CHIENS - 1.8.7. MYSELF
Francouzský vyhlazovák. Nahrubo nemletý torza grindcore, fastcore a powerviolence v dokonalém poměru. Deska, která vás nenechá oddechnout. Nesmlouvaná, rytmicky neskutečně nadupaná s mixem podepsaným Kurtem Ballouem.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Protinožci ALCHEMIST nejen že vypustili díky své současné příslušnosti k Relapse Records svá poslední CD na evropský trh, ale v loňském roce jsme je mohli vidět na turné jehož jednou zastávkou byla i Praha. Na to jak se jim u nás líbilo a na spoustu dalších otázek nám dal odpovědi kytarista Adam Agius.
Ahoj, jako první se zeptám na něco úplně mimo hudbu, ale taková otázka se prostě nabízí. Únor u nás v Evropě je ve znamení zimy, sněhu a mrazu. U vás je naopak léto v plném proudy, jak vlastně vypadá takový typický únor v Canberra co se týče počasí?
No, je tu pěkně horko, příteli. Je kolem 32°C a to je teď podzim. Nejvyšší letošní teplota byla 39°C. Většinou je velmi sucho kolem 30°C ve dne a kolem 20°C v noci. V zimě se dostaneme tak na -10°C.
A teď k těm běžným otázkám, na které už jste jistě odpovídali nesčíslněkrát, ale které prostě musím položit. Jste skupina s bohatou minulostí ale vaše první alba se v Evropě prakticky nedají sehnat, byla vaše tehdejší hudba hodně odlišná od toho co předvádíte na „Organasm“ a „Austral Alien“ ? Jaké byly vaše začátky? Jak těžké bylo dostat se na celosvětový trh?
Hodně těžké to bylo. Myslím, že naše první dvě alba jsou šíleně psychedelický materiál, ale „Spiritech” je víc podobný „Organasm“ a je to oblíbené album nás i našich fanoušků. Doufáme, že ho brzy vydáme u Relapse.
Je složité vaší hudbu nějak popsat, těžko se hledají srovnání s jinými skupinami, jste v jistém ohledu originální, jak bys ty sám popsal vaši hudbu fanouškům? Ve vašich skladbách se dají najít i orientální motivy, co skupinu z Austrálie inspiruje k využívání takto dá se říct kulturně vzdálených prvků?
No, kulturně vzdálené nejsou. Austrálie je hodně multikulturní země, mnohem víc než většina evropských zemí. To je proto, že jsme poměrně mladá země, a kromě Nového Zélandu je Asie náš nejbližší kontinent. Při psaní písní máme vždycky otevřenou mysl a zkusíme a použijeme cokoliv, abychom dosáhli zvuku, jaký chceme.
Sestava skupiny se už od vašich začátků vlastně vůbec nezměnila, asi už se musíte dokonale znát, jaké jsou vaše interní vztahy, nelezete si někdy na nervy?
Všechno nemůže být vždycky ideální, ale všichni se pereme za dobrou muziku a koncertování, všichni chceme, aby kapela držela ještě víc pohromadě. Po většinu času jsme dobří přátelé.
Dlouhou dobu s vámi spolupracoval jistý Gup. Zdá se, že je to velmi zajímavý člověk. Proč už u ALCHEMIST není?
Gup nepracuje s ALCHEMIST od roku 1998, náš nový zvukař je Marita, která dělala zvuk na našich vystoupeních v Evropě. Gup je skvělej chlap, ale má křivá záda a špatně snáší cestování.
Album „Austral Alien“ produkoval stejně jako „Organasm“ DW Norton, z jeho rukou vyšlo album po zvukové stránce velice zajímavé, jsi teď s odstupem času s výslednou produkcí spokojen, nebo bys něco změnil?
Produkce „Austral Alien“ se mi líbí, i když bych akustické kytary udělal trochu hlasitější.
Název „Austral Alien“ je podle mě velmi trefné a slušivé pojmenování vaší desky. Jak jste k takovému názvu dospěli?
Celý koncept je o naší zemi a faktu, že jsme hodně izolovaní. Témata o politice, jsou tam ale i osobní věci, všechno o životě v Austrálii. Je to taková slovní hříčka – když řekneš „Austral Alien“ zní to jako „Australian“ (Australan).
