Jak už z názvu alba samotného vyplývá, je „Issue VI“ již šestým počinem německých vytrvalců DEW-SCENTED a hned od úvodní skladby je jasné, že stejně jako v případě minulé desky „Impact“ se bude jednat o typický přímočarý a rychlý thrash/death, čiší z toho hafa enegie, až se člověku chce zvednout hrozící prst a vykřiknout: „Hobluj!“. Postupně se však nervózní poposedávání změní na uzívané čekání a nakonec člověk jen znuděně zapadne do hlubin ušáku. To je zápis pocitů z průběhu mého prvního seznámení se s albem „Issue VI“. Opakovanými poslechy se samozřejmě dostavilo jisté ujednocení dojmu a ač by se mohlo zdát, že nuda se musí zákonitě pouze prohlubovat, u mě to v případě této desky nenastalo. Pocit energie a silovosti ustoupil sice značně do pozadí, ale našel jsem si okamžiky, které přes veškerou zkostnatělost thrashového projevu nabízejí příjemné pocity při poslechu.

Pokud se totiž smíříme s tím, že na desce nenalezneme nic víc než deathem načichlé thrashové řezání, musíme DEW-SCENTED zařadit mezi opravdu zručné komando plně využívající úzké hranice tohoto stylu. Už jen fakt, že bez pomoci mimostylových berliček a příměsí stále dokáží nabízet hudbu značně poutavou, je jasným důkazem jejich schopnosti přežít se svým old school thrashem i v časech kdy houfy fanoušků touží po experimentech. A navíc mohou tito styloví vytrvalci těžit i ze současné vlny počinů klasických trhačů, na mysli teď mám návratové desky například KREATOR, EXODUS nebo DEATH ANGEL. Troufnu si ale tvrdit, že DEW-SCENTED naštěstí nabízejí mnohem víc, než je dnes pro mě nepochopitelné oprašování zašedlých často až dvacet let starých tradic. DEW-SCENTED nabízejí především agresivní sound a snahu udělat svou hudbu co do tempa hodně ostrou, jedná se sice pouze o osvědčené postupy, ale přesvědčivá instrumentace dovoluje nasazovat k slušnému kvapíku a rozpoutávat tak správně zběsilé jízdy. Bohužel to výborně funguje hlavně při samostatném poslechu jedné dvou skladeb, když si však pustíte celé album, hodně brzy se dostaví pocit stereotypu a skladby, byť kvalitně zpracované, začnou být až přespříliš předvídatelné.

Co si tedy s tvorbou současných DEW-SCENTED počít? Prostě věřit ve smysluplnost jejich počínání, najít si v jejich hudbě to své a ocenit obranu pozic klasičtěji pojatého thrashe proti houfům dnes tak populárních neo-thrashových „lapačů fanoušků“. Na druhé straně je otázka koho uspokojuje neustálé opakování toho samého, neboť v tvorbě DEW-SCENTED nejde o nic jiného než o neustálé variace na jediné téma. Nezbývá tedy než doporučit „Issue VI“ konzervativněji založeným fanouškům, s dodatkem, ať se na mě příznivci těchto Němců nerozčilují, neboť zde slovo konzervativní není v žádném ohledu nadávka ani nálepka něčeho podřadného.