AGATHODAIMON představují v zaprášených grimoárech temných šéfkuchtíků skutečně delikatesní gothic – blackovou pochoutku, kterou pravý labužník staví i nad načinčané krvavé dortíčky Cradle Of Filth a Dimmu Borgir. Ačkoli jest to tvrzení samozřejmě záměrně provokativní, dost zavádí od srdce temnoty. Agathodaimon produkují hodně odlišnou odrůdu metalu, zdaleka ne tak zahlcenou magickými klapkostroji, zborcenými strunami a zvučnými plechárnami. Tahle německo – rumunská sebranka bazíruje maximálně na kytarovosti a technické propracovanosti.

Chapter III je interesantní dílko, které se láme do dvou částí. Na té první dojdou k nasycení zejména lačné tesáky divé black metalové zvěře. Agathodaimon kují melodický a atmosferický černý kov, jaký mi začíná na scéně v takové čistotě a nádheře chybět. Trashově naštěkané sekery se co chvíli pustí do divé kvílivé jízdy, bicí zapošívají baldachýn noci svým pravidelným pulsem. Přechody z hutných meziher do mohutných prasopalných jízd jsou dotažené do absolutní preciozity, zvuk je z kategorie křišťálových a přitom plastických... Klub přátel staromódní rakvařiny se nabaží zejména v prvním kousku „An Angel´s Funeral“, to druhý zářez na hrobníkově lopatě, nazvaný „Spirit´s Soldier“, prezentuje démonické těleso naladěné do progresivnějších vln. Klávesové preludium lemované Sathonysovým chrchlání hodně připomene Dimmu Borgir, následná parádní kytarová i rytmická práce, která lascivně koketuje s doom metalem, trashem i gotikou však naplno prozrazuje naturel svých tvůrců. V parádní jízdě „The Ending Of Your Yesterday“ dostává zase silnější obrysy gotický andílek, který kapelu věrně provází – krom svištivých kytar si stále častěji bere slovo i melancholický čistý mužský zpěv.

Od „Past Shadows“ jakoby nám hrála jiná konstelace Agathodaimon. Skřípavý riff a progresivně hopsavá rytmická sekce stáčejí kormidlo do doom / gotických vod. A stejně jako v černém moři i tady si Agathodaimon vědí stoprocentně rady. Chytré mixtury upěnlivých pasážích s blackovým krakorem a rockově melodických zpěvných partů dávají dohromady lahodný atmosferický koktejl, který ocení každý, kdo rád špacíry za soumraku a meditace za svitu svic. Jako noční slunce stříbrně září instrumentální vyzrálost téhle smečky, stejně tak cení zuby naprostá kompoziční jistota a schopnost posluchače neustále udivovat novým, temný, vzrušujícím...

Slov bylo dost. Třetí kapitola Agathodaimon je vrcholným dílkem, kánonem pro každého, kdo má rád vyvážené stylové mixtury, uplakané tváře z bělostného mramoru, náhrobky laskané měsícem a noční dumky... A víte co? Zbytek si vymyslete sami. Za svitu svic a inspirativního objetí téhle fantastické desky Vám to půjde samo...