MESHUGGAH křížení s CRYPTOPSY a NECROPHAGIST. Ajaj, to jsem si dovolil dost, že? No samozřejmě je to třeba brát s jistým nadhledem, ale snad objasním v dalším textu, že rozpoznatelné inspirace nebo styčné body se zmíněnými skupinami v sobě album „Neurotripsicks“ skutečně nese. A co je hlavní, v podání GOROD to není nějaké poskakování od čerta k ďáblu, ale naopak skloubení jednotlivých atributů zmíněných „vzorů“ do jedné kompaktní formy, která pak spíše než dojmem kopírování působí překvapivou plností a neoposlouchaností.

GOROD je skupina, kterou pokud někdo bude znát, pak asi ještě pod názvem GORGASM, neboť změna názvu představuje u těchto Francouzů ještě dost čerstvou událost. Na rozdíl od toho je album „Neurotripsicks“ pouze zdánlivě novým počinem, jedná se totiž o materiál, který už spatřil světlo světa zhruba před rokem ještě s původním názvem skupiny. O vydání se tehdy postarali Deadsun Records, což bohužel není nijak prestižní značka, a tak milí GOROD (tehdy ještě GORGASM) v přílišnou známost nevzešli. Takže letošní v podstatě reedice (která skupina se dočká reedice už rok po vydání první emise?) u Willowtip Records je pro skupinu jakousi druhou šancí představit se světu. A musím říct, že tihle hoši (a dívka!) mají skutečně co ukazovat, byl jsem tím až zaskočen, když se zcela náhodným řízením osudu dostalo album „Neurotripsicks“ až do mých rukou.

Už v intru po chvilce čekání zdvihne tydlikající kytara varovný prst, to na upozornění, že tady se asi bude dít něco progresivnějšího. Nečekaně se pak přidá pozoun, alespoň myslím, že je to tento nástroj. No řekněte sami, tohle přece musí zbystřit posluchačovu pozornost. V následném materiálu už se sice dalších podobných výstřelků nedočkáme (žádná „avantgarda“ se nekoná), přesto není tohle album žádným tuctovým kusem hudebního standardu. Co to tedy je? Především