Jak bys charakterizoval texty? Zdá se, že mají určitou myšlenkovou hloubku, snažíte se v nich sdělit své osobní pocity a názory?
Teď se mi zdají texty trochu esoterické, dávám přednost psaní o osobních věcech, protože věřím, že je lidé mohou snadněji pochopit. Zaobíráme se dost velkým rozsahem témat od vesmíru po životní prostředí atd., ale myslím, že další album bude trochu více o tom, co cítím, nebo aspoň doufám, že bude.
V minulém roce jste jeli tour po Evropě, jeden koncert byl i u nás v Praze, jak se vám tu líbilo? Myslím jednak pocity ze samotného koncertu, ale také váš dojem z Evropy jako takové? Tuším že jste tu předtím ještě nebyli.
Evropa se nám líbila moc a vystoupení v Praze také, až na ty idioty ze SUSPERIA, kvůli kterým jsme měli kratší set. A ještě ke všemu to byla strašná kapela. Přesto měl ale ALCHEMIST parádní show, přijeli tam i někteří skalní fanoušci z Moskvy. Když to shrneme, Evropa byla fantastická, každé vystoupení se nám líbilo a bylo fajn vidět nakonec i chlapy z Relapse.
Když už jsme u koncertování. Vy jste za dobu své existence hráli ve velkém množství australských klubů. Jak je to u vás s prostory pro koncertování? Je tam hodně dobrých klubů, kde se dají pořádat kvalitní koncerty? A co fanoušci, chodí u vás hodně lidí na metalové koncerty? Ptám se proto, že u nás i koncerty velmi kvalitních skupin často trpí slabou návštěvností.
Když je kapela dobrá, má v klubu obvykle i slušné obecenstvo, ale nedá se říct, že by to tak bylo vždycky. Někdy se vystoupení nekoná, protože naše země je velká rozlohou, ale malá populací, a tak se nedají dělat dlouhá turné. Obvykle děláme během turné 7 – 8 vystoupení a v průměru máme 300 – 500 platících na každý koncert.
Máte nějaký hodně nepříjemný zážitek z koncertů? Narážím teď na to, že jsem kdesi četl o nějakém zranění.
Jo, pár zranění bylo. Jedno, na které si vzpomínám, se mi stalo, když mě lidi uprostřed setu natlačili na rozbitou sklenici od piva, krev stříkala na celou přední řadu a mě pak museli odvézt do nemocnice, kde mi udělali osm stehů.
Teď si dovolím několik otázek, které se netýkají přímo vaší skupiny. Působíte na australské hudební scéně už dost dlouhou dobu, mohli byste pro nás Evropany trochu přiblížit jak vypadala australská metalová scéna dříve a kam směřuje dnes? Máte nějaké typy na zajímavé kapely od vás?
Austrálie má scénu jako kterákoliv jiná země, máme několik vynikajících kapel a máme několik na hovno kapel. Naši fanoušci jsou jedni z nejenergičtějších jaké jsem kdy po světě viděl. Nejlepší kapely pro mě jsou FRANKENBOK, POD PEOPLE, DAYSEND, FUCK IM DEAD, THE FUROR, MINDSNARE, BONEHEAD, PSYCROPTIC a taky ASTRIAAL.
Nejste sice typická thrashová skupina, ale thrash kořeny jsou ve vaší hudbě nepřeslechnutelné. Jak se díváte na současnou vlnu návratů starých skupin k původnímu pojetí thrashe? Mám na mysli například poslední desky EXODUS, DEATH ANGEL a KREATOR. Myslíte, že toto oprašování starých postupů může něco nabídnout dnešnímu fanouškovi?
Jistě, proč ne? Jsem si jistý, že žijí čistě z nových fanoušků, a ne tolik z těch starých. Dobrá hudba nikdy neumírá a je skvělé vidět, že serou na trendy. Opravdu moc se mi líbí noví DEATH ANGEL.
Jaký máš názor na klasické tištěné hudební magazíny a na internetovou hudební publicistiku? Myslíš, že internetové stránky mohou nahradit tištěné časopisy?
