THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pražský Fringe Festival, jakožto variace na obdobné zahraniční festivaly, představil již potřetí alternativní divadelní soubory z celého světa tentokrát v převažujícím zastoupení anglo-americké provenience. Proměna je dalším pokusem o divadelní adaptaci Kafkova poněkud zvláštního a nesnáze proniknutelného literárního odkazu s charakteristickým leitmotivem provázejícím celou autorovu literární dráhu – totiž pocitem odcizenosti, neschopnosti komunikace a iracionálních překážek v konečném důsledku přerůstající v alegorii člověka svíraného okovy všednosti a společenských a ekonomických konvencí. Obchodní cestující Řehoř Samsa žijící s rodiči a sestrou, které finančně podporuje, se jednoho rána probouzí a zjišťuje, že se proměnil v ohyzdný hmyz. Jeho proměna pokračuje i nadále, její těžiště se však přesouvá z fyzické roviny do oblasti psychiky a nutí jej vyrovnat se se stavem, jenž přináší naprosto odlišné vnímání světa a neprodyšně jej před okolním světem uzavírá ve vlastním nitru bez možnosti vyjádřit své já jinak než nesrozumitelnými pazvuky. Procesu proměny není v přeneseném slova smyslu ušetřen ani zbytek rodiny, mezi níž a bývalým synem vyrůstá zeď strachu, nenávisti a pocitů hnusu a která nakonec rezignuje na pokusy začít znovu a dát smysl své existenci.
Newyorská divadelní společnosti Black Moon Theatre Company se v případě této adaptace pokusila o vysoce stylizované a poněkud experimentální ztvárnění předlohy prostřednictvím kombinace živého divadla a předtočených filmových pasáží se silnými doteky expresivity černobílého filmu 30. let a tíživého hudební doprovodu. Režie zvolila velmi minimalistické zpracování nejen co do ztvárnění celé scény, ale současně v množství postav objevujících se na jevišti. Samotný děj je vyprávěn promítáním každodenního stereotypu domácnosti na plátno v pozadí scény a promyšlený střih umožňuje i dvěma zbývajícím živým hercům (sestře a matce) vystoupit v příhodných momentech z anonymity a téměř hmatatelné nedosažitelnosti plátna do přímého kontaktu s Řehořem, čímž dochází k zajímavému a originálnímu kontrastu mezi dvěma protikladnými světy a zdůraznění pocitů vykořeněnosti. Právě multimedialita projektu umožnila podtrhnout a vysunout do popředí jinak obtížně definovatelné emocionální rozpoložení a výpovědi pohybující se víceméně v rovině abstrakce.
Živé herecké výkony jsou velmi úsporné a v případě Jaye Guassoina (Řehoř Samsa), který se plazí po svém pokoji jednou jako agresivní zvíře, podruhé jako bojácný a titěrný tvor skrčený v koutě nabité sugestivním dojmem stísněnosti. Není třeba zbytečných dialogů. Vše je založeno na řeči těla a vizuální „noir“ stylizaci, počínaje kulisami a konče kostýmy a nasvícením scény. Téměř celá adaptace je sólovým partem Řehoře Samsy, který prochází strmými fázemi duševního rozpoložení a současně touží po kontaktu s osobami na plátně, jenž je téměř nemožný.
Metamorphosis nabízí zajímavý a především originální vhled do alternativního světa moderního divadla a multimediální zpracování projektu značně rozšiřuje vyjadřovací prostředky a z nich vyplývající možnosti interpretace Kafkových idejí a promyšleně útočí na lidské smysly. Aktuální adaptace je ryze subjektivní záležitostí s temnou atmosférou a místy až s agresivním vizuálním dojmem. Pokud tedy budete mít možnost shlédnout kteroukoliv z her této divadelní společnosti, pak neváhejte. Odměnou vám bude minimálně nevšední zkušenost. Já jsem odcházel plně uspokojen.
Nevšední a notně temný divadelní zážitek, jehož přínos a originalita spočívá především v multimedialitě zpracování a vytříbené estetické formě. Multimediální přístup navíc odhaluje nové způsoby, jak ztvárnit myšlenky a emoce čitelné mezi řádky a nahlížet na intepretaci díla z nové perspektivy. A to se, myslím, povedlo.
FRINGE FESTIVAL 1.–6. 6. 2004
Franz Kafka – METAMORPHOSIS
Divadlo Na Prádle
Režie: René Migliaccio
Hudba: Amaury Groc
Divadelní herci:
Jay Gaussoin – Řehoř Samsa
Miki Huber – Markéta Samsová
Lori M. Vincent – paní Samosová
Filmoví herci:
Jeb Berrier – první podnájemník
Natia Dune – Markéta Samsová
Jay Gaussoin – Vedoucí
Celeste Hastings – paní Samsová
Barrett Ogden – druhý podnájemník
Frank Schneider – pan Samsa
Brit Whitton – třetí podnájemník
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.