PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
O jedno z nejvíce příjemných překvapení letošní hudební sklizně se postarala stálice české scény hájící barvy města tábora – F.O.B. Trojice technicky nadaných kostlivců předvedla na svém druhém řadovém albu „Default“ skutečně velmi representativní a poctivou death metalovou práci. Na otázky si našla čas dobře naladěná obsluha bicích nástrojů – Martin „Márty“ Volný.
Na úvod musím bohužel obtěžovat tou nejklišovitější možnou otázkou, leč nemohu jinak… Na našich stránkách se v souvislosti s F.O.B. zatím neobjevil žádný obsáhlejší materiál, čili bych Tě rád poprosil abys tento nedostatek mírně poopravil a naše čtenáře v rychlosti seznámil s historií kapely.
Márty: Vezmu to skoro až strukturovaně, detailní historie je na našich stránkách www.fob.cz Kapela vznikla na podzim 1995, první koncert proběhnul v dubnu 1996, na podzim 1996 vydáváme první demo „Only Dead Can Survive“, stylově thrash-death se špetkou doomu. Za rok v roce 1997 vydáváme druhé demo „Fobia“, na kterém převažuje thrash metal. Po třech letech koncertování přichází na jaře 2000 třetí zářez „Blame?“, kde jsme styl vypilovali na schizo-blast, což bylo naše pojetí thrash-death metalu a dalších vlivů. Na jaře 2003 důležitá personální změna, z kapely byl odejit její zakládající člen Coach. Už ve třech v tu dobu nahráváme a na podzim pak vychází pod IFA records debutní CD „Follow The Instructions“, styl upravujeme na schizo-blast death metal a během roku a půl jsme zpátky s nástupcem – CD „Default“ (také IFA records), které stylově prezentujeme jako energický, melodický a technický death metal. Za celou desetiletou historii samozřejmě proběhlo velké množství živých vystoupení, což je naše hlavní devíza. No jak tak koukám, tak jsem to ani moc nezkrátil... :-) jenom krapet :-
Minulý rok jste celkem slušně zabodovali v soutěži „Česká rocková liga“. Bronzová pozice mezi dvou set hlavým zástupem není vůbec špatným výsledkem. Co vám tenhle úspěch konkrétně přinesl? Zúčastnili jste se ještě nějakých jiných klání?
Márty: Nebyla to naše první účast v podobné soutěži. Už v roce 2000 jsme se účastnili soutěže Rock Made in Gambrinus, což byla obdoba České Rockové ligy. Tenkrát jsme ovšem skončili ve čtvrtfinále. Kromě cen, které v našem případě znamenaly slevu na aparáty a zdarma nahrávání ve studiu vidím velkým přínosem především možnost hrát na koncertech ČRL, kde nás viděli fans, kteří by se s námi asi jinak normálním způsobem vůbec nesetkali. Čtvrtfinále proběhlo za účasti zhruba 300 přítomných lidiček, semifinále pak na Basinfirefestu, finále pak ve Vlčtejně, kde bylo dokonce kolem 700 lidí (převážně fanoušků Škworu).
Přikročme k vaší aktuální nahrávce – druhému řadovému albu „Default“. Jaké jste zatím zaznamenali ohlasy? Vládne v řadách F.O.B. spokojenost nad dobře vykonaným dílem, nebo se již najdou nějaké ty výhrady? Když ano, pak jaké?
Márty: Pokud zhodnotím naší dosavadní tvorbu, pak jednoznačně u mě teď vítězí „Default“. Ohlasy na něj zatím zaznamenáváme vcelku dobré (obzvláště recenze na MP :)) (jen počkej, příští desku dáme zrecenzovat do ZeZplzně :) pozn. aut.), takže tady můžeme být také spokojeni. Přesto zastávám názor, že být spokojen znamená zamrznout. Už teď bych třeba něco malinko změnil na zvuku a třeba i něco nahrával jinak, ale to je jen další zkušenost pro novou desku. :-)
V souvislosti s novým materiálem se mi zdá, že jste se oproti „Follow The Instructions“ ještě více přiklonili k technické formě death metalu, naopak dřívější jemný hardcoreový odér skoro zmizel. Máte už teď alespoň částečnou představu do jakých končin se pustíte na své další nahrávce?
