THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Když jsem se dozvěděl, že obdržím k recenzování emo-corovou kompilaci od Day After, rozzářila se mi očka jako dítku, které se chystá vydrancovat cukrárnu. Nicméně, když jsem dostal „Location Is Everything vol. 1“ do ruky a poprvé si ji poslechl, nastalo zklamání. Na první omak byla kompilace plná spíše rockových skladbiček, některé z nich se zdály načichlé punkovou syrovostí a přiznám se, byla to spíše odpovědnost, která mě dohnala vsunout CD do přehrávače podruhé. To se již několik skladeb chytlo drápkem mých hudebních chuťových buněk a abych zbytečně moc dlouho nechodil kolem horké kaše, dnes si tuto kompilačku pouštím bez nucení a rád. Několik skupin z ní mě dokonce začalo i zajímat a já se ohlížím po jejich dalším materiálu. Kompilačka obsahuje neuvěřitelných 23 skladeb od 16 interpretů. Většina z nich se nese v moderně rockovém duchu, ale najdou se i odbočky. Nejlépe bude, když něco málo zmíním o každé zvlášť, neboť tak pestrý výběr se dá jen těžko shrnout.
NEW END ORIGINAL – „Lukewarm“: new age přímá rocková písnička ve stylu IDLEWILD, která v několika pasážích nese něžnou příchuť MARS VOLTA.
GIRLS AGAINST BOYS – „Kicking the Lights“: temnější noise rocková pecka s nespokojeně nervózní atmosférou od zkušeného newyorkského boy bandu, který má za sebou již 8 placek.
DENALI – „Gunner“: smutná, náladová, inteligentně pop rocková písnička s příjemným ženským vokálem. Jedna z mých oblíbených na kompilaci.
TRIAL BY FIRE – „To Whom It May Redeem“: dobře jedoucí punk rock s nakřáplým, křiklavě-nasraným zpěvem.
CUB COUNTRY – „High Uinta High“: baladicky rocková emotivní utahanost, trochu připomínající pomalé věci od SILVERCHAIR říznuté americkým country.
MILEMAKER - „Shrink To Fit“: rocková melodicky zajímavá záležitost se střídajícím se mužským sekaným a osobitým ženským zpěvem.
MIGHTY FLASHLIGHT – „Ballet Skool“: spíše country rocková vybrnkávačka se spíše vypravěčským hlasem u mikrofonu.
STRIKE ANYWHERE – „S.S.T.“: jedna z nejslabších věcí na CD… řekněme emo punk s velmi ubíjející rytmikou, která celou skladbu přitlouká nekompromisně k zemi.
OWLS – „I Want the Quiet Moments Of A Party Girl“: psychedelicky ufňukaný, trochu monotónní, ale neidentifikovatelně charismatický pop rock.
THE EXPLOSION – „God Bless The S.O.S.“: další z řady dobře odsýpajících neopunk rockových písniček. Nic víc a nic míň.
ZERO ZERO – „Back To Hell“: alternativně znějící elektro-rock-pop s několika pěknými melodiemi, spoustou různých zvuků a diskotékově tucající (znějící?) basovou linkou.
JETS TO BRASIL – „Milk And Apples“: Kdyby GREEN DAY začali hrát pop rock, bude to znít asi takto.
EUPHONE – „My Ladies Cant Remember The ‚80’s“: velmi atmosférická hudba s nádechem jazzu a éteričnosti. Moc příjemné osvěžení.
THE PROMISE RING – „Emergency! Emergency!“: rocková písnička, která jako by vypadla z pera IDLEWILD.
ONELINEDRAWING – „Smile“: vzdušný emo rock, pohodový, melodický, optimisticky vyznívající.
PEDRO THE LION – „Rapture“: trochu utahanější rock podobného střihu jako předcházející skladba s mdlejším a apatičtějším zpěvem.
GIRLS AGAINST BOYS – „Super Slow“: velmi, ale velmi pomalá věc s chvilkami šeptavě vzdychajícím hlasem, výtečná a charismatická ukolébavka na dobrou noc.
MILEMAKER – „New Lexicon“: za poněkud gotickým začátkem se skrývá jedna z nejzajímavějších skupin na výběru, tentokráte protkaná temnou atmosférou a noisově emo corovým vokálem.
PEDRO THE LION – „Backwoods Nation“: opět ten zvláštně nepřítomný hlas provázející vás, tentokráte v akustické a psychedeličtější písničce.
MIIGHTY FLESHLIGHT – „Thickended Light“: instrumentální akustická brnkačka, kterou pouze na konci naruší krátký hlasový zásah.
THE PROMISE RING – „Easy“: soft rockový závěr celé výběrovky, některé postupy opět budí dojem tvrdšího country. Příliš nevezme.
Nejvíce mě z celé kompilace zaujala skupina MILEMAKER se svým naléhavým lehce klávesovým alternativním rockem, dalším favoritem se stává náladová DENALI. Škoda, že od nich nezařadili na CD i nějakou další skladbu. Posledním do trojlístku asi budou EUPHONE. Celkově jde o velmi pestrý výběr, který překlenuje velkou oblast rockové hudby, od punk rocku přes alternativněji působící celky až k věcem dotýkajícím se moderního country. Je to kompilace, takže bez číselného hodnocení.
CD k recenzi poskytli Day After records
Velmi široký rockový exkurz, ve kterém si vybere asi každý. Od punkerů, přes alternativní rockery, baladáře, melancholiky až k milovníkům ema i country rocku.
1. NEW END ORIGINAL - Lukewarm
2. GIRLS AGAINST BOYS - Kicking the Lights
3. DENALI - Gunner
4. TRIAL BY FIRE - To Whom It May Redeem
5. CUB COUNTRY - High Uinta High
6. MILEMARKER - Shrink To Fit
7. MIIGHTY FLASHLIGHT - Ballet Skool
8. STRIKE ANYWHERE - S.S.T.
9. OWLS - I Want The Quiet Moments Of A Party Girl
10. THE EXPLOSION - God Bless The S.O.S.
11. ZERO ZERO - Back To Hell
12. JETS TO BRAZIL - Milk & Apples
13. EUPHONE - My Ladies Can't Remember the '80's
14. THE PROMISE RING - Emergency! Emergency!
15. ONELINEDRAWING - Smile
16. PEDRO THE LION - Rapture
17. GIRLS AGAINST BOYS - Super Slow
18. MILEMARKER - New Lexicon
19. PEDRO THE LION - Backwoods Nation
20. JETS TO BRAZIL - I've Got All The Words...
21. PAINT IT BLACK - Another Beautiful "Fuck You" Song!
22. MIIGHTY FLASHLIGHT - Thickened Light
23. THE PROMISE RING - Easy
Vydáno: 1999
Vydavatel: Jade Tree Records / Day After
Produkce: Jade Tree Records
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.