Líbili se velmi už na loňském Hit The Pit fest-u. Rytmicky výborně sladěný metalický hardcore dokázal přilákat a udržet pozornost po celou dobu vystoupení této slovenské úderky. Očekávání od studiové nahrávky byla tedy zcela logicky vysoká.
Jelikož doba už od oficiálního data vydání "Burial Of Evil" trošku pokročila, nejedná se o žádnou horkou novinku, což však samozřejmě nikterak neubírá na hodnotách tohoto materiálu. První, co mě velmi příjemně překvapilo a navnadilo, je po všech stránkách vynikající, až krystalicky čistý zvuk. S volbou osvědčeného hostivařského studia se zřejmě nedá šlápnout vedle. Nemá cenu dišputovat nad faktem, že špatný zvuk dokáže pohřbít i sebelepší nahrávku a naopak, ten dobrý dokáže v plné nahotě odhalit hráčské i kompoziční slabiny kapely. V tomto případě však naštěstí nedochází ani k jednomu.
Po kratičkém gangsterském intru vypůjčeném z nějakého filmu (po jehož původu se mi nechtělo pátrat) přichází mohutná riffová lavina, která je na tom se schopností strhnout na sebe pozornost úplně stejně jako v případě živého vystoupení. Kytary chvíli nekompromisně sekají a řežou, aby vzápětí daly prostor melodickým kytarovým linkám, které místy připomenou melodicky znějící kapely ze Skandinávie. Dalo by se říci, že ač se ABHORRENCE hlásí hlavně k HC scéně, lze v jejich tvorbě najít i poměrně velké množství metalových prvků. Ať už se jedná o zmiňované kytarové motivy anebo o polohu vokálu, který je posazen spíše do grindového chropotu s občasným čistě znějícím deklamováním. Velikou pochvalu zasluhuje ovšem rytmická část. Hawainovy bicí jsem chválil už ve své reportáži z Hit The Pit-u a to samé defacto mohu říct i nyní. Jeho variabilní a přesná hra, mající ve svém rejstříku vše potřebné od hardcoreově skotačivých středních temp až po nějakou tu sběsilou sypačku, dodává hudbě ABHORRENCE ten správný glanc. Lze tedy prohlásit, že "Burial of Evil" jest nahrávkou výbornou a svým způsobem i originální, protože je z ní cítit vlastní xicht, který si kapela pomalu, ale jistě buduje.
Pochválit ještě mohu kvalitně zpracovaný booklet včetně poněkud militantního loga kapely (její postoje nejsou o nic smířlivější - viz. texty) a vůbec celkové zpracování tohoto kousku. Řadíte-li se k neortodoxním posluchačům hardcore, nedbajícím na "čistotu" svého oblíbeného žánru anebo na druhé straně vyznáváte melodicky pojatý a instrumentálně velmi dobře provedený brutální metálek, tak ABHORRENCE jsou tu pro vás. Srát na škatulkování a žánrovou autonomitu!