Zářijovou (2024) porci alb shrnu tradičním konstatováním, že toho v daném měsíci bylo zase vážně plno. Vím, že se již opakuji, ale měli jsme toho k recenzování opravdu hodně včetně tradičních jmen NIGHTWISH, GOD IS AN ASTRONAUT, WOLFHEART nebo i domácích MALIGNANT TUMOUR. Další známé osobnosti se schovávají pod značkou HIGH PARASITE a je tu i sólová deska Charlotte Wessels. Na to a ještě spoustu dalších desek tu máme recenze. A SWARM OF THE SUN - An Empire, AMETHYST - Throw Down The Gauntlet, BEWITCHER - Spell Shock, CROWORD - The Ignorance Cut, DEFILED EMBRACE - The Nether Earth, GOD IS AN ASTRONAUT - Embers, HELEVORN - Espectres, HIGH PARASITE - Forever We Burn, CHARLOTTE WESSELS - The Obsession, INTERLOPER - A Forgotten Loss, KANONENFIEBER - Die Urkatastrophe, KAT VON D - My Side of the Mountain, MALIGNANT TUMOUR - Maximum Rock´N´Roll, MARCHE FUNÈBRE - After the Storm, NIGHTWISH - Yesterwynde, OFFICIUM TRISTE - Hortus Venenum, POST LUCTUM - Forced To Watch You Wither, PSYCHLONA - Warped Vision, SANCTUARIUM - Melted And Decomposed, THORIUM - The Bastard, TYSTNADEN - The Black Swan, UNTO OTHERS - Never, Neverland, WOLFHEART - Draconian Darkness.
Přesto jsem k zaplnění této nadílky nemusel nic hledat. V mém zásobníku se toho nahromadilo tolik, že jsem naopak musel zvažovat, co zařadit a na co už nemám čas i s ohledem na omezenou kapacitu naposlouchávání. Resty v podobě třeba skupin UNTERVOID či CYBORG OCTOPUS, jejichž alba mě při prvním poslechu zaujala, ale už jsem nenašel čas se k nim vrátit, tedy zmíním jen zde v úvodu. To co jsem zvládl vstřebat je tradičně rozděleno na sekci minirecenzí a stručných komentářů pod čarou. Ne všechno mě totiž nadchlo, viz třeba nová deska poněkud vyšumělých THE BLACK DAHLIA MURDER, ale tak je to logicky pokaždé. To zajímavé je opět z hodně širokého stylového záběru, od jemnějších rockových položek typu PURE REASON REVOLUTION přes noiserockové klasiky THE JESUS LIZARD, doom rock/metalové OCEANS OF SLUMBER a progresivní Australany ANUBIS až k egyptologickému death metalu Němců APEP nebo technické zběsilosti PYRRHON. A ještě jsem vynechal death/blackové hity od Američanů BLIGHTED EYE a další povedené album mají i Francouzi LIZZARD.
