Poprvé jsem o SUBWAY TO SALLY slyšel v souvislosti s albem "Oui Avant-Garde A Change" dnes již zřejmě polorozpadlých britských průkopníků SKYCLAD, na kterém spolupracovali v coveru "Come On Eileen". Později jim televizní stanice VIVA 2 věnovala samostatný díl pořadu METALLA (dej mu Pánbůh slávy kus), takže jsem si mohl udělat obrázek i o vlastní tvorbě souboru. Loňská novinka je jen logickým vyústěním dlouhodobého snažení.

Začínáme rozjuchanou "Die Schlacht". Housličky malují riff, v mezihrách nám to orientálně zašumí, razantní refrén plný skřipek a v sólíčku nám dokáží, že ač řazeni do gotické škatulky, kytaru mají ostře metalově nabroušenou. Dvojka "Veitstanz" sází na podobnou formulku, jen je ještě drobátko odpíchnutější… „wenn ich tanze, mit dir tanze!“. Trojku má "Das Messer", ponurá skladba, kterou zdobí dudy, ve střední části skupina hojně pracuje s hlasy, můžete si vychutnat zajímavou alegorii na kánon. První větší zvolnění se ukrývá pod číslem čtyři. "Herrin Des Feuers" je středověká balada, která začíná praskáním ohně do loutnového podkladu a třebaže se postupně rozvine do krásy, středověký esprit neztrácí; končí opět do táborákového poklidna s ženským zpěvem vonícím dálnou Matkou Rusí (odpusťte, nešlo odolat!). Pětku "Kleid Aus Rosen" uvozují romantické dívčí hlasy, ovšem sloky jsou svižné a refrén sborově i kytarově zatěžkaný, závěr metalový, s prošlapy na oba dupáky. První velká hitovka v pořadí šestém. "Wenn Engel Hassen" má sloky čistě akustické, bridge zahuštují smyčce a hlasy, aby se nakonec spojily do mocného refrénu. Výborná pecka, která na poměry STS disponuje dokonce nezvykle dlouhým kytarovým sólem. "Krötenliebe" je další svižnou odpichovkou. Smyčce staccatují jako o život do hlavního motivu, ve zpěvech klasické předávání štafety mezi Ericem Fishem a ostatními sboristy. Osmička ukrývá "Accingite Vos", mnišský chorál naroubovaný na řezavé kytary, záchvěvy šlapáků, nervní sóla kytary a „cikánsky“ vedené houslové party. Největší hit alba, křehkou baladu "So Rot", pak najdete pod devítkou. Táhnou jí brnkátka a hostující harfa Uschi Laar, postupně nabývá a přiznám se, že ji už minimálně týden nemohu dostat z uší. Úžasná kompozice, která by mohla sloužit jako učebnice pro práci s gradací a aranží. "Drei Engel" je pouze krátký předěl před závěrečnou třešničkou, akustickou verzí "Šatů z růží". Takhle nahé jí to sluší snad ještě víc.

Pomyslný trojúhelník je rozťat. Kde jsou IN EXTREMO monotónně metaloví a zoufale nepůvodní, TANZWUT průhlední a tupě diskofilní, tam SUBWAY TO SALLY rozdávají invenci plnými hrstěmi. Jedou na špici pelotonu, hrají vlastní skladby, ale především NENUDÍ! Jedna z mála německy zpívajících skupin, u níž si hrdelního, ostrého a na poslech nepříjemného jazyka téměř ani nevšimnete. Prostě k jejich hudbě tak nějak patří.