OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ačkoliv své první album vydávají až na sklonku roku 2003, historie švédských DRACONIAN sahá o skoro deset let zpět. Tehdy se Johan Ericson (bicí, zpěv), Andy Hindenäs (kytara) a Jesper Stolpe (basa, zpěv) dali dohromady jako KERBEROS, hrající melodický heavy/death metal. O necelý rok později jejich řady doplnil zpěvák Anders Jacobsson a skupina změnila jméno do dnešní podoby. Hráli styl hudby, který byl ve Švédsku již tou dobou oblíbený a tak tažení úderné skupiny za slávou mohlo začít. Jenže osud tomu chtěl jinak. V následujících letech nahrávají dema a snaží se získat smlouvu na vydání alba, bez úspěchu. Pocit zklamání se vtírá i do tvorby DRACONIAN a skupina začíná hrát pomalejší, emotivnější hudbu. V devět a devadesátém roce nahrávají album „Closed Eye Of Paradise“, které stejně jako všechny předchozí pokusy není vydáno a upadá v zapomnění. Z gothic metalu se ve svém stylu propadají stále hlouběji, jejich hudba se stává ponurou, temnou a depresivní. Vítejte ve světě zvaném „doom“. Až v novém miléniu nahrávají demo, které jim zajistí smlouvu s Napalm Records.
Jejich hudba je obrazem jejich historie. Ještě jsme schopni zachytit stopy počáteční dravosti, občas se zaposlouchat do jasnější melodie, ale jinak jsme strhováni do proudu slz a utrpení. Samota a opovržení světem je nyní téma, o kterém chtějí DRACONIAN hovořit. Čas naděje a boje je již pryč, odvaha a vášeň byla zapomenuta. „Where Lovers Mourn“ je obrazem životní tragédie, zklamáním vším, co svět může nabídnout. Je zpovědí misantropa, jež už ani ve smrti nevidí naději. Jediné, co si ve své budoucnosti dokáže představit je pomalé zatracení ve své věčné samotě. Pomalé vyprchání života z duší opuštěného těla. „Where Lovers Mourn“ přichází v době, kdy doom hrají již jen ti nejstálejší „nadšenci“, kdy už ani ty deprese nejsou co bývaly. Jenže tihle mrzouti mají za sebou skoro deset let aktivní hudební činnosti a v jejich díle je to znát. Jejich debutové album není experimentem, ale precizní prací. Zešeřelé nálady smutku milenců a melodie šibeniční krajiny jsou v podání DRACONIAN svým osobitým způsobem krásné. Absolutní vrchol alba je hned v první skladbě. „The Cry Of Silence“je třináctiminutová „oslava“ smutku a bolesti, která graduje až do návalu agrese black metalového ražení. Nicméně i všechny ostatní kousky přinášejí příjemný, nadprůměrný hudební zážitek, ale…
Ale pláčou na již hodně pobrečeném hrobě. Propásly čas, aby měli šanci se dostat do širšího povědomí. Dobře zahrané téma, nicméně téma již značně vyčerpané. Toto je výtka, která je pro někoho více pro někoho méně významná, nicméně vyřčena být musela. Přesto příznivcům tohoto žánru mohu „Where Lovers Mourn“ jen doporučit.
„Where Lovers Mourn“ je příjemná vzpomínka na zlaté časy doom metalu. Ponuré atmosférické dílo plné úzkosti, zklamání a skryté agrese. Zcela beze studu bude doplňovat sbírku doom metalových nahrávek mnohem slavnějších jmen, ale také z té sbírky nebude nikterak vyčnívat.
7,5 / 10
Anders Jacobsson
- zpěv
Lisa Johansson
- zpěv
Johan Ericson
- kytara
Magnus Bergström
- kytara
Thomas Jäger
- basa
Anders Karlsson
- klávesy a programování
Jerry Torstensson
- bicí
Olof Götlin (host)
- violy
1. The Cry Of Silence
2. Silent Winter
3. A Slumber Did My Spirit Seal
4. The Solitude
5. Reversio Ad Secessum
6. The Amaranth
7. Akherousia
8. It Grieves My Heart
A Rose For The Apocalypse (2011)
Turning Season Within (2008)
The Burning Halo (2006)
Arcane Rain Fell (2005)
Where Lovers Mourn (2003)
Vydáno: 2003
Vydavatel: Napalm Records
Stopáž: 52:40
Produkce: Chris Silver a DRACONIAN
Studio: Studio Mega
Súhlasím s recenziou, ale v hodnotení by som trochu ubral -- doom už je dlho žáner, v ktorom sa nedá prísť s ničím, čo by už nebolo raz nahraté... a bude treba ešte dlho čakať, kým sa zdvihne jeho druhá vlna -- ak vôbec.
Načo teda počúvať epigónov, keď tu máme originály. Remeselne dobré, ba výborné, ale zbytočné.
Mňa táto kapela očarila a všetky ich vydané albumy sa mi páčia do poslednej skladby, takže nevidím dôvod nedať plný počet.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.