ANUBIS - The Unforgivable
PURE REASON REVOLUTION - Coming up to Consciousness
PYRRHON - Exhaust
APEP - Before Whom Evil Trembles
OCEANS OF SLUMBER - Where Gods Fear To Speak
THE JESUS LIZARD - Rack
BLIGHTED EYE - Agony's Bespoke
LIZZARD - Mesh
MANY EYES - The Light Age
SOLITARY - Embrace The Darkness
THE FUNERAL PORTRAIT - Greetings From Suffocate City
WOLFBRIGADE - Life Knife Death
GROZA - Nadir
SEETHER - The Surface Seems So Far
RIPPED TO SHREDS - Sanshi
THE BLACK DAHLIA MURDER - Servitude
THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows (EP)
WEATHER SYSTEMS - Ocean Without A Shore
ANUBIS - The Unforgivable
Australané ANUBIS (pozor neplést s kalifornskou partou a ještě dalšími skupinami stejného jména) dávno nejsou žádní začátečníci a jejich sedmé řadové album to jednoznačně dokazuje. Navíc již jejich první alba jsou ve světě příznivců progresivních stylů dost ceněna. Snad i díky dnes ne zcela běžnému faktu, že si skupina drží celých dvacet let neměnnou sestavu, je jejich tvorba konzistentní a jasně definovaná právě v melodicky pojatém prog rock/metalu, kde si podává ruce jemná hravost s epickou ladností výrazných melodií. Na albu se střídají dynamické pasáže s jemnějšími prvky podporovanými klávesami a akustikou. Je to kombinace klasického progmetalu s neo progrockovou formou, takže se zde proplétají podobnosti od HAKEN či SOEN přes krajany CALIGULA'S HORSE až kamsi k jemnějšímu stylu progrockových klasiků MARILLION, PALLAS nebo GALAHAD. Hlavnímu suverénnímu zpěvákovi Mouldingovi vokálně sekundují i ostatní členové skupiny a hostující zpěvačka Becky Bennison, ale především jeho vlastní hlas dokáže bloudit po různých výrazech a nabývat mnohotvárné polohy, od uvolněného klidu přes zpěvné pasáže až k vypjatější naléhavosti, takže i po této stránce je hudba ANUBIS příjemně pestrá. Z takového popisu by se mohlo zdát, že tady máme co do činění s albem hodně proměnlivým, ale Australané se drží v jasně vymezených mantinelech, které si vybudovali předchozími deskami, takže žádný rozdováděný nebo i jen bujarý večírek jejich aktuální album není. "The Unforgivable" je spolehlivě a bezpečně ukotveno v převážně uhlazené progresivní hravosti. Prostě takový příjemně uvolněný prog.
anubismusic.bandcamp.com
Birds Robe Records / 6. září 2024 / Další informace
PURE REASON REVOLUTION - Coming up to Consciousness
Přes nesmělé a nejisté posluchačské tápání kolem starších alb britských PURE REASON REVOLUTION jsem si postupně k jejich specifické hudbě našel cestu a nakonec si mě jejich tvorba získala. Na minulém albu "Above Cirrus" mě hodně braly jemnější melancholické polohy, kde se efektně uplatňují harmonicky poskládané vícehlasé vokály. Charakteristicky osobité vokály jsou spolu s typickými melodickými postupy jasným poznávacím znakem skupiny, která si libuje v zajímavě modulované a lehkou progresí deformované rockové hitovosti. Ale nejsou to přímočaré radiové hity, spíše nenuceností protkaná alternativní rockovost, kde si skupina dává hodně záležet, aby skladby držely ladnou plynulost. Jsou to takové přítulné kousky zvukových koláčků a především na zmíněném albu "Above Cirrus" se tím skupina přesně trefila do mého vnímání emotivnosti v hudbě. Aktuální deska "Coming up to Consciousness" plynule navazuje a možná ještě více sklouzává do procítěné melancholie, až se některé pasáže mohou zdát lehce ukňourané, viz třeba jinak zajímavá "Betrayal". Ale naštěstí se z hudby PURE REASON REVOLUTION nevytratilo ani svěží tempo, takže jako celek se jedná o fajn desku.
bandcamp.com
InsideOutMusic / 6. září 2024 / Další informace
PYRRHON - Exhaust
Brooklynští PYRRHON to na svých předchozích počinech až přeháněli s neortodoxní výstředností, s jakou deformovali deathmetalový základ kreacemi plnými disharmonické vřískavosti a technické překombinovanosti. Tak trochu extrém za každou cenu, který zřejmě přesně zapadal do jejich vize. Pro běžného posluchače to ale příliš stravitelné nebylo. Ať si kolega RIP předchozí desku "Abscess Time" chválil jak chtěl, bylo to dílo pro hodně uzavřený okruh fanoušků. Ale přestože se deska "Exhaust" může jevit jako další zvěrstvo, cosi se drobně změnilo. Stále je to trochu schizofrenní produkce na hranici stravitelnosti, ale už mi jejich hudba začala dávat smysl. Divoké kreace, které již nevnímám jako samoúčelné a instrumentální exhibice, se celkem povedeně skládají do funkčních celků. Konečně jsou to skladby, které jako posluchač dokážu vnímat bez pocitu neustálého křečovitého vyrušování. Přesto je k PYRRHON a albu "Exhaust" potřeba přistupovat s očekáváním všeho možného a otevřít se extrémům, pro pohodu a klídek v jejich hudbě prostě není místo. Takže kdo chce melodie a ladnost, ten ať se těmto Amíkům raději vyhne.
