Skupina  vznikla na jaře roku 1993. Po prvních třech demonahrávkách zaznamenala dílčí úspěchy například na Rock Made in Gambrinus (3. místo), New rock generation (finále), ale i účast na našich největších festivalech (Trutnov, Třinec…) stojí za povšimnutí. Kapela má za sebou tedy mnoho zkušeností jak s koncerty, tak s nahráváním. Podívejme se, jak vypadá jejich aktuální produkce.

První zvuky linoucí se z dema vzbudí pochyby, zda jste do mechaniky náhodou nedali omylem CD s hudebním exkurzem do folklóru Indiánů kmene Kurekuredutů. Záhy však do etnointra vpadává nabroušená kytara s bicími a klávesovou plochou v pozadí. Následuje i zpěv, nejdříve ve formě nachraptělé deklamace, později přechází do čisté polohy, která mně osobně v několika záblescích barvou hlasu připomíná Kamila Střihavku. Avšak jsou i chvíle, kdy mi ze zpěvu EXISTENCE nabíhá kopřivka. Přicházejí při sekaném rapáckém frázování, ale k tomu se ještě vrátím. Výsledkem tvůrčího procesu skupiny jsou jak na demu „zde.cz“, tak na singlu „Na křídlech draků“ rock-corové základy, nad nimiž se tyčí nápadité skladby ve vydatné stylové mixáži. Téměř každá písnička na demu startuje nějakým netradičním úvodem. Trojka „Skoky do dlaně II“ například začíná rozhlasovým monologem do kterého na konci opět vyšumí. V tomto kousku naleznete také zajímavý experiment, kdy do rychlých hutných částí EXISTENCE napasovali zpomalovací linku saxofonu. Žánrovými přesahy je aktuální produkce prošpikovaná vcelku hojně, hlavně pak indiánsko-šamanskými a dálněvýchodními motivy a i díky tomu se skupině nedá upřít vlastní tvář a touha jít svoji vlastní cestou, aniž by někoho kopírovala. Troufnu si říci, že je tento jev na dnešní scéně tvrdého crossoveru vzácností. Poslední skladbička „Gayindeh jahrama“ tak trochu vybočuje z celého dema a svoji troškou do mlýna do ní přispěl i Bourama Badji (ex-HYPNOTIX). Celá se nese v podobném šamanském duchu jako intro, tedy etno libůstka místy se zvláštními rapovými vložkami, které jsou buďto myšleny jako parodie nebo se tedy opravdu nepovedly.

V čem se rozhodně neshodnu s většinou dalších recenzentů je zpěv. Ačkoliv v několika místech Ton-X o sobě dává vědět, že v čistých polohách dokáže s hlasem umě zacházet, jakmile spadne do uhekaného sekaného frázování, ježí se mi nelibostí chlupy na krku. Co na druhou stranu rozhodně stojí za vyzvednutí, je velmi povedený zvuk ze studia Hostivař. Jen málokterá domácí demonahrávka se může pochlubit tak čistým a profesionálním zvukem. Možná bych uvítal ještě více experimentů s atypickými nástroji, ale tak, aby celek nepůsobil přeplácaně, čemuž se EXISTENCE v několika chvílích na aktuálním počinu neubránili. Celkově vzato ale jde o originální a nezvykle kořeněný HC, který bych rád někdy slyšel na živo.