Petrus Steele a kontroverzní TYPE O NEGATIVE, to je současnost. Ale Petrus má za sebou kromě koketérií s pornografií i minulost slyšící na jméno CARNIVORE. Minulost, která je utopena v hloubce téměř dvou desítek let. Minulost, ve které už se však dají vysledovat jeho pozdější emocionálně hudební výlevy, ale která je ozvláštněna i na tehdejší dobu rozhodně zajímavou stylovou roztříštěností a velmi neuhlazeně surovým podáním, které zasluhuje sklidit pozornost.

New Yorská undergroundová hudební scéna osmdesátých let, to je jako po celých státech hlavně thrashová vlna a také typický NYHC, který si zachovává svoji tvářnost až do dnešních dnů. Ale je zde také jeden vysoký maník s osobitým smyslem pro černý humor a životním stylem bohéma. Nechme však Petrusovy osobní postoje stranou a pojďme se podívat na jeho první počin na poli hudebním. Přestože jsou CARNIVORE dnes již poněkud v čase ztracenou skupinou, to co z jejich první desky činí do jisté míry převratný kousek je skutečnost, že již v roce 1985 přišli Petrus a jeho kumpáni s něčím velmi novátorským, když se bezostyšně a překvapivě velmi funkčně rozhodli skloubit thrashovou řezavost a rychlost s až doomově náladovým korzetem valivých postupů. V dnešní době to sice nijak neupoutá, je třeba si však uvědomit, že se píše rok 1985, a v té době se většina thrash partiček naopak snaží vybrousit vzpínající se škatulku do ryzosti a čisté monostylovosti. Každopádně, to s čím přišli CARNIVORE byl nový pohled na věc a rozhodně ukázal, že inspirace BLACK SABBATH je možno využívat i v kulisách, které jsou zdánlivě nesourodé s postupy nabuzujícími druhotné pocity depresí.

Z desky je samozřejmě cítit i ovlivnění tehdejší newyorskou thrash a HC scénou (například v páté „Legion Of Doom“ se příslušnost k tehdejší NYHC vlně nezapře). Ovšem hned v úvodní „Predator“ se střídají pasáže ostrých kytarových „thrashů“ s pomalým „refrénově“ smyčkovým valením. Opravdovou chuťovkou je především skladba „Male Supremacy“, ve které skupina plně odkopává svoji inspiraci v BLACK SABBATH. Pomineme-li Petrusovu vokální řevomluvu, je tu mnoho klasických klišé, které místy evokují třeba i JUDAS PRIEST. Pokud však říkám klišé, nechápejte to jako kritiku, neboť v podání CARNIVORE je interpretace a skloubení těchto elementů na tehdejší dobu velmi neotřelé, a když ve středu skladby přijde akustická baladická pasáž s čistým Petrusovým vokálem, získává hudební projev skupiny svojí pestrostí na tehdejší dobu opravdu uchvacující rozměr. Občas už se prostě dá vycítit Petrusova pozdější záliba v depresivních hudebních polohách, skladby však mají také spád a živočišnost. Desetiminutový závěrečný kousek je pak dílko k pohledání, rock’n’rollové podupávání deformované thrashovou kytarou a hevíkovým sólíčkem. Pauzy Petrusova chrapláku dají vyniknout punkové přímočarosti. Jako by přes MOTORHEAD přejel parní válec řízený maníky z NUCLEAR ASSAULT. Pak zlom a svištění větru do vzdáleného hymnického vyhrávání kytary. Škoda jen zvukové stránky věci, ta je samozřejmě poplatná tehdejší době. Zahulená hrubost soundu prostě patří k věci a dnešního namlsaného posluchače nepotěší. Petrus navíc často jako by zpíval odkudsi z tunelu, ale s tím už se musíme smířit.

Texty samozřejmě také stojí za zmínku, jsou značně provokativní, zasazené například v kulisách post nukleárních katastrof a válek, a trefně vystihují podstatu lidské všehoschopnosti a zvířeckosti ve chvílích boje o holé přežití. Jsme přece masožravci – carnicore – dravci, a otázkou zůstává pouze kdo se stane naší kořistí.

"I Detect the scent of prey by, her menstruation,
you have been chosen the main course, Congratulations"

Co říci na závěr? Snad jen doplnit, že Petrus pod hlavičkou CARNIVORE vypustil do světa ještě zcela odlišné, punkově přímočaré album „Retaliation“, aby se pak vydal brázdit hudební vody s obdivovaným i nenáviděným korábem TYPE O NEGATIVE, se kterým zkouší trpělivost a výdrž posluchačů dodnes.