Je to možné, ale je to jako tvrdit, že mp3ky nahradí desky a cédéčka. Věřím, že opravdoví fandové chtějí něco, co mohou vzít do rukou a co stojí za koupení, a že chtějí pomoci kapelám, časopisům a vydavatelstvím, které mají rádi.
Nevím přesně jaká je v Austrálii situace ohledně drog. Jak se ale díváte na tuhle záležitost a co si myslíte o snahách legalizovat měkké drogy. Tady v Evropě se objevují aktivity ke zrušení zákazu marihuany, často v kontextu na léčebné účinky THC, které jsou dnes již prokázané, přesto je u nás využívání marihuany k lékařským účelům stále nelegální. Jaká je situace u vás?
U nás doma v A. C. T. (oblast hlavního města), N. T. (severní teritorium) a v S. A. (jižní Austrálie) je pěstování legalizované podobně jako v Holandsku. Můžeš si vypěstovat několik rostlinek a vykouřit to, ale nemáme kavárny, kde se to dá koupit. Nic proti pěstování a občasnému kouření nemám, ale teď právě nekouřím vůbec, protože zkouším psát další album ALCHEMIST, a já jsem potom trochu línej a trochu potrhlej.
Pojďme se vrátit k ALCHEMIST. Podle informací na vašich stránkách připravujete novou desku. Na co se mohou fanoušci těšit? Bude to plynulé pokračování „Austral Alien“ nebo se chystáte překvapit nějakou změnou? Ve vaší sestavě se objevil pro mě nový člen Nick Wall mající na starosti elektroniku. Znamená to snad, že se vaše hudba bude ubírat tímto směrem?
Ne, myslím, že další album bude znít víc heavy než cokoliv jsme zatím udělali. Určitě tam budou zase ty elektronické a klávesové elementy jako na „Austral Alien“, ale zas to bude jiné, jak jsem řekl VÍC HEAVY!
Jaké jsou vaše ambice? Na to se ptám proto, že cesta za úspěchem je často vykoupena nutností slevit ze svých zásad a něco obětovat, z vaší hudby zatím nic podobného necítím, tvoříte velmi osobitou hudbu, kterou sice mnoho lidí ocení, ale cesta ke hvězdám to asi není.
Chceme jenom donést hudbu k tolika lidem, místům, zemím a kulturám jak jen to bude možné. Jezdit turné a nahrávat non-stop by bylo skvělý, žít jen pro kapelu by bylo skvělý, ale my míříme ke hvězdám, protože i když na ně nedosáhneš, neodejdeš nikdy s prázdnou.
Díky za rozhovor, přeji hodně zdaru ve vašem dalším hudebním snažení a doufám, že budeme mít šanci vás zase brzo vidět v Evropě. Pokud chcete našim čtenářům na závěr říct něco k čemu jsem vám svými otázkami nedal prostor, sem s tím.
Hej lidi, pokud jste nás v Evropě neviděli, stáhněte si nějaké ukázky naší muziky z www.alchemist.com.au a uvidíme se v Evropě u dalšího CD, nebo doufejme ještě dříve. Ahoj všem.
Překlad: Štěpán "Stone" Langer
Tripsis (2007)
Austral Alien (2003)
Organasm (2000)
EVE of the WAR (1998)
Spiritech (1997)
Lunaspere (1995)
Jar of Kingdom (1993)
Francouzský vyhlazovák. Nahrubo nemletý torza grindcore, fastcore a powerviolence v dokonalém poměru. Deska, která vás nenechá oddechnout. Nesmlouvaná, rytmicky neskutečně nadupaná s mixem podepsaným Kurtem Ballouem.
Bavorští BLACKEVIL jsou takový Eintopf stylů tvrdšího metalu. Je tam od každého trochu, nejvíc heavy a thrash, ale i dalších ingrediencí jako speed, black, death. Jsem ve stádiu rozvažování, zda je za tím složitější koncept, nebo je to jen Eintopf.
Příjemně energický, hravý a silový progresivní metal plný i výrazných melodií. Hudba nezastírající inspirace u CONCEPTION nebo KAMELOT, perfektně prezentovaná a doplněná dominantním vokálem ve stylu Roy Khana. Cílová skupina je tím jasně definovaná.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
Minule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.