OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak tady si někdo výrazně koleduje o zásah dlouhých prstů cenzorových, poznamenal jsem si sám pro sebe, když jsem poprvé uzřel onen hezoučký cover nového alba AVULSED. Ostatně, obscénní Španělé jsou podobně zvrhlými obrázky již dávno proslulí, stačí si jen vzpomenout na výstavní řezbářskou práci, kterou předvedly ostré nožíky dvou rozdováděných slečen na obálce „Stabwound Orgasm“ (1999). Bylo by však chybou uvádět jméno AVULSED pouze a jen ve spojení s obludnou grafikou nebo pro metalovou hudbu ne příliš typickou zemí původu. Tím jediným pravým termínem, se kterým by se měla neotesaná sebranka z Madridu spojovat, je totiž kvalitní death metal.
Je všeobecně dobře známo, že ze středomořských destinací povstalo již mnoho učedníků, kteří to v extrémních řemeslech dotáhli mnohem dále než na výuční list. Za všechny jmenujme řecké mystiky SEPTIC FLESH, španělské mistry skalpelů a svorek HAEMORRHAGE nebo portugalské vlky MOONSPELL – všechno to pojmy, se kterými bylo, je a bude nutno počítat. Pokud se však zaměříme na brutálně deathovou stranu metalového spektra, tak vedle stále se lepšících Malťanů BEHEADED musíme zcela jednoznačně uvést právě AVULSED.
Horkokrevná čtveřice se nikdy nesnažila o přehnaně technicky náročnou produkci, veškerý svůj um naopak s úspěchem investovala do čitelnější, maximálně hrubozrnné formy kovu smrti, kterou musí díky CANNIBAL CORPSE znát i ten největší diletant. I přes chybějící instrumentální krkolomnost není „Gorespattered Suicide“ vůbec stereotypním nebo snad dokonce nudným albem. Pestrost nahrávky se dosahuje úplně jinými prostředky, totiž prací s atmosférou (viz „Filth Injected“) a především přítomností nezvykle silných melodií, což není v kontextu silně okrajového gore/deathu zrovna častým jevem. Právě díky integraci chytlavých linek se AVULSED podařilo poměrně s úspěchem vystoupit z početného zástupu podobně znějících kapel. Ostatní atributy, tolik typické pro brutální death metal americké provenience, (guttural growlem vycházejícím z kotců toho nejzapadlejšího vepřína počínaje, a vysypanou rytmikou konče) však zůstaly bez porušení zachovány. Výsledkem je tedy vcelku pestrá směsice, která má reálnou šanci oslovit jak tolerantní melody/deathers, tak i ortodoxní smrtihlavy (přičemž těm druhým jmenovaným se „Gorespattered Suicide“ bude zamlouvat nepochybně více). Nikterak revoluční, leč na poslech velmi příjemná nahrávka.
Nové album AVULSED má reálnou šanci oslovit širší spektrum posluchačů, tolerantními melody/deathers počínaje a ortodoxními smrtihlavy konče (přičemž těm druhým jmenovaným se „Gorespattered Suicide“ bude zamlouvat nepochybně více). Nikterak revoluční, leč velmi příjemná nahrávka.
7 / 10
David Sánchez González (Dave Rotten)
- zpěv
José María De Miguel Orero (Cabra)
- kytara
Juan Carlos Limón Calvo (Juancar)
- kytara
Antonio Carlos Rodríguez Espigares (Tana)
- baskytara
Riky
- bicí
1. Gorespattered Suicide
2. Burnt But Not Carbonized
3. Filth Injected
4. Infernal Haemorrhoids
5. 4 N Sick
6. Harvesting The Blood
7. Let Me Taste Your Flesh
8. Hoax Therapy
9. Divine Wine
10. Protervia
11. Eat Foetal Mush
12. Ace Of Spades (MOTÖRHEAD cover)
Revenant Wars (EP) (2013)
Ritual Zombi (2013)
Nullo (The Pleasure Of Self-Mutilation) (2009)
Reanimating Russia 2007 (DVD) (2007)
Reanimations (2006)
Gorespattered Suicide (2005)
Yearning For The Grotesque (2003)
Bloodcovered (MCD) (2001)
Stabwound Orgasm (1999)
Seven Years Of Decay (1999)
Cybergore (1998)
Eminence In Putrescence (1996)
Carnivoracity (MCD) (1995)
Promo 95 (demo) (1995)
Carnivoracity (7 EP) (1994)
W/Acid Death (split 12 LP) (1994)
Deformed Beyond Belief (demo) (1993)
Embalmed In Blood (demo) (1992)
Vydáno: 2005
Vydavatel: Metal Age Productions
Stopáž: 44:48
Produkce: AVULSED a Erik Rutan
Studio: VRS Studios (Madrid), Mana Recording Studios
Kontakt: AVULSED, P.O.Box 50562, 28080 Madrid, Spain
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.