OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Útrpné čekání na nový materiál holandských thrash/deathových originalistů je konečně za námi! Když jsem se tady zhruba před rokem rozplýval nad jejich poslední deskou „Flesh_Power_Dominion“, vůbec jsem si nepřipouštěl, že by CALLENISH CIRCLE mohli s dalším albem dosáhnout kvalitativně ještě výše. Sportovně přiznávám, že mě aktuální zubatý kotouč „My Passion // Your Pain“ nekompromisně poučil, že vynášet předčasné soudy se zle nevyplácí.
Pokud sledujete genezi CALLENISH CIRCLE pozorně už od jejich počátků jistě vám neušlo, že projev kapely se stále více extremizuje a přitvrzuje. Od doom/deathové melancholie z prvotiny „Drift Of Empathy“ se kapela propracovala až k výbušné směsi thrash a death metalu té nejvyšší možné úrovně, která je téměř v dokonalé formě prezentována i na novinkové kolekci „My Passion // Your Pain“. Velkou devízou CALLENISH CIRCLE je kromě vlastního typického zvuku i originalita melodických partů, které jsou v intencích stylu snadno rozeznatelné a odlišují skupinu od zástupu ostatních. Hráčská i skladatelská vyspělost a výrazné progresivní cítění je u našich Nizozemců samozřejmostí.
Festival kreativity zahajuje trojice rychlejších skladeb „Soul Messiah“, „Dwelling In Disdain“ a „Forsaken“ – všechny spíše z důrazem na tvrdost a agresivitu. V úvodu druhé jmenované dokonce tlučmistr Gavin Harte vystřihne vůbec první klepačku v historii skupiny. Čtvrtá, sedm minut trvající kompozice „What Could Have Been…“ dokazuje, že kouzlo nezaměnitelnosti CALLENISH CIRCLE tkví hlavně ve skladbách s delší stopáží. Pětice vytříbených hudebníků má za neustálých změn tempa, nálady i stylové příslušnosti dost času odhalit fascinují kombinaci mollové melodiky s progresivní ekvilibristikou. V souvislosti s druhou delší (mimochodem opět excelentní) skladbou „My Hate Unfolds“ vám položím jednu zdánlivě nesouvisející otázku. Znáte portugalskou doom metalovou sebranku HEAVENWOOD? Pakliže jste odpověděli kladně, vězte, že rozjezdový riffing „My Hate Unfolds“ je zcela totožný s tím, který HEAVENWOOD prezentují ve skladbě „Soulsister“ na jejich druhém záseku „Swallow“… Zda to byl záměr, nebo nikoliv, nedokážu objektivně posoudit. Teď však rozežeňme mračna nepodstatných spekulací, protože přichází to nejlepší – titulní skladba složená ze tří dílčích částí – „My Passion // Conflicts // Your Pain“. Energický i chytlavý nástup zároveň, nátlaková thrashová mezihra // instrumentální položka // zdrcující závěr.
Závěrem konstatuji, že „My Passion // Your Pain“ je zatím tím nejlepším materiálem co kdy vyšel s visačkou CALLENISH CIRCLE. Nizozemští kouzelníci se dokázali definitivně vyvarovat mírné stylové nevyrovnanosti z předchozího alba a přišli s materiálem dynamičtějším, přesvědčivějším a o poznání kompaktnějším. Hodnocení je tentokrát více než jasnou záležitostí : devítka jako vyšitá. Zastánci přímočarého, technického a přitom i ultra melodického přístupu by v tomto případě rozhodně neměli příliš váhat. Skutečný skvost!
9 / 10
Patrick Savelkoul
- vokál
Ronny Tyssen
- kytara
Remy Dieteren
- kytara
Rene Rokx
- basa
Gavin Harte
- bicí
1. Soul Messiah
2. Dwelling In Disdain
3. Forsaken
4. What Could Have Been…
5. This Truculent Path
6. My Hate Unfolds
7. Misled
8. My Passion // Conflicts // Your Pain
[Pitch.Black.Effects] (2005)
My Passion // Your Pain (2003)
Flesh_Power_Dominion (2002)
Graceful… Yet Forbidding (1999)
Escape (MCD) (1997)
Drift Of Empathy (1996)
Lovelorn (demo) (1995)
Datum vydání: Úterý, 20. května 2003
Vydavatel: Metal Blade
Stopáž: 45:15
Produkce: Andy Classen
Studio: Stage One Studios
CALLENISH CIRCLE na tomto kotoučku předvádí typickou ukázku agresivního thrash/deathu. Klíč k úspěchu je v jejich případě prostý, nijak se s tím nepárat a stříhat to co nejsvižněji s vlastní typickou melodikou. Energie naplňující jejich projev pak dokáže zakrýt většinu nedostatků i občasné stylové klišovitosti. Stoupající kvalita téhle sebranky je nadějí do budoucna, držím palce, snad by to chtělo jen trochu více pestrosti a občas něčím překvapit. „My Passion // Your Pain“ je každopádně pro příznivce tohoto stylu téměř povinná „četba“. Ještě doplním, že na digipaku se nachází povedená coververze skladby „Out Of The Body“ od PESTILENCE.
Vypíchnul bych ještě výbornou pětku - This Truculent Path.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.