený kapely na kazetě? Myslím si, že moderní metalový žánry nejsou špatně, ale s tou původní podstatou věci nemají vůbec nic společnýho…

V tomto rozhovoru jsme pokryli široké množství tvých aktivit na poli metalové muziky. Od pořádání koncertů a festivalů, přes snad pouze dočasně pozastavenou zinařskou činnost až po fungování ve dvou undergroundových labelech. Měl si už před těmi lety, kdy si napsal svůj první článek, jasnou představu či spíše touhu, že budeš dělat všechno z toho nebo se to postupně a spíše neplánovaně nabalovalo jako sněhová koule?

Nabalovalo. Vůbec mě nic z toho ani nenapadlo a je to výsledek nějaký cesty, kterou jsem se vydal, baví mě a nesešel jsem z ní. Na tý cestě jsem potkal spousty skvělých, kreativních, schopných a inspirativních lidí a o mnoha z nich mohu dnes říct, že jsme kamarádi. A díky některým z těchto kámošů si mohu plnit sny, o kterých se mi před lety ani nezdálo. Vždyť mi skoro vedle baráku hrajou oblíbený kapely a jsou mezi nimi i jména, jejichž plagoše mi visely na zdi pokojíku v době, kdy jsem totálně propadl metalu. Děláme dva svobodný festivaly tak, jak my sami chceme a podle našich pravidel. Lukáš mi otevřel dveře do Doomentia Records a do světa vinylových desek z úplně jiný perspektivy. Pro mě, jako sběratele a hudebního fanouška je to podobný, jako když aktivní muzikant najednou hraje na oblíbeným velkým festivalu, nebo tak něco. Ke všemu se snažím být pokornej a vím, že nic z toho, co se děje, není samozřejmost. Proto každýmu, se kterým něco tvořím patří můj velkej dík a respekt. A taky vím, že to se mnou nemají někdy úplně jednoduchý, haha!

Thrash Nightmare 2023 tým a jejich fiktivní kapela, Petr za mikrofonem

Nedá mi to, abych na závěr nevynechal z našeho svátečního povídání ještě jednu otázku týkající se kazet. Na tvém blogu jsem v jednom článku na téma kazet našel i tato slova: „Chlap s iPhonem dnes už nikoho nezajímá, ale walkmanu za pasem si všimne každá baba. Pak už je to na tobě.“ Přestože jsem si nedávno pořídil nového walkmana, neměl jsem odvahu s ním vyjít ven, aby mi byť jen krátká vycházka náhodou nerozbila manželství. Chci se tedy zeptat, zda-li máš toto vyzkoušeno v praxi, aby se případně čtenáři z řad lovců mohli zařídit?

Hahahaha, ty mi dáváš! Myslel jsem si, že tyhle moje plky už nikdo nevytáhne! Hele, já i kdybych vyšel na ulici s walkmanem za pasem a kazetou MÖTLEY CRÜE v něm, tak na každý ruce mi bude viset jedno dítě. Pak nejsem asi nejlepší případ, kterej by se mohl podělit o to, jestli to na ženský funguje. Každopádně iPhone nemám, walkman jo…, bych to mohl ještě zkusit, ne? Tímto zdravím mojí skvělou ženu, která se mnou a s mými aktivitami má svatou trpělivost! Teda až do týhle odpovědi, haha!

Tak to seš v tomto stejně limitován, jako já. A teď už jen ona obligátní volná disciplína - pár slov na závěr?

Díky moc za super otázky a prostor na Metalopolis! Bylo to vyčerpávající, ale moc mě to bavilo. Stejně tak doufám, že to někdo dočte až sem, haha! Choďte na koncerty, podporujte kapely, kupujte fyzický nosiče a nebuďte kreténi. Jen tak docílíte toho, aby ta naše scéna zdravě fungovala. Bez rozdílu žánrů. 

Jo a čtěte Metalopolis! :-)