Pro ATHEIST, pardon, stále ještě R.A.V.A.G.E., je rok 1986 okamžikem, ve kterém nacházejí druhého kytaristu Marka Sczawtsberga a na konci roku nahrávají demo „On They Slay“, které obsahuje tři (oproti prvnímu demu již mnohem dotaženější) skladby. Nahrávka si také získala odezvu v podobě slušného hodnocení v recenzích mnoha magazínů (například Kerrang nebo Total Thrash) a editor časopisu Violent Noize, jistý Borivoj Frgin byl tímto počinem tak ohromen, že skupině nabídl účast na kompilaci „Raging Death Vol.1“ nově vytvořeného labelu Godly Records a dokonce se stal i managerem kapely. Na kompilaci, kde se R.A.V.A.G.E. objevují ve společnosti například i XECUTIONER a SADUS, se však jako druhý kytarista už neobjevuje Mark, ale jistý Gary Lightner. R.A.V.A.G.E. přispívají skladbami „Brain Damage“ a „On They Slay“, přestože se zde původně měla objevit skladba „Undefiled Wisdom“. Ale dostupnost kompilace není nijak valná a tak se stále nedá mluvit o nějakém úspěchu. Za určitou raritu se dá považovat skutečnost, že je to jediný oficiální záznam pod názvem R.A.V.A.G.E., neboť právě v roce 1987, kdy tato kompilace vychází, se tentokrát už definitivně mění název na ATHEIST a již pod tímto jménem nahrává skupina své třetí demo „Hell Halth No Mercy“, na kterém se měla objevit i nová verze skladby „On They Slay“. Proč měla? Protože tohle demo skupina vůbec neuvolnila do světa, údajně pro hrubou nespokojenost se zvukem. A tak se v té době ATHEIST prezentují pouze lokálními koncerty společně se skupinami jako XECUTIONER nebo NASTY SAVAGE.
V Americe, ale i v Evropě, se v té době vyhřívá na slunci spousta thrashových sebranek. KREATOR si užívají úspěchu po vydání „Pleasure To Kill“, Kanaďané SLAUGHTER mydlí na desce „Strappado“ thrash již stříknutý death prvky a svůj pohled na věc zveřejňují i CORONER na albu „R.I.P.“ a pokládají tak základy technothrashe. V roce 1987 také vychází první deska „The Upcoming Terror“ německých ASSASSIN, kteří však zůstávají trochu nespravedlivě ve stínu tehdejší „velké“ německé trojky SODOM, KREATOR, DESTRUCTION. Jistě zaznamenání hodnou událostí roku 1987 je i to, že Paul Masvidal a Sean Reinert zakládají CYNIC, se kterými jsou ATHEIST spřízněni nejen místem působení, ale i podobně orientovaným hudebním směřováním. Začíná se totiž zdát, že některým extrémně metalovým hudebníkům už nestačí jen drhnout ty správně husté riffy a ohromovat chlapáckou brutalitou a rychlostí. Touha vytvářet neotřelé hudební vzorce pak chtě nechtě vede k technicky propracovanějším, a tedy i náročnějším (nejen hráčsky ale i posluchačsky), skladbám. Tímto směrem se tlačí i ATHEIST.
Začátek roku 1988 je pro skupinu významný tím, že se do sestavy začleňuje Rand Burkey, kytarista který si přináší spoustu vlastní inspirace, a tak po předchozím nepodařeném pokusu vydat demo zalézá čerstvě doplněná banda do osvědčeného Morrisound Studia, aby tam natočila své čtvrté (vlastně oficiálně teprve třetí) demo „Beyond“. Skupina si na tomto záznamu dala hodně záležet, snad i z toho důvodu, že právě pomocí něho měla v úmyslu získat kontrakt s nahrávací společností Mean Machine Records (v té době jedna z filiálek velkého labelu 3 Cherries), kde shodou okolností začal pracovat jejich manager Borivoj Krgin. Vše se tedy zdálo na dobré cestě. Navíc si demo stálo v undergroundových kruzích více jak dobře, pochvalné kritiky se objevily i v časopisech jako No Glam Fafs, Total Thrash a v „Demohitparádě“ Metal Forces se dokonce drželo více jak rok, což chlapce určitě překvapilo a možná i hodně posílilo jejich sebevědomí.