pyrrhonband.bandcamp.com
WILLOWTIP / 6. září 2024 / Další informace
APEP - Before Whom Evil Trembles
Již na svém debutu "The Invocation Of The Deathless One" (2020) nezapřeli Němci APEP inspirace přebrané od Američanů NILE. Ostatně již název skupiny v podobě egyptského boha chaosu naznačuje, jakým vlivem se tahle parta rozhodla deformovat svou produkci. A tak i jejich druhé album "Before Whom Evil Trembles" je vydatnou porcí technicky pojatého a orientálním folklórem kořeněného death metalu. A je to dílo znatelně vyzrálejší, než byl debut. Především po stránce tempa a instrumentální suverenity postoupili Němci o kus dále. I onu pompézní atmosféru se podařilo trefit a tak se dá mluvit o v daném stylu opravdu silném roce 2024, neboť kromě vlastních NILE, kteří vydali povedenou desku "The Underworld Awaits Us All", jsou tu ještě další Němci MAAT. Ti vypustili v listopadu svou dávku v podobě alba "From Origin To Decay". APEP tak mají zajímavou konkurenci a snad i motivaci do další tvorby. Na tu se už těším.
apep.bandcamp.com
War Anthem Records / 13. září 2024 / Další informace
OCEANS OF SLUMBER - Where Gods Fear To Speak
Jako by se OCEANS OF SLUMBER snažili vyslyšet kritické hlasy některých fanoušků, kterým se nelíbil minulý počin skupiny kvůli odklonu od tradiční doommetalové formy. Mně vyhovovala skutečnost, že desku "Starlight And Ash" ovládl nádherný hlas Cammie Gilbert a skladby se ponořily do lehčího náladového až rockově hitového formátu. Ale skupina jako by se toho zalekla a na albu "Where Gods Fear To Speak" tak můžeme pozorovat částečný návrat do temnějších a na doom metalu založených kompozic. Objevuje se opět model krásky a zvířete, když se zřejmě sama Cammie ujala i drsných vokálů včetně growlingu. K tomu hodně zajímaví hosté, Fernando Ribeiro (MOONSPELL) ve skladbě "Run From the Light" a Mikael Stanne (DARK TRANQUILLITY) v "Prayer". Přitvrdilo se a rozhodně to není na škodu. A jelikož se nevytratila ani ona emotivní baladičnost, kterou Cammie svým výrazným hlasem umí nádherně šponovat do emocí, je album jakýmsi průřezem všeho, čím skupina ve své minulosti již prošla, od rezolutní death/doomové neurvalosti až po poprockovou hitovost, což korunuje cover skladby "Wicked Game" od Chrise Isaaka, tu asi většina metalových fanoušků bude znát spíše z verze debutového počinu HIM. Dostáváme tedy album hýřící pestrostí, která potěší, ale může znamenat i určitou neucelenost a roztříštěnost materiálu. Prostě je to občas tak trochu ode zdi ke zdi. Ale i tak spokojenost.
