OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak sú tu zas. Nitrianska grind/mince core legenda ABORTION si (zdá sa) našla pod krídlami Obscene Productions teplučké miestočko a po dvoch rokoch prichádza s „Gonna Be Worse“. A horšie nebude; po tom, ako detský hlas prenesie znekľudňujúcu otázku „Uvedomujete si, že ste všetci kokoti?“ sa z CD vysype (v rámci žánru ťažko prekvapivých) 23 klasických „skladieb“, kombinujúcich grindovú priamočiarosť, trochu deathmetalu, punkové vyrevávané dvojhlasy, či obligátne samply – špeciálne ten prvý, z dielne Monty Python's Flying Circus, zabíja :-)
ABORTION tentokrát dosiahli nadpriemerný zvuk, čo je dvojsečná zbraň. „Potrati“ nikdy neboli o dokonalosti, skladateľskej, zvukárskej, ani interpretačnej. Prvá polovica CD tak znie fádne, dokonca únavne – dobrý zvuk dáva „vyniknúť“ skladateľskej jednoduchosti, ucho poslucháča sa chytá sebemenšej zmeny tempa (chvalabohu, že „Money Is Your God“ zabehne až do doomu). Hudba v podaní Lepru a spol. na koncerte obvykle funguje (ich set na deviatom ročníku Brutal Assaultu patril k vrcholom festivalu), v domácom prostredí však trochu nudí. Druhá polovica dosky je na tom lepšie – veselý cover „Icky Ficky“ od LAWNMOVER DEATH, rozväzbená inštrumentálka(!) a hlavne nadpriemerná, takmer päťminútová a pomerne s úctou uchopená „N.W.O.“, pôvodne od MINISTRY, dávajú možnosť oddýchnuť si od grind'n'rollu à la ABORTION.
Texty už tradične rúbu do politiky či sociálnej situácie, dôjde aj na koncertnú hitovku „Heavy Mental“ – hádajte o čom a o kom. Skrátka a dobre, u ABORTION sa zmenilo máločo; verdikt je jasný: šľapajúca muzika vynikne na vydarenom koncerte, z drážok kompaktu si ju však vychutnajú hlavne „fajnšmekri“.
U ABORTION sa zmenilo máločo; verdikt je jasný: šľapajúca muzika vynikne na vydarenom koncerte, z drážok kompaktu si ju však vychutnajú hlavne „fajnšmekri“.
5 / 10
1. Dead Laughter
2. Rebels Getting Older
3. Cancer Wins
4. I'm For Sale
5. The End Is Near
6. Serial Killer Star
7. No Talk To Communists
8. False Babble
9. A Slave Or A Man?
10. Money Is Your God
11. Keep It Silent!
12. I'm Not Permanently Sick
13. Slut City
14. Pig Power
15. Icky Ficky
16. We Are All Snakes
17. Fucking Ignorant
18. Instant Life
19. Power Of Humour
20. Last Drink
21. Heavy Mental
22. N.W.O.
23. Filth
No Lives Matter (2020)
All You Need Is Hate (2017)
Konvert (2014)
The Gonzo Music (2006)
Gonna Be Worse (2004)
Have A Nice Day (2002)
The Truth Hurts (2000)
We Never Forget!! (2000)
Murdered Culture (1998)
Charity (1997)
Sense Of Humor (1996)
Godmaggots (1993)
Impurity... Perversity... Love?? (1992)
U ABORTION išlo vždy viac o srandu ako o hudbu a takto to treba aj brať. Koncerty tejto formácie sú výborné, horšie je to už s nosičmi. Predsa len toto počúvať doma viac ako jedenkrát ma nikto nedonúti. Musím priznať, že zvukovo sa "Gonna Be Worse" podaril, ale dobrý zvuk odkrýva chybičky v interpretačnom umení kapely. No keď sa na to pozrieme z tej humornej stránky, tak ide o vydarený počin. V podstate sa to dá povedať aj takto: koncerty ABORTION odporúčam všetkým a ich nosiče len špecialistom.
tak ze začátku sem se smál. pot dvou skladbách sem řekl.. to není zas tak špatný ale u toho sem zůstal víc jak na 4 to nevidím
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.