INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Neuveriteľne mlado vyzerajú na promo fotkách Američania WINTER SOLSTICE, čerstvá akvizícia labelu Metal Blade. Album „The Fall of Rome“ nie je ich debutom (ním bol minuloročný počin „The Pulse Is Overrated“ vydaný u Harvest Earth), no v celosvetovom merítku sa zaň určite dá považovať, a preto bude fér pristupovať k nim ako k úplným nováčikom. Vo svojej tvorbe spájajú metal a hardcore, cítia sa súčasťou veľkej rodiny podobných kapiel v Spojených štátoch, dokonca na internete sa o nich môžete dočítať, že za poslanie svojej hudby považujú šírenie lásky a Ježiša. To je dostatočné množstvo informácií na vytvorenie si zopár predsudkov a treba povedať, že nie každý sa kapela svojim debutovým materiálom pokúša vyvrátiť.
Je celkom pochopiteľné, že vzhľadom na svoj vek a nedostatok skúseností sa kapela v prvom rade pokúša splatiť dlh svojim vzorom a jednoducho sa pri hraní svojej hudby baviť. Skladby na „The Fall Of Rome“ sršia elánom a veľkou chuťou hrať, doplácajú však na minimálnu snahu o originalitu. Z plejády kapiel, ktoré WINTER SOLSTICE označujú za svoje vplyvy, napr. DARKEST HOUR, UNDYING a AT THE GATES, sa osobne cítim na prirovnanie k posledným menovaným, no na rozdiel od švédskych legiend, títo Amíci si potrpia na rytmickú náročnosť, časté zmeny tempa, čím sa blížia viac k svojim americkým súputníkom a zdôrazňujú svoje HC korene (nehovoriac o tom, že do kvalít ATG im toho pochopiteľne chýba viac). Inak tu je všetko, stredné tempá, „hnětánice“, pomalé sekané riffy, dokonca aj španielkové intermezzo. „The Fall Of Rome“ je domácou úlohou zo stredne pokročilej metalcore učebnice, vypracovanou podľa presných zadaní tak približne na jedna mínus. Možno nepresvedčí náročnejších poslucháčov, ktorí v spleti rovnakých kapiel už zvyknú hľadať „krok dopredu“, no aspoň obháji hudobnícky talent tejto kapely, ktorá ak sa nespoľahne na špecifiká amerického trhu a výhodu byť priemernou, má celkom dobrú šancu stať sa väčším menom čoraz neprehľadnejšej HC/metal scény v USA. To však chce zapracovať na najväčšej slabine kapely a tou je kompozičná nevýraznosť.
Na albume „The Fall Of Rome“ sa každú chvíľu niečo deje. Bohužiaľ, chýba tu čokoľvek, čo by prinútilo započúvať sa, čokoľvek zaujímavé, ešte nepočuté. Väčšina riffov pripomína rôzne variácie na podobnú tému, dokonca niektorým gitaristom môžu pripomenúť jednoduché improvizácie na rozcvičenie. Medzi priemerným a výnimočným býva často iba veľmi tenká čiara, no nemám pocit, že by sa ju WINTER SOLSTICE na albume „The Fall Of Rome“ už už chystali prekročiť. Nemajú k nej fatálne ďaleko, no trochu cesty im predsa len zostáva.
Sonda do hardcore metal hlubin študákovy duše. Mladá, celkom nádejná kapela plná elánu a energie zo seba striasa nánosy naivity, naberajúc skúsenosti. Málo sviežich nápadov a žiaden zázrak, no na rozohratie sa jedná o zaujímavý počin talentovaných hudobníkov.
6,5 / 10
Matt Tarpey
- spev
JT Turner
- gitary
Caleb Goins
- gitary
Nathan Smith
- basgitara
Duke Cuneo
- bicie
1. Following Caligula
2. Calibrate The Virus
3. Watcher
4. Courtesy Bow
5. The Fall Of Rome
6. Malice In Wonderland
7. 55/23
8. The Hampton Roads Fourth Annual Parade Of The Blind
9. To The Nines
10. L'Aeroport
The Fall Of Rome (2005)
The Pulse Is Overrated (2004)
Vydáno: 2005
Vydavatel: Metal Blade
Stopáž: 40:20
Produkce: Andreas Magnusson a WINTER SOLSTICE
Studio: Red Planet Studios
Poměrně standardní HC/metalový klepec, které se v poslední době rodí jako houby po dešti. Se silnou firmou v zádech a s kvalitním producentem po boku bych těmto mladíkům dával poměrně velké šance na upoutání pozornosti. Prozatím však WINTER SOLSTICE nepřinášejí nic, co by mě nutilo se k jejich tvorbě navracet.
...jo tak to mě bere, v pohodě poslechnu celý album od začátku do konce. Nic objevnýho to neni, ale šlape jim to výborně...
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.