oceansofslumber.bandcamp.com
Season of Mist / 13. září 2024 / Další informace
THE JESUS LIZARD - Rack
Neuvěřitelných 26 let již uběhlo od vydání desky "Blue" (1998), po které se americká noiserocková legenda THE JESUS LIZARD rozpadla a ani krátké koncertní probuzení v roce 2009 nenasvědčovalo tomu, že bychom se od nich ještě mohli dočkat nové desky. Ale nakonec ji tady máme, i když to po definitivním obnovení fungování v roce 2017 skupině celkem trvalo. Především zpěvák David Yow se do toho prý moc nehrnul. Teď tu ale nové album je a udělalo mi velkou radost. "Rack" totiž přineslo výraznou hudební nálož, která reflektuje staré časy, ale nijak se neuzavírá ve škatulce retro, naopak zní hodně svěže. THE JESUS LIZARD jako by vůbec nezestárli. Je to suverénní návrat ve znamení typických hutných nabasovaných noiserockových struktur a stále je to i správně surový underground. Najdeme zde neurvalost punk rocku i naléhavost Davidova vokálu. A surový zvuk vydařené produkce podtrhuje nekompromisně řvoucí zvukové kreace. Byť si skupina samozřejmě nese svůj status kultu, jejich aktuální hudba se v tradicích neutopila a i v současné době má co nabídnout. "Rack" je povedené připomenutí minulosti a možná je až překvapivé, jak tato nahrávka souzní i se současnou celkem oblíbenou stonerrockovou tvorbou. Jsou tam silné styčné body a tak věřím, že mají staří bardi THE JESUS LIZARD co nabídnout i mladším generacím posluchačů.
thejesuslizard.bandcamp.com
Ipecac Recordings / 13. září 2024 / Další informace
BLIGHTED EYE - Agony's Bespoke
K debutu Američanů BLIGHTED EYE je třeba přistupovat jako k dílu již zkušených hudebníků. Žádný z nich sice nepřišel z nějaké věhlasné skupiny, snad kromě bubeníka Johna Devose z belgických PANTHEIST, ale zkušenosti jsou cítit a "Agony's Bespoke" je tak albem nesoucím suverénně prezentovaný svižný progresivní death s trochou té blackové černoty, notnou dávkou melodiky, ale i chmurné atmosféry a nějaké té lehčí hitovosti. Album textově inspirované filmem "The Nightingale" (2018), kde se zpracovává téma pomsty a traumatu hlavní hrdinky z jejího hromadného znásilnění a vraždy manžela s dcerou, by mělo být zasazené do hodně temné atmosféry. BLIGHTED EYE to částečně naplňují svým živelným výrazem, místy se propadají až do death/doomových chmur, ale kontrastně s tím v jejich hudbě probleskuje i vstřícnější melodická podstata, která uvolňuje napětí, jež jinak z mnoha pasáží jednoznačně sálá. Album nakonec nevnímám jako nějaký psychologický thriller, kterým je filmová předloha, ale spíše jako komplexní dílo, které ve své stylové provázanosti nese vše potřebné, aby se dalo označit za energickou metalovou porci. Šlape to po čertech dobře.
beyondthetoprecords.bandcamp.com
Beyond the Top Records / 20. září 2024 / Další informace
LIZZARD - Mesh
Další deska LIZZARD logicky pokračuje v nastoleném trendu, který načrtlo minulé album "Eroded". Po postupném hledání vlastního výrazu, kdy se na prvních počinech objevovaly inspirace přebrané například od Američanů TOOL, se Francouzi dopracovali k vlastnímu charakteristickému rukopisu a jejich přístup se po všech stránkách dá označit za osobitý. Na "Mesh" už tedy nic nezkoumají a nezkouší, ale jedou plně v modelu, který se osvědčil na zmíněném albu "Eroded". Vyznění nového díla tak může padat do určité šedi, tedy pouze při srovnání s uvedeným předchůdcem, protože dostáváme do jisté míry již známé riffové vzorce a specifické melodické postupy včetně zajímavě frázujícího vokálu. Pro posluchače znalého předchozí tvorby skupiny tak nic nového nepřichází, přesto je na albu hodně výrazných momentů, které vykreslují schopnost skupiny tvořit silné skladby s hitovým potenciálem i emotivním vyzněním. Komu se líbilo minulé album, ten bude jistě spokojen. "Mesh" je jako jeho plynulé pokračování a to včetně trochu kontroverzní zvukové formy, kterou z nějakých důvodů skupina nechává divně rozsahově kastrovat a dusit nedostatkem dynamiky především v nízkých spektrech zvuku. Jenže to prostě k LIZZARD jednoznačně patří a já naštěstí nepatřím k těm, kterým by to deformovalo zážitek z jinak parádně vyvedené hudby. Navíc to na novém albu oproti "Eroded" není až tak do uší bijící.
