PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nebudeme chodit kolem horké kaše. RUNNING WILD vždy byli hlavně Ralf Kasparek, řečený Rock´n´Rolf. Spoluhráče střídal častěji než ponožky a třebaže některé občas pustil i k lizu (dejme tomu dávného kytaristu Majka Mottiho), čas hojnosti nikdy netrval dlouho. Ovšem potenciál žádného jedince není nevyčerpatelný, takže Ralf nám už drahný čas vydává kolovrátkové desky podle vlastní šablony. Někdo tomu říká zachování tváře a ctění heavy metalových kořenů, já říkám neštěstí! Pokud patříte mezi jedince, kteří přestali tvorbu Kasparkového divadla sledovat na počátku devadesátých let, kdy vyšlo snad poslední snesitelnější album skupiny "Pile Of Skulls", nemáte jediný důvod začít na tom něco měnit ani teď. O nic jste totiž nepřišli na žádné předcházející řadovce a ani "The Brotherhood" žádných závratných výšin nedosahuje. Spíše nížin. Je určitě paradoxní, když největší rozruch kolem celé kolekce nemá nic společného s natočeným materiálem, ale týká se členů sestavy. Již předchůdkyně "Victory" vyvolala spekulace o používání automatického bubeníka, navíc když na turné za bicí artilérií namísto uváděného Angela Sassa seděl Chris Efthimiadis (ex-RAGE). Novinka jde v těchto dohadech ještě dál a osobně bych se po poslechu přikláněl spíš k tomu automatu, byť slušně naprogramovanému. To ale není všechno, z rodinných důvodů se s pirátskou kocábkou rozloučil i kytarista Thilo Hermann (ex-RISK). Čistě sólový projekt tak dostává jasnou konturu, aneb slovy mrtvého klasika - Kašpárkův hrobeček.
A nutno říct, že sólová kytara hodně chybí. Ralf samozřejmě také sóluje, ale jeho výjezdy jsou takové… hm, Kasparkovské. Jiné cítění by písničkám prospělo jako praseti drbání. Přece jen malá změna, všechny skladby sedí hodně na riffu, jsou ostřejší, méně načinčané, až se na jazyk vkrádají slova o návratu ke kořenům bez pozlátka. Jenže povedeného pomálu, takže takové úvahy brzy mizí pod hradbou nahrané šedi. Povedené položky? No, moc toho není, snad úvodní "Uvítání v pekle", postavené na svižném riffu, možná trojka o "Bratrství", uváděná typickým klávesovým intrem, které následně přebírá kytarová vozba, určitě "Sibiřské noci" (jako malý pozdrav z Matky Russije?) - instrumentálka která sice nepřináší zhola nic neslyšeného, ale přímo překypuje mrazivou ruskou zimou. Vždyť oni ty bzučivé vyhrávky měly vždycky k častuškám hodně blízko. Špatný není ani "Pirátský song", takto osamocená připomínka dávné slávy. Ach jo, kdeže loňské sněhy jsou? "Ready For Boarding"? Dneska? Leda do domova důchodců…
P.S. Digipacková edice obsahuje dvě bonusové skladby. Obě jsou nudné, nepovedené a plné stokrát přežvýkané trávy. Navíc natahují stopáž desky o dalších deset minut a muset vytrvat v poslechu přes hodinu je hodno martýriu na kříži.
Ať už si pustíte jakoukoliv desku od RUNNING WILD, vždycky se na ní objeví stejné písničky, pořád ty samé harmonie, ta samá sólíčka. Tohle už není sebevykrádání, to je zoufalost nejtěžšího kalibru!
3,5 / 10
Rock´n´Rolf
- vokály a kytary
Peter Pichl
- basa
Angelo Sasso
- bicí
1. Welcome To Hell
2. Soulstrippers
3. The Brotherhood
4. Crossfire
5. Siberian Winter
6. Detonator
7. Pirate Song
8. Unation
9. Dr.Horror
10. The Ghost
11. Powerride (bonus)
12. Faceless (bonus)
Blood On Blood (2021)
Crossing The Blades (EP) (2019)
Rapid Foray (2016)
Resilient (2013)
Shadowmaker (2012)
The Final Jolly Roger (DVD/2CD) (2011)
Rogues En Vogue (2005)
20 Years In History (2003)
Live (2002)
The Brotherhood (2002)
Victory (1999)
The Rivalry (1998)
Masquerade (1995)
Black Hand Inn (1994)
Pile Of Skulls (1992)
The First Years Of Piracy (The Best Of) (1991)
Blazon Stone (1991)
Wild Animal (EP) (1990)
Death Or Glory (1989)
Port Royal (1988)
Ready For Boarding (Live) (1988)
Under Jolly Roger (1987)
Branded And Exiled (1985)
Gates To Purgatory (1984)
Vydáno: 2002
Vydavatel: Gun Records
Stopáž: 64:10
Produkce: Rock´n´Rolf
Studio: Casa Nowy and Jolly-Roger-Sound Studio, zpěvy a mix Horus Sound-Studio
-bez slovního hodnocení-
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.