OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Přiznám se, že o kapele Nemesis jsem se poprvé dozvěděl až při obdržení CD určeného k recenzi. Do té doby jsem z tuzemských speedmetalových skupin zaregistroval pouze SALAMANDRU a jestli jsou i nějaké další, to mi bylo celkem jedno. Import kvalitního speedmetalu z Německa a v posledních letech i z jiných zemí naštěstí stále trvá, a tak člověk neměl důvod pídit se po nějaké tuzemské alternativě. V případě NEMESIS musím ovšem uznat, že v porovnání s onou „zápaďáckou“ konkurencí si stojí více než obstojně.
Není to jen díky povedenému zvuku, který dostal výslednou podobu ve známém studiu Finnvox v Helsinkách, ale zejména díky schopnosti složit a následně zahrát zajímavé kompozice s velmi silnými melodiemi. Samozřejmě, ve speedmetalu dnes těžko najdete nějaké opravdu originální dílko a „Goddess Of Revenge“ není žádnou výjimkou. Naštěstí ale nejsou NEMESIS x-tou kopií HELLOWEEN, nebo GAMMA RAY – jejich tvorba se nese spíš v duchu načančaných kudrlinek a epických výpravných kompozicí ala RHAPSODY. Pravda – orchestrální aranže jsou poněkud střídmější než u italských „Warriors“, ale i tak si jich užijete dosyta. Typické speedové (tzn. rychlé – ang.) kompozice na albu jasně dominují – úvodní „Servant of Will“, rozsáhlá „Mercenary“, naléhavá „Heaven´s Fall“ a „Queen Of Fate“, kde se dočkáte i náznaku „strato-preludování“ – to jsou všechno písně, které fanouška tohoto stylu nenechají chladným – všechna nezbytná klišé (nemyslím to zle) jsou zde obsažena: t-t-t-t-t-t rytmika, bridge před strhujícím sborovým refrénem, bleskurychlé prsty kytaristovy při sólech atd...
Člověk si oddychne vlastně jen při instrumentálce „Crystal Eyes“ a epické „Rain“. Nemyslete si ovšem, že hlavní náplní alba jsou nudné závody – kapela ani při těch nejrychlejších pasážích nezapomíná na nezbytné melodično a je jí vlastní i cit pro rytmické a náladové změny skladeb. Takže se rozhodně nemusíte bát nějaké monotónnosti. Co se technického zvládnutí věci týká, tak nemám sebemenších výtek. Kytarista Libor i bubeník Tomáš své nástroje ovládají bez chyby – jak jsou pestré kompozice NEMESIS, tak je pestrá i jejich hra. Nejspíš se někomu nebude ze začátku pozdávat hlas Viléma Majtnera – možná nedisponuje takovou silou a i barva je pro tento žánr poněkud netypická, ale všechno zazpívá bez sebemenčích chybiček či „úletů“, takže to chce jen pár poslechů a na jeho projev si bez problémů zvyknete.
Nahrávka byla zaznamenána po částech v různých tuzemských studiích a vše se poté dalo do kupy v Otter studiu, tzn. doma u kytaristy Libora Křiváka. Při nahrávání byli přítomni zajímaví hosté – např. Ashok na baskytaru ve čtyřech písních, Pavel Švejda na flétnu a Luděk Nechvátal na sólovou kytaru. Veškeré orchestrální pasáže programoval a nahrával Libor a opět odvedl svou práci na jedničku.
Myslím, že „Godess of Revenge“ je jedna z nejvýraznějších speedmetalových desek, které byly v poslední době v Česko-Slovensku natočeny.
V mém soukromém žebříčku to sice ani náhodou neohrozí „Křižáky“ od KREYSONu, ale to je také dáno tím, že dnes už se sotva ve speedu natočí nějaké zásadní a přelomové album. Každopádně nadprůměrné desky stále vycházejí a nahrávka NEMESIS je jednou z nich.
Kvalitní speedmetalová deska "rhapsoďáckého" střihu. Silné melodie, strhující refrény a výborné instrumentální výkony. Prostě vše, co fanoušek od tohoto stylu očekává, se mu zde dostane měrou vrchovatou.
7 / 10
Vilém Majtner
- zpěv, basa
Tomáš Sucháček
- bicí
Libor Křiváček
- kytara, klávesy
Host:
Ashok
- basa
1. The Mission
2. Servant Of Will
3. Desert Of Your Sins
4. Queen Of Fate
5. Host From Kingdom Of Lion
6. Rain
7. Crystal Eyes
8. Mercenary
9. Heaven´s Fall
10. Last Heretic
Goddess Of Revenge (2003)
Kingdom Of Lion (2000)
Nemesis (demo) (1999)
Anno Domini (demo) (1999)
Vydáno: 2003
Vydavatel: Underground Symphony
Stopáž: 46:00
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.