Pohrobci legendárních AT THE GATES přicházejí počtvrté, aby nakrmili hladové masy bažící po kvalitní thrashové sekané. Asi ani samotní THE HAUNTED nepředpokládali, že svou první stejnojmennou nahrávkou z roku 1998 rozpoutají takovou renesanční thrash metalovou vlnu. Je nutné však uznat, že se tak dělo zcela po zásluze, neboť toto album disponovalo skutečně zabijáckým drivem a energie z něho čišící by se dala řezat motorovou pilou. Kouzelná formulka se jménem „neo thrash“ však na předešlém kotoučku „One Kill Wonder“ (2002) pomaloučkou polehoučku přestávala fungovat a s dalšími poslechy se dokonce dostavoval i nepříjemný kolovrátkový efekt.

THE HAUNTED se najednou ocitají na rozcestí, ze kterého vede vícero cest, ale ne všechny tím správným směrem. Setrvat však na té stávající by znamenalo neodvratnou stezku přímo do horoucích pekel. S navrátilcem Petrem Dolvingem za mikrofonem a s domácí Grammy za rok 2003 v kapse se „švédská pětka“ neúnavně vydává na další zteč.

Nebyli by to však THE HAUNTED, kdyby si i oni sami neuvědomovali již vyřčená fakta. Nová nahrávka je totiž dle mého názoru opravdu vykročení tím správným směrem. Pochopitelně, že se nejedná o žádnou revoluční stylovou změnu. V tomto ohledu se totiž rovněž dá říci, že tihle pánové své věrné nezklamou. Spíše mohu prohlásit, že se jim své hudební postupy podařilo osvěžit potřebnou dávkou oživovacích injekcí. První kousek - „No Compromise“, jak již název napovídá, je typickou ukázkou muzikantského rukopisu této kapely. Rychlá a skutečně nekompromisní thrashová vichřice se nese plně v intencích daného žánru a představuje své autory tak, jak je všichni dobře známe. Zmiňované oživení se poprvé dostaví ve třetí, pomalejší skladbě „Abymal“, kde se ke slovu kromě agresivně uřvaného vokálu dostává i čistý zpěv. Za to nejpovedenější pak považuji sedmičku „Burnt To A Shell“ s nefalšovanou grungeovou atmosférou. Podobně překvapujících momentů je na „rEVOLVEr“ (povedená slovní hříčka, nemyslíte?) povícero a i když se po většinu z těch 52 minut seká a drtí, nebudu daleko od pravdy, když budu tvrdit, že nás na této nahrávce opravdu čeká „evolve“.

Snad jen z formální povinnosti ještě uvedu, že album je opatřeno i odpovídajícím zvukovým kabátkem a bezchybnými výkony všech zúčastněných. Stejně rychle, jako se v mém přehrávači protáčí tento kotouček hodlám i zakončit tuto recenzi, neb jakákoliv další slova jsou jen mlácením prázdné slámy. Zkrátka a jasně, THE HAUNTED zůstali i nadále sví – nekompromisní a přímočaří. Několik zpestření místy přece jen stereotypního thrashového hoblování jim lze připočíst k dobru. Takže je nad slunce jasné, že tenhle revolver ještě pořád střílí ostrými! Pozor na něj!