Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Niekedy je veľmi zaujímavé sledovať, kam medzičasom dospeli jednotliví reprezentanti škandinávskej extrémnej muziky. Medzi black metalovými koreňmi a Garmovým najnovším počinom už nájdeme len jeden spoločný znak - jednoduchosť. Nové Ep "A Quick Fix Of Melancholy" reprezentuje momentálne žánrové rozpoloženie ULVER/Garma presnejšie než dva predchádzajúce soundtracky "Lycantropen Themes" a posledne "Svidd Neger". Garm v dvoch veciach konečne spieva a hneď tak, že už v úvodnej ťaživej "Little Blue Bird" vám budú naskakovať zimomriavky! Kompozície sú komornejšie, zámerne monotónne, typicky komplexné a navyše poriadne smutné. "A Quick Fix Of Melancholy" zachytáva Garma na pomedzí ambientu a súčasnej vážnej hudby neraz siahajúcej po elektronike. Ide doslova o mini cd, pretože okrem krátkej stopáže(4 skladby) ide aj po textovej a kompozičnej stránke o minimalistický, avšak nadmieru účinný prístup. Všetky kompozície pozostávajú z rytmických úderov sláčikov a kláves, ktorými sa v podmaze ťahajú rôzne zvuky. Za zmienku stojí aj parádny(prevzatý) text "Vowels" vyšperkovaný slovnými hračkami a výstižnou pointou("...wolves evolve."). Natíska sa porovnanie s textom skladby "Radical Cut" z repertoáru občasného avantgardného all-star kultu ARCTURUS, ktorého významnou súčasťou Garm bol. Garm nie je na poli contemporary music a podobne žiadnym Kolumbom, otvára však dvere hneď do niekoľkých odlišných hudobných svetov. Poďme s ním, určite to bude zaujímavejšie ako počúvať predvídateľné albumy mentálne zaostalých jedincov typu MARDUK a DARK FUNERAL neschopných akéhokoľvek vývoja.
Kompozície sú komornejšie, zámerne monotónne, typicky komplexné a navyše poriadne smutné. "A Quick Fix Of Melancholy" zachytáva Garma na pomedzí ambientu a súčasnej vážnej hudby neraz siahajúcej po elektronike. Garm nie je na poli contemporary music a podobne žiadnym Kolumbom, otvára však dvere hneď do niekoľkých odlišných hudobných svetov. Poďme s ním...
9 / 10
1. Little Blue Bird
2. Doom Sticks
3. Vowels
4. Eittlane
The Assassination Of Julius Caesar (2017)
ATGCLVLSSCAP (2016)
Terrestrials (2014)
Messe I.X-VI.X (2013)
Childhood's End (2012)
Roadburn (EP) (2012)
The Norwegian National Opera (DVD) (2011)
Wars Of The Roses (2011)
Shadows of the Sun (2007)
Blood Inside (2005)
Svidd Neger (2003)
A Quick Fix of Melancholy (EP) (2003)
1993-2003: 1st Decade in the Machines (kompilace) (2003)
Lyckantropen Themes (2002)
Teachings in Silence (kompilace) (2002)
Silencing the Singing (EP) (2001)
Silence Teaches You How to Sing (EP) (2001)
Perdition City (2000)
Metamorphosis (EP) (1999)
Themes from William Blake's The Marriage of Heaven and Hell (1998)
Nattens Madrigal - Aatte Hymne til Ulven i Manden (1997)
Kveldssanger (1996)
Bergtatt - Et Eeventyr i 5 Capitler (1995)
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
