Nevěříte  v boha? Máte osypky z bílé barvy? Nesnášíte pomalé bicí s melodickým zpěvem a každý večer si análním otvorem prostrkujete nejdelší rameno kříže, kam až to jde? Pak jsou DARK FUNERAL a jejich „Attera Totus Sanctus“ chuťovčičkou právě pro vás!

Vlastně ani nevím proč DARK FUNERAL poslouchám. Jejich zpěvák Emperor Magus Caligula mi subjektivně přijde jako jeden z největších pošuků na scéně. Kytarista a úhlavní mozek Lord Ahriman by taky asi potřeboval pořádnej rozumovej klystýr a když vidím fotku stálého spolupracovníka kapely B-Force, nemůžu se ubránit úsměvu. Přesto bych odpřísáhnul, že současná čistě blacková scéna má v současné jen pár leaderů, počitatelných na prstech. DIMMU BORGIR/OLD MAN’S CHILD  jakožto zhevíkovatělou pop blackovou odnož. Pak je tu ANOREXIA NERVOSA s jejich naprosto cáklými výplachy na hranici šílenství. Promyšlení MAYHEM a právě DARK FUNERAL, zastupující tak trošku old school black bez symfonií a harmonií, avšak v soudobém provedení. Začátky kapely jsem moc nežral. Zlom ovšem přišel poměrně záhy (nedivte se, jsou kapely, kterým to trvá mnohem dýl a spousta z nich se nechytne už asi nikdy. Viz takřka celý zbytek blackové scény) už se třetí deskou „Diabolis Interium“. Hustej náklep v perfektním zvuku a matroš, co nemůže urazit žádného kolemjdoucího, jen trochu holdujícímu extrémnějším výsmahům. A přesně taková je i čtyři roky očekávaná novinka „Attera Totus Sanctus“. Rozdíly jsou dva zásadní. Album je ještě trošku divočejší s větším tahem na branku než předchůdce. A má trošku jinačí zvuk. Trochu zastřenější. Subjektivně bych řekl, že zvukově na tom byla lépe předchozí deska, ale uznávám že vydat dvě stejně znějící alba by asi nebylo pro lehce fádní DARK FUNERAL zrovna nejlepší tah. Takže jak už jsem napsal, matroš je to solidní, ale paradoxně mě na albu nejvíc pobavily promo kecy. Standardní to výdob(l)itek firemní sebeobrany. Satanášský hlas maníka co je pronáší bohužel není v materiálech zmíněn, musím ovšem říct, že do hudby skvěle pásne. Fakt. Kdyby se ty plky jen trochu zamixovaly do celkového konceptu alba, mohlo by to novou desku dokonce i trošku posunout. I když je to možná k nevíře. Hodně se mi líbí i fešný satanáš na obalu. Kapela evidentně ví, co fanoušci chtějí a já věřím, že z digipackové verze „Attera Totus Sanctus“ se jistě stane hitový artikl všech prodejců.

DARK FUNERAL se během dvou alb vyprofilovali v solidní mlátičku, ctící kořeny starých „mistrů“. Mají ovšem vlastní tvář a toho si cením. Celkově jde podle mého názoru o jednu z výrazných vůdčích osobností scény a rozhodně ne neprávem. Nové album to jen potvrzuje. Jen doufám, že časem nesklouznou do stejného tvůrčího komatu jako MARDUK.