To vše se děje v roce, ve kterém na české scéně ohromuje svým „kyselým“ zpěvem Láďa Křížek na CITROŇáckém albu „Radegast“, zatímco v Bay Area přikládá sebranka VIO-LENCE do thrashového ohně své výbušné polínko „Eternal Nightmare“. Ale vše již směřuje k přicházející deathové vlně. Chuck se svými DEATH má již na kontě druhou desku „Leprosy“, ale znát o sobě dávají i PESTILENCE debutem „Malleus Maleficarum“. V Británii běsní NAPALM DEATH a růžky vystrkuje i pozdější legenda CARCASS s deskou „Reek Of Putrefaction“. Ve Švédsku zatím v tichosti se rodící DISMEMBER a také NIHILIST (pozdější ENTOMBED) pomalu probouzejí švédskou deathovou smršť.
Floridská scéna během té doby nabírala na obrátkách. Pro ATHEIST to znamenalo hodně příležitostí ke koncertování, a tak mohli předskakovat třeba i takovým TESTAMENT, DEATH nebo DEATH ANGEL. Smlouva s Mean Machine Records byla podepsána a v listopadu 1988 zalezla skupina opět do Morrisound Studia, aby pod dohledem Scotta Burnse, který už byl tehdy vyhlášeným producentem, natočila své první album „Piece Of Time“. Ale aby nebylo vše tak jednoduché, zrovna v té době label Mean Machine Records totálně zkolaboval, takže skupina byla nucena si v roce 1989 hledat nového vydavatele. Po úspěchu dema „Beyond“ to nebyl velký problém, zájem projevili třeba i Roadrunner. Avšak obavy z toho, aby u velkého labelu nezapadli mezi množstvím zvučných jmen (Roadrunner tehdy disponovali smlouvami třeba se SEPULTURou nebo OBITUARY) zavedla ATHEIST k anglickým Active Records, kde doufali stát se stanou jedničkou a jako vrcholná akvizice disponovat silnou podporou ze strany vydavatele, který navíc sliboval se o chlapce slušně starat. S odstupem času se to bohužel ukázalo jako chyba. Už tehdy totiž Active Records nevyvíjeli nijak závratnou aktivitu, takže album „Piece Of Time“ vychází v Evropě až v roce 1990 a v Americe dokonce ještě o šest měsíců později díky licenci u Metal Blade, což bylo v době, kdy měla skupina již připravený kompletní materiál pro druhé album.
Ani v době kdy si ATHEIST prožívají tyto nemilé starosti se život na metalové scéně samozřejmě nezastavuje. V Kanadě servíruje Jeff Waters s ANNIHILATOR svůj pohled na thrash v nadčasovém díle „Alice In Hell“, ale o své místo na slunci se derou především deathově zaměřené party. A je to právě Florida, která už se pomalu stává místem deathového šílenství. OBITUARY vydávají první počin „Slowly We Rot“, po kterém si sice dává pauzu Allan West, aby se ale ve skupině objevil velikán deathového světa James Murphy. K extrému se také hlásí TERRORIZER se svým albem „World Downfall“ na kterém položili základy grindcoru. V této skupině tehdy (rok 1989) řádili pozdější členové MORBID ANGEL - David Vincent (basa) a Pete Sandoval (bicí). Tím se dostáváme k roku 1990, kdy svým debutem „Left Hand Path“ vtrhávají na scénu švédští ENTOMBED. Ale o slovo se hlásí i pozdější lídři pochmurných doomových partiček PARADISE LOST s deskou „Lost Paradise“. Bratři Cavanaghové formují ANATHEMU a vznikají i MY DYING BRIDE.
