DARGAARD neskládají hudbu, DARGAARD komponují atmosféru. Jejich vize se pohybují v krajině stínů, v krajině zapomnění, balancují na hranici života a smrti. Zahalují mysl v oparu zapomnění a vyvolávají rozporuplné emoce, hrají si se smutkem stejně jako s nadějí. Jejich dílo je plné zešeřelých nálad i nádherných melodií. Dokáží mysl na chvíli upoutat a odvést ji daleko, daleko od reality. Téma, na jakém stavějí svou tvorbu, pochopitelně není specifické jen pro ně – téma života a smrti, zklamání i věčného hledání, touhy a zapomnění bylo inspirací pro mnohé literáty i hudebníky. Ne, v tom to kouzlo není, tajemství jejich díla je v jeho zpracování. Hudbou tohoto dua můžete být zcela očarováni, ale i ji můžete odvrhnout jako zbytečnou nudu. A i takto je možno se na jejich tvorbu, která nyní čítá již čtyři desky, dívat. Ano je to nuda. Z jistého úhlu pohledu. Ale ten ode mne neočekávejte. K „Rise And Fall“, stejně jako ke kterému dalšímu albu, ani nelze zaujmout (zdánlivě) objektivní stanovisko.
Otcem celého projektu je jistý Tharen. Původně frontman black metalové formace ABIGOR, kterou však v druhé půli devadesátých let opustil, aby se mohl věnovat jinému pojetí hudby. Metalové běsnění vystřídaly melancholické melodie. Jeho cíle nebyly zdaleka jasné, ale jedno měli společné, soustředit se především na ponurou atmosféru dávných, již zapomenutých časů. V tom mu pomáhá zpěvačka Elisabeth Toriser. Kromě DARGAARD se tito dva umělci zaměřují i hudbu futurističtějšího ražení v projektu DOMINON III, kde kombinují atmosféru DARGAARD s techno motivy. Ale o tom více v příslušné recenzi. V „Rise And Fall“ se od své tradiční tématiky nikterak nevzdálili a ani se to nedalo očekávat. Otázka jen byla, zda se jim vysoko posazenou laťku podaří udržet. A odpověď? Podařilo se. Opět je celé album plné zajímavých motivů, které zcela lehce přecházejí jeden v druhý. Elizabeth svým krásným zpěvem vypráví prastaré příběhy, melancholické melodie provází verše dávno zapomenutých proroctví. Zádumčivou náladu občas rozjasní svěží klavírní motiv, či jí ještě zahustí tajemné odříkávání. Podobně jako u „The Dissolution Of Eternity“ je hudba jako poklidná řeka, která člověka unáší po jeho vlastním nitru. Občas se proud zpomalí v zátočině, jindy se dočasně urychlí v krátkých peřejích, ale stále plyne. Řeka si však po celém svém toku uchová své kouzlo, zahalena do tajemné mlhy, kterou člověk může prohlédnout jen když použije svou fantasii.
„Rise And Fall“ je výpravou do krajiny snů. Navazuje tak na zavedenou tradici značky DARGAARD. Tajemnou atmosféru si drží od prvních do posledních tónů a o to v této hudbě jde především. Přesto vrchol Tharenovy tvorby však stále zůstane na již zmíněném albu „The Dissolution Of Eternity“.