OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Varnsdorfské "popeláře" netřeba nijak sáhodlouze představovat, i když doby jejich působení na scéně již patří minulosti. Ansámbl Franty Šeráka se postupně rozprchl do jiných obdobně zaměřených tuzemských spolků (LYKATHEA AFLAME, INTERVALLE BIZZARE). Řekl bych, že tito grindoví úderníci, kteří druhdy patřili mezi první průkopníky tohoto stylu u nás, nebyli patřičně doceněni.
Historii této kapely poznamenaly četné zvraty a časté změny sestav, ze zakládajících členů vytrval až do konce pouze Šerák. Jistou ironii osudu lze spatřovat i v tom, že rozpad následoval po vydání dlouho očekávaného full-length CD, sice s jistým odstupem, nicméně poznamenaným čím dál větší stagnací. Lze jen litovat, že tak výrazná a originální smečka, jakou GARBAGE DISPOSAL bezpochyby představovali, zmizela v propadlišti hudebních dějin. Nicméně jejich osobitá produkce - žádný bezduchý nářez - s lyrikou převážně na téma "úzkost z odlidštění v industrizovaném světě", by v zapomnění upadnout neměla. Reedice, případně nazvaná "Reunion Carbide", rozhodně představuje chvályhodný počin. Materiál zde obsažený již dlouho není k sehnání a CD přináší v podstatě kompletní diskografii kapely (schází jen splitko s NYCTOPHOBIC).
Nahrávky jsou řazeny retrospektivně, nejprve "Union Carbide", technický nášup, jímž se ovšem GARBABE DISPOSAL posunuli spíše někam k brutal deathu. Svůj podíl na tom měla jistě i přítomnost druhé kytary a tím pádem i širší hudební možnosti. Následuje sedmipalec "Absolute Combustion Transformed the Fear", velmi originální zásek - energický grindový výplach s industrial, noise a crust vsuvkami. Těch se "popeláři" ostatně nezřekli nikdy, ve větší či menší míře na ně lze narazit i na ostatních počinech. Právě toto promyšlené mísení stylů dodalo GARBAGE DISPOSAL na výrazu nejvíce, díky němu se vyprofilovali jako kapela s vlastním ksichtem, jenž se doslova vzpírá jakémukoli jednoduchému "škatulkování". Přejít jen tak nelze ani fakt, že ač bylo EP nahráno ve dvoučlenné sestavě s automatem, překvapuje svou hutností, plností, nápaditostí a technickou úrovní. Zde se duo Šerák-Čížek projevilo jako spolek hudebníků par excellence, který dokáže jít až k hranicím technických možností. Téměř osmdesátiminutové CD uzavírá prvotina, demáč "Mind Detonator", grindový chlív jaksepatří, v době svého vzniku absolutní rána do hlavy naprosto nepochybně. Jeho zahuhlanému a nečistému zvuku sice nepomohl ani remastering, ale nic jiného se v případě takové archiválie ani nedá čekat. Navíc grind bez trochu praseckého zvuku, to by snad ani nebylo ono. Dlužno připomenout, že poslední dvě zmíněné nahrávky se objevují na CD vůbec poprvé.
Graficky pěkně vyvedený booklet, s coverem (jak jinak) na "industriální" motiv, obsahuje historii kapely, seznamy nahrávek a skladeb, sestavy, fotografie a další informace. Je jen trochu škoda, že zde nenalezneme texty, ale to se dá pochopit. Pro grindery absolutní nutnost!!!
Franta Šerák
- vokály, kytara
Karel Burczynski
- kytara
Mirek Lehký
- basa
Tomáš Corn
- bicí
Jan Čížek
- basa, vokály, programování
Dušan Virgler
- bicí
1. Treponema Pallidum
2. Separated Fear
3. Proximity of The End
4. Union Carbide
5. Mind Grind-Machine
6. Euthanasia
7. Artificial Undergroud (UNION CARBIDE, 1997); Separated Fear
8. Transformed Vision - Gods Bleed II.
9. Spontaneous Combustion
10. Absolute Self Control (ABSOLUTE COMBUSTION TRANSFORMED THE FEAR, 1996); Mind Grind-Machine
11. Future - No Fucking Way
12. Violence
13. Season of The Infection
14. Gods Bleed II.
15. F.U.C.KK.NO.
16. Proximity of the End (MIND DETONATOR, 1994)
Reunion Carbide (2003)
split s NYCTOPHOBIC (1998)
Union Carbide (1997)
Absolute Combustion Transformed The Fear (7"EP) (1996)
Mind Detonator (MC, demo) (1994)
Vydáno: 2003
Vydavatel: Obscene Productions
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.