Florida je v té době místem death metalového vzestupu a i v Evropě roste hlad po americkém kovu smrti. ATHEIST jsou přímo v centru dění, přesto to nemají vůbec lehké. Jejich hudba je již v té době poněkud „jiná“, nasáklá technickými finesami a složitějšími postupy, které jsou značně nepřístupné tehdejším deathovým fanouškům bažícím především po agresivním nářezu dle modelu MORBID ANGEL, DEATH nebo DEICIDE. Těžkou pozici dokladuje třeba skutečnost, že se ATHEIST jako jedna z hlavních atrakcí představují na festivalu „Day Of Death“ ve Wisconsinu, který postihl nezájem fanoušků, když zde podle slov Rand Burkeye sledovalo jejich vystoupení něco okolo dvaceti návštěvníků. Ale ATHEIST v tomto roce koncertují i na kvalitnějších akcích, účastní se prvního amerického turné NAPALM DEATH, předskakují DEATH ANGEL a tehdy velmi nadějným FORBIDDEN, hrají i s MORBID ANGEL a OBITUARY.
V srpnu 1990 se pak skupina s připraveným novým materiálem opět objevuje u Scotta Burnse v Morrisoundu, aby tam prozatím jen na zkoušku nahrála šest skladeb ze svého chystaného druhého alba. Koncem roku se pak ATHEIST poprvé vypravují do Evropy předskakovat svým tehdejším stájovým kolegům CANDLEMASS. odehráli tři koncerty (jeden v Norsku a dva ve Švédsku). Přestože to byla skvělá příležitost prezentovat se na „starém kontinentě“ a skupina mohla mít radost ze skutečnosti, že zde byla jejich hudba velmi slušně přijata, to na co později Steve a ostatní nejvíc vzpomínají, jsou především příšerné podmínky co se organizačního zajištění turné týkalo. „Ubytování připomínalo útulky Armády spásy pro houmlesáky“, komentoval například Rand. Přesto v lednu 1991 pokračují ATHEIST opět jako předkapela CANDLEMASS na jejich U.S. turné a absolvují asi 28 koncertů po celých státech. Koncerty sice trpěly dost skromnou návštěvností, ale přesto to byla slušná šance představit svoji neotřelou hudbu živě. Pak však přišla šokující rána. Při návratu z Kalifornie, kde turné končilo, totiž dochází k automobilové nehodě a Roger Patterson prakticky v náručí svého spoluhráče a přítele Kellyho Shaefera umírá. Nad zdrceným zbytkem členů ATHEIST vyvstává otázka jak dál. V první chvíli se zdá pokračování bez Rogera nemožné, ale brzy se Kelly i ostatní rozhodují neskončit. Je tu však problém jak tak skvělého basáka nahradit. V té době byl totiž materiál pro druhé album kompletně připravený včetně basových linek a jelikož se nejednalo o žádné obyčejné „bublání“, vyvstávala otázka kde najít člověka, který by mohl být plnohodnotnou náhredou za Rogera. Vysvobození po nějaké době přichází z řad CYNIC. V té době se totiž Paul Masvidal a Sean Reinert, hlavní členové CYNIC, realizují při nahrávání alba „Human“ u Chucka Schuldinera, a tak je najednou volný Tony Choy, ve kterém ATHEIST získává až nečekaně kvalitní náhradu. Najednou nic nebrání tomu aby skupina mohla vstoupit do osvědčeného Morrisound Studia a opět pod dohledem Scotta Burnse zvěčnit do podoby svého druhého alba „Unquestionable Presence“ již delší dobu připravený materiál.
Tu hlavní, byť velmi hektickou, část existence má však skupina stále před sebou, ale o tom až v poslední části.