OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Z kapelou AVENGER z jihočeské Volyně jsem se kdysi setkal prostřednictvím jejich prvního alba „Shadows Of The Damned“. Pravda, byl to jen letmý poslech, zpříjemňující dlouhou cestu na jistý hudební festival, ale i přesto mě tento materiál dokázal oslovit a přinutit mé sluchové receptory k soustředěnému poslechu. Setkání druhé se konalo nedávno, když jsem netrpělivě rozerval obálku se zásilkou promo CD a k mému překvapení na mě vykouklo CD s názvem „Godless“ – v pořadí třetí nahrávka AVENGER.
Výjev na coveru, jehož autorem je jeden z mých oblíbenců Juan Jose Castellano (mimo jiné viz roztomilý přebal nedávno recenzovaných VOMITORY) ještě umocnil moji zvědavost a odhodlání prozkoumat detailněji vnitřnosti nahrávky. Zahájení patří teatrálnímu intru „Vstup do mé temnoty“ / „Enter My Darkness“, kde se vás sípající hlas otáže „Přeješ si vstoupit?“ Podmínkou vstupu není nic menšího, než dostatečné množství zloby a msty ve vašich srdcích. Na rovinu se přiznávám, že uvedenými atributy nedisponuji ani náhodou, ale i přesto si dovoluji pokračovat v nastoupené cestě. Tvůrčí duo volyňských heretiků Petr Mecák a Jan Kapák mi pak v osmi zbývajících položkách jasně ukáže, že to nebylo špatné rozhodnutí. Pestrost, to je zásadní vlastnost materiálu na „Godless“. Kapela volně přechází od přemýšlivějších melodických dark metalových pasáží, přes briskní black/deathové nájezdy, až k ojedinělým výplachům charakteristickým pro švédskou větev brutálního black metalu. Přesně taková konstelace nastává hned v první skladbě po intru „Až do morku kostí“ / „Even To The Bones Marrow“ (kapela používá jak českého názvu, tak anglického překladu). AVENGER ale neodkryli všechny své trumfy spolu s první skladbou a spoustu zajímavých lahůdek si nechali na zbytek desky. Mám tím na mysli až MY DYING BRIDEovsky znějící riffy v „Před bouří“ / „Before The Storm“, překvapení v podobě syrového náklepu „Poprava duše“ / „Execution Of The Soul“ nebo slušné melodie v atmosféricky silné „Návrat Apokalypsy“ / „The Return Of Apocalypse“.
Skoro to vypadá, že AVENGER vlastně nemají žádný problém, nahráli silnou a hráčsky přesvědčivou desku, která nemá vyloženě hluchá místa, ALE... Co mi na „Godless“ moc nesedí je zpěv, konkrétně jeho nevýraznost. Netvrdím, že by Jan Kapák měl slabé hlasivky, to ne, ale jasně slyším, že zpěv v mateřském jazyce zcela zásadní měrou limituje intenzitu jeho vokálního projevu. Jsem si jistý, že angličtina by byla pro AVENGER daleko lepší volbou. Když už volyňští mají názvy desek, překlady názvů skladeb a dokonce i překlady lyriky v angličtině, proč to nevyužít účelněji? Čili po hudební stránce je „Godless“ v pořádku, na vokálech bude nutno ještě zapracovat. Pakliže jsou pánové tvrdé makovice a nebudou mít ochotu k záměně češtiny za angličtinu, snad příště ve studiu vytáhnou upozaděný vokál alespoň o trochu výše.
AVENGER nahráli silnou a hráčsky přesvědčivou desku, která nemá vyloženě hluchá místa. Pestrost, to je zásadní vlastnost materiálu na "Godless". Kapela volně přechází od přemýšlivějších melodických dark metalových pasáží, přes briskní black/deathové nájezdy, až k ojedinělým výplachům charakteristickým pro švédskou větev brutálního black metalu. Po hudební stránce je tedy "Godless" v pořádku, jedinou věcí na které bude nutno ještě zapracovat jsou vokály.
7,5 / 10
Petr Mecák
- kytara
Jan Kapák
- bicí, kytara, baskytara, zpěv
1. Vstup do mé temnoty (Enter My Darkness)
2. Až do morku kostí (Even To The Bones Marrow)
3. Před bouří (Before The Storm)
4. Návrat apokalypsy (The Return Of Apocalypse)
5. V temnotách (In The Darkness)
6. Poprava duše (Execution Of The Soul)
7. Navždy proti (Forever Against)
8. Godless (Godless)
9. V náručí smrti (In Death´s Embrace)
MCMXCII - MMXII (kompilace) (2012)
Bohemian Dark Metal (2012)
Minster Of Madness / The Black Zone (kompilace) (2009)
Feast Of Anger - Joy Of Despair (2009)
Live In Volyně 2006 (DVD) (2007)
Live At Open Hell Fest, 2003 (Live) (2004)
Godless (...Assuming The Throne Of Immortality...) (2003)
Fall Of Devotion. Wrath And Blasphemy (1999)
Vydáno: 2003
Vydavatel: Deathgasm Records
Stopáž: 44:58
Produkce: Jan Kapák
Studio: Hellsound
Kontakt: Petr Mecák, Přechovice 16, 387 01, Volyně / tel: 383 373 670 / mobil: 603 507 925
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.