Márty: To je dobrý a přesný postřeh, i já to vidím podobně. Také jsem se mnohdy zamýšlel nad tím, proč tomu tak, je. :) Kromě přirozeného vývoje mě také napadlo, že v tom hraje roli i ta skutečnost, že materiál na „Default“ vznikal už jen ve třech, zatímco materiál na debut z části ještě společně s Coachem. S CD Default jsme se dostali dle mě do správné situace, kdy propagujeme teď živě aktuální CD a komponování nového materiálu ještě nezačalo. V minulosti to většinou bylo tak, že v době mezi natočením a vydáním už vznikaly nové songy. Takže co se týká nového materiálu, tak úplnou představu ještě samozřejmě nemáme, ale můžu říct, že to bude zcela jistě pokračování stylu, který byl vytýčen na „Default“.
Stopáž vašich skladeb většinou jen decentně přesahuje hranici tří minut, nepřemýšleli jste někdy o nějaké obsáhlejší, složitější kompozici? Myslím, že při vašich schopnostech by byla velká škoda nerozehrát v budoucnu nějaké to delší představení…
Márty: :-) nojo, to je právě asi ta naše paranoia. V minulosti jsme totiž měli problémy s dlouhými songy, které pak i trochu nudily. To byla doména zejména dema „Fobia“ a trošku i „Blame?“. Na CD „FTI“ nás to asi tak vystrašilo, že tam je materiál dokonce jen okolo 2,5 minuty na song. Na aktuálním „Default“ mi ale přijde, že je délka songů tak akorát. Udělat jeden, či dva delší songy, pokud k tomu bude múza asi ale není špatnej nápad, díky. :-)
Velmi zajímavou shledávám vaší lyriku, napěchovanou nejrůznějšími metaforami a jinotaji. Mají vaše texty nějakou společnou myšlenku nebo dějovou linii? Čím se vůbec necháváte při psaní textů inspirovat?
Márty: Společná myšlenka, nebo dějová linie, jak tomu občas někde u jiných kapel bývá u nás nehrozí. Texty většinou nepíše jeden člověk, i když v poslední době většinou náš manager Jiří alias Manafob. K textům se vyjádřím asi ke své části. V minulosti jsem psal více textů, teď je to tak, že nápady hodně selektuji a pak z toho nakonec nic nevyjde. Inspiraci beru většinou ve snu. Něco se mi zdá, většinou blbosti, ale dá se z toho někdy poskládat dobrej materiál :-). Takže se momentálně ubírám směrem, který popsali pánové Šíp a Uhlíř v jednom ze svých představení „Hajájismus“. :-) Dál ale předám slovo našemu managerovi...
Manafob: Souhlasím s Mártym – jednoznačná společná myšlenka nebo dějová linie v textech F.O.B. nikdy nebyla. Snad možná mají všechny společné jen to, že jsou naprosto rozdílné :-) Co se týče mých textů na debutu jsem jich napsal většinu, na druhém cd pouze tři. Témata jsou věci ze života, prostě věci co opravdu můžeš zažít. „Whiteness“ – hororový sen, po kterém si budeš vážit života, „The Mask“ – o absenci pravosti v chování lidí, „Imagination On The Sea“ – čistá imaginace, která mě potkala na moři, „Land Of Markets“ – z prostředí super, hyper marketů a vůbec obchodu dnes vůbec. Obecně můžu říct, že když nějaký text píšu, musí mít „hlavu a patu“, tedy dávat smysl, což se doufám daří.
V létě jste opět byli častými hosty na tuzemských festivalových pódiích. Kterou letošní akci hodnotíš jako nejvíce vydařenou a proč? Na druhou stranu nám také prozraď, který fest bys ohodnotil palcem dolů.
Márty: Jojo, jak jsem výše zmínil, koncerty jsou naše hlavní doména a v létě to platí dvojnásob, resp. mělo by :-) Z letoška se mi nejvíc líbil Basinfirefest, kde jsme hráli v pátek na B pódiu už za tmy a asi jako nejtvrdší kapela dne. Přišlo mi, že to přítomní fans náležitě ohodnotili a málem zbourali hrazení před pódiem, tam byla super atmosféra a náležitě jsme si to užívali. Dobrej koncert a vlastně celý festival byl i letošní AFOD v novém areálu, kde jsme také hráli v pátek jako předposlední kapela. Letošní Open Hell také supr, hráli jsme sice na začátku ale už v tu dobu bylo v areálu dost lidí. No a kterou akci bych ohodnotil palcem dolů? Z našeho pohledu asi Krhanice :-), kde jsme nakonec nevystoupili kvůli velké průtrži mračen, která předčasně ukončila fest, který byl ale také supr, jenže holt počasí nejde objednat. Jinak ono to vcelku s festivaly u nás jde, takže na nějaký vyložený průser si nevzpomínám a ani z naší strany.
Vím, že máte co dočinění z festivalem „Žižkův vraždící palcát“, který se koná 3X do roka u vás v Táboře. Pokud jsem dokázal dobře dešifrovat římské číslice, v září se bude konat již jeho 23. pokračování (!). Mohl bys mi něco prozradit o úplných začátcích této akce?
Márty: S festivalem jsme začali na jaře 1998 a první dvě akce pořádali ještě společně s kolínskými IMPERIAL FOETICIDE. Kompletní historie festivalu včetně galerie fotek je na stránkách http://zizka.fob.cz Proč vlastně festival vzniknul? Jednak na táborsku nic podobného nebylo a druhak, abychom pokryli potřeby kapely F.O.B. týkající se výměnných koncertů. Od začátku ale dramaturgie nebyla a není ani teď postavená jen na výměnách. Na každé pokračování zveme jednu-dvě kapely jako tzv. tahouny a snažíme se také o stylovou pestrost. Máme stálého zvukaře a osvětlovače. V začátcích chodilo méně lidí, což nás ovšem neodradilo, postupem času (asi dvou pokračování) návštěvnost stoupla a vykrystalizovala až na výjimky na pravidelných cca 120-140 lidiček, což na Tábor ujde. Festival má i své stálé místo v Čekanicích, v restauraci Na Vyhlídce a i své termíny konání – na jaře (březen), na podzim (říjen) a pak většinou prosinec. Na každé akci vystoupilo vždycky kolem 6-7 skupin za večer nejen z Čech, ale i ze zahraničí.
Vloni jsme začali koketovat a i uspořádali v srpnu první větší akci (13 kapel) na Housově mlýně, což je větší areál a sál. Zde se také letos koná i Post summer attack. Vzhledem k tomu, že se letos konal poslední ročník jihočeského Open Hell festu, tak si pohráváme s myšlenkou vyplnit prázdné místo a termín po tomto festivalu a uspořádat Žižkův vraždící palcát jako dvoudenní open air festival. V jednání je také spolupráce na festivalu s agenturou Rámus agency, která pořádala Open hell. No ještě uvidíme.
Teď by mě pro změnu zajímala současnost Palcátu a hlavně na které zajímavé kapely se mohou nadržení návštěvníci těšit toto září?
Márty: Na letošním skoro letním pokračování, které jsme nazvali „Post Summer Attack“ a které se bude konat 17.9.2005, v Táboře, v areálu Housova mlýna vystoupí celkem 14 kapel. Jako hlavní hvězdy Italové ADIMIRON(I), Němci FALL OF SERENITY(DE) a Rakušáci BEREAVEMENT(A). Zbytek sestavy je pak postaven z Českých neméně kvalitních kapel: MARTYRIUM CHRISTI, F.O.B., MATER MONSTIFERA, POPPY SEED GRINDER, OBLOMOV, AGONY, REEK OF SHITS, ANIMAL HATE, APOCRYPHAL DEATH, RITES OF UNDEATH, SCRAP PLASTIC. Samozřejmě nebude chybět občerstvení, pivko, distra atd. Prostě klasika, na kterou jsou návštěvníci Žižky už zvyklí. Současná podoba festivalu tedy nijak nevybočuje ze zajetých kolejí, tzn. poskytnout návštěvníkovi kvalitní kapely, zvuk a světla a to vše za rozumnou cenu.
Na konec tradiční prostor pro závěrečnou myšlenku dne, popřípadě se s námi poděl o nějaké to životní moudro…
Márty: myšlenka dne? No asi jako Homer Simpson: „Dám si pivo“ :-) a moudro? Mnoo, není ode mě, ale rozhodně s ním souhlasím: „Všechno je jinak“… Díky za rozhovor.
Tomáš Kotrba
- zpěv, baskytara
Jiří Beneš
- kytara
Martin Volný
- bicí
The Dice (2008)
Default (2005)
Follow The Instructions (2003)
Blame? (MC demo) (2000)
Fobia (MC demo) (1997)
Only Dead Can Survive (MC demo) (1996)
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.