OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Cnie sa vám za starým dobrým thrash metalom, ktorý slávil svoje najväčšie úspechy v osemdesiatych rokoch? Máte pocit, že vaša chuť na kvalitné retro-záležitosti nie je dostatočne uspokojená? Sklamali vás posledné počiny vašich obľúbených OVERKILL a chcete od svojich muzikantských miláčikov počuť konečne poriadnu rúbanicu? Ak ste na všetky tri otázky odpovedali kladne, mám pre vás zaručene kvalitný tip.
Je ním kapela SPEED/KILL/HATE, ktorú vám určite vrelo odporučia traja z piatich členov OVERKILL. Bodaj by neodporučili, keď v nej sami hrajú – gitarista Dave Linsk, bubeník Tim Mallare a basgitarou nepohrdol ďalší sekerník Derek Tailer. Skvelou voľbou sa javí byť spevák Mario Frasca z kapely ANGER ON ANGER, ktorého chlapácky zachrípnutý agresívny prejav korunuje úspešné snaženie troch skúsených thrasherov z New Yorku.
Svoje sklony k deštrukcii, neovládateľnému hnevu a frustrácii si, športovou terminológiou povedané, nosiči vody (predsa len, Bobby „Blitz“ Ellsworth a D. D. Verni boli vždy viac na očiach) v OVERKILL nedokážu plnohodnotne ventilovať. Práve z toho dôvodu vznikli SPEED/KILL/HATE na radosť všetkým nás, ktorí nepohrdneme kvalitným retro-thrash metalom.
Polhodinka ubehne v prípade „Acts Of Insanity“ skutočne ako voda. Prevažne v rýchlom tempe tu odsýpajú thrashové riffy, zvuk gitár je špinavý ako ulice Veľkého jablka, sóla „slayerovsky“ chaotické, prístup fantasticky vyhratých a zohratých muzikantov v mnohých ohľadoch až punkovo dravý. Už z drážok cédečka pôsobí táto metalová smršť neuveriteľne živo, prirodzene a uveriteľne. Na koncertoch to musí byť totálny masaker!
Viacerí z mladých hudobníkov hrajúcich v súčasnosti taký populárny metalcore by si mohli „Acts Of Insanity“ zadovážiť ako rýchlokurz nápaditej energicky hranej muziky. Veru, nie všetci veteráni patria do starého železa. SPEED/KILL/HATE sú toho jasným dôkazom. Stará škola víťazí!
Fotografie: Jeremy Saffer (www.jeremysaffer.com)
Nie všetci veteráni patria do starého železa. SPEED/KILL/HATE sú toho jasným dôkazom. Stará škola thrash metalu víťazí!
7,5 / 10
Dave Linsk
- gitara
Tim Mallare
- bicie
Derek Tailer
- basgitara
Mario Frasca
- spev
1. Walls Of Hate
2. Setting Me Off
3. Violence Breeds
4. Slay The Enemy
5. Won´t See Fear
6. Face The Pain
7. R.A.W. Revelation At War
8. Not For Me
9. Repent
Acts Of Insanity (2005)
Speed Kill Hate (demo) (2003)
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.