Je to jen sen, krásný ideál, pravděpodobně je to pouhá utopie, ale jistá naděje existuje, budou-li podobný ideál zastávat obě strany. „Království nebeské“ je příběhem z dob křižáckých válek, o rytířích účastnících se boje o Svatou zemi. Historicky je situován do druhé půli dvanáctého století, do doby existence Království jeruzalémského. Rytíři, kteří se vydali ze svých domovů, aby sebrali svatou zemi „kacířským“ Saracénům,  na místě zjišťují, že král Jeruzaléma a Saladin, sultán egyptský, velitel arabských vojsk, spolu uzavřeli mír a úkolem jak křesťanských, tak arabských rytířů je ochrana obyčejného lidu. Ideální situace, na které mohou tratit snad jen náboženští fanatici a válku milující řezníci. Církev v Evropě hlásá, že v boji o svatý hrob je možno smýt svoje hříchy, zatímco od zastánců mírového řešení „krize na blízkém východě“ se svatí bojovníci mohou dozvědět svou pravou roli a uvědomit si, v čem spočívají rytířské ideály. A tento myšlenkový přerod čeká i Baliana, francouzského rytíře. Balian (v podání „okouzlujícího“ Orlanda Blooma) je kovář, kterého jednoho dne vyhledá jeho otec, rytíř Godfrey (Liam Neeson). Godfrey je právě jedním z nejvýznamnějších zastánců zachování míru (míru, o kterém se v Evropě pomalu ani neví) a svému synu na cestě do Svaté země předává své bojové zkušenosti a hlavně jej zasvěcuje do myšlenek a ideálů pravého rytíře.

Režiséra Ridleyho Scotta snad ani není třeba představovat. Dle mého názoru jde o jednoho z nejosobitějších hollywoodských režisérů. Má výborný talent na interpretaci svých vizuálních představ a na ztvárnění silných příběhů, kterým nechybí myšlenka ani napětí. Do světového povědomí ze zapsal před šestadvaceti lety sci-fi hororem „Vetřelec“ (do dneška nejlepším dílem celé série) a o tři roky později stvořil další kult – „Blade Runner“, dále pak třeba „Thelma & Louise“, „Černý jestřáb sestřelen“ a „Gladiátor“. Právě s „Gladiátorem“ Scott před pěti lety rozpoutal novou vlnu zájmu o historické velkofilmy, které však kvalit „Gladiátora“ nedosáhly. Řekl bych, že hlavní předností „Gladiátora“ bylo, že se nesnažil zpracovat velké historické téma a nepustil se tak do konfliktu s historií. Zpracoval svůj příběh s nadčasovou tématikou, který zasadil do historických kulis. A stejně moudré myšlenky se držel i v „Království nebeském“. Křehký mír mezi Saladinem a Královstvím jeruzalémským a následné události, které vedly k vyhlášení třetí křížové výpravy, vycházejí z historických pramenů, ale pravděpodobně se neodehrály tak, jak ukazuje tento film. Příběh rytíře Baliana má však své kouzlo a stejně jako v „Gladiátorovi“ zde autor prostřednictvím příběhu sleduje i další myšlenku.

Velkým kladem „Království nebeského“ je, že film má po poněkud rozpačitém začátku zajímavý a hlavně konzistentní děj. Smutné je pouze obsazení Orlanda Blooma do hlavní role, který opět „nezklamal“. Naštěstí si nechal narůst vousy a alespoň trochu tak zakryl svou tvář bez mimických svalů. O to víc ovšem vyniknou ostatní herci, v čele s vynikajícím Jeremy Ironsem (rytíř Tiberias). Samotné zpracování filmu je dalším důkazem kvalit Ridleyho Scotta, který se možná opět dočká nominace. Mé časté srovnávání s „Gladiátorem“ započalo již během sledování filmu, na čemž má lví podíl John Mathieson (kamera). Vizuální zpracování obou snímků je opravdu velmi podobné (Scott má vlastní vizuální studio – Mill Film v Londýně). A stejně tak neměl režisér potřebu ztvárnit megabitvy, aby ohromil diváka. Naopak situace, kdy naproti sobě stojí dvě obrovské armády a mezi nimi vyjednávají jejich velitelé vyvolává mnohem silnější emoce, než krvavý masakr.

Jako velkou přednost zde spatřuji režisérovu nestrannost. Jeruzalém si nárokovaly obě strany (a nic se od té doby nezměnilo). Arabové mají mnohem početnější vojsko, přesto jsou zde právě oni tou stranou, která je vždy ochotna vyjednávat. Mírová situace v oblasti byla po nějaký čas realitou, ale vždy se najde pár války chtivých idiotů, se kterými ani idealisté jako Tiberius nebo Godfrey nic nezmůžou. Sice se snímek nevyvaroval klasických hollywoodských klišé (proslovy k lidu a milostná zápletka), ale na druhou stranu je to v rozumné míře a dojmy z filmu nijak neruší. „Království nebeské“ pravděpodobně nebude mít takový úspěch jako jiné Scottovy filmy, ale rozhodně jde o povedené dílo. Uvidíme, jestli i příběh z dob křižáků spustí novou vlnu středověkých filmů. Každopádně už teď se pracuje na „Tristanu & Isoldě“.