Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ukrainskí LUCIFUGUM sú podľa promo letáku (dá sa veriť promo letáku?) lídrom ukrainskej UG black metalovej scény. Určite známejší sú však kontroverzní NOKTURNAL MORTUM. To k akej metalovej odnoži patria už ako obvykle dosvedčí letmý pohľad na čiernobiely booklet a CD.
Začnem trocha netradične a to tým, že v prvom rade sa chcem vyvarovať akémukoľvek ideovému súdu kapely. Texty a celá lyrika sú na albume napísané v azbuke, preto z nich osobne vyčítať neviem zhola nič (čo je tak trocha škoda). Osobne však na základe zhliadnutia klipu a celkovo bookletu usudzujem, že kapela inklinuje skôr k pohanským a historickým ideám a týmto by som to uzavrel.
Poďme k hudbe. Disk poskytuje opäť raz blackmetalovú hudbu a opäť raz hudbu mnohých paralel. Tak paralelou prvou by bola určite tvorba DARKTHRONE. Skladby LUCIFUGUM sú vo svojej čistote postavené na podobnom základe ako skladby severanov. Jednoduché melodické riffy, veľmi jednoducho a priamočiaro zahrané bicie, evokujúce tak najviac album "Panzerfaust". K tomu sú doslova prilepené veľmi výrazné klávesy, ktorých melódie nie sú o nič zložitejšie ako tie gitarové a v drvivej väčšine času jedny kopírujú druhé. Tak sa žiadnej prieraznej originality opäť raz nedočkáme. Takto je album relatívne nenáročný na počúvanie a sympatické je tiež, že je naspievaný v rodnom jazyku kapely (teda ukrajinčine). Vokál opäť nič prevratné neprináša, okrem spomínanej ukrajinčiny.
Aj keď sú si jednotlivé skladby kompozične podobné ovplývajú aj istými momentmi, ktoré by som označil za vynikajúce a určite dokazujúce, že potenciál by tu bol, len sa zatiaľ nedočkal plného rozvinutia. Nebyť niektorých zbytočne stále opakovaných motívov, dopadol by u mňa aj napriek celej svojej jednoduchosti album trocha lepšie. Nezaškodilo by ani popracovať viac na produkcii, zvuku a rovnako na kompozičnej pestrosti a ísť cestou, ktorá sa kapela dotýka v skladbách číslo 2, alebo 6. Takže verím, že nabudúce to bude oveľa lepšie.
Teraz to je len s privretím oboch očí 6.5/10. A opäť raz musím konštatovať, že sa nejedná o žiadny prevratný materiál, ale snáď priaznivci východnej scény a jednoduchého blacku s výraznýmimi klávesami, prípadne stúpenci pohanských tradícií by to mohli skúsiť. Osobne však ešte záverom musím spomenúť, že NOKTURNAL MORTUM, odhliadnuc od nejakých ideových pochodov sú tiež o dobré dve triedy hudobne vyššie.
Melodický black v štýle klasikov DARKTHRONE doplnený výraznými klávesami s výraznou pohanskou tématikou. Tí, ktorým tieto slová niečo hovoria si to môžu skúsiť vypočuť. Nejedná sa však o žiadnu extra triedu.
6,5 / 10
On Hooks to Pieces (2003)
On a Sortilage of Christianity (2000)
Vydáno: 2003
Vydavatel: Adipocere Records
Stopáž: 50:37
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