lizzardband.bandcamp.com
Pelagic Records / 27. září 2024 / Další informace
Pod čarou:
MANY EYES - The Light Age (Perseverance Media Group / 6. září 2024 / Další informace)
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové EVERY TIME I DIE s Gregem Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), jsou úplně jiná liga.
manyeyesmusic.bandcamp.com
SOLITARY - Embrace The Darkness (Twisted Into Form / 6. září 2024 / Další informace)
Angličané na své páté desce servírují starosvětský thrash. Při jejich kreacích musí zaplesat srdce milovníků stylových základů a především METALLICA z doby před "černou deskou" z alba přímo stříká, jen víc v tempu. Dobře se to poslouchá, vskutku dobře.
THE FUNERAL PORTRAIT - Greetings From Suffocate City (Better Noise Music / 13. září 2024 / Další informace)
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, je to kýč, ale zábavný.
thefuneralportrait.bandcamp.com
WOLFBRIGADE - Life Knife Death (Metal Blade Records / 13. září 2024 / Další informace)
Nástup k Metal Blade Records nedopadl špatně, stále to jsou typičtí WOLFBRIGADE. Přesto mi přijde aktuální albu švédské legendy trochu krotké.
wolfbrigade.bandcamp.com
GROZA - Nadir (AOP Records / 20. září 2024 / Další informace)
Náladový post black se silným odérem MGŁA. Němci si rádi hrají s pompézními aranžemi, takže to má slušnou atmosféru.
groza-blackmetal.bandcamp.com
SEETHER - The Surface Seems So Far (Fantasy Records / 20. září 2024 / Další informace)
Ne náhodou znějí často SEETHER jako modernější DEFTONES, skupina i zkušený producent Matt Hyde (DEFTONES, SLAYER) to tak zřejmě chtějí. Možná je to trochu škoda, i na svém devátém albu tak skupina nenabízí víc než rutinérský post-grunge bez vlastní tváře. Ale hezké melodie a silné refrény se najdou.
seether.bandcamp.com
RIPPED TO SHREDS - Sanshi (Relapse Records / 27. září 2024 / Další informace)
Hodně zvukově čitelný death/grind, přesto je to slušná nálož, ze které vystrkuje růžky i klasická floridská deathmetalová škola.
rippedtoshredsdeathmetal.bandcamp.com
THE BLACK DAHLIA MURDER - Servitude (Metal Blade Records / 27. září 2024 / Další informace)
Tohle album ukazuje, že zřejmě nejen samotná skupina, ale i vlastní jednoduše melodický deathmetalový styl se zdá značně vyčerpaný, alespoň pokud se dělá takto otřepaně, jako to předvádí současní THE BLACK DAHLIA MURDER. Hodně vlažné je to.
theblackdahliamurder.bandcamp.com
THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows (EP) (Wave Wrangler Audios / 27. září 2024 / Další informace)
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
theforestforgets.bandcamp.com
WEATHER SYSTEMS - Ocean Without A Shore (Music Theories Recordings / 27. září 2024 / Další informace)
Daniel Cavanagh asi chtěl stvořit pěkné anathemovské album, ale utopil se v klišé. Příjemně to odsýpá a zvuk i provedení se dají těžko kritizovat, ale někdy je to tak nepůvodní a otřepané, že to úplně kazí emoce, které by jinak určitě fungovaly. Sem se asi vracet nebudu.
weathersystems.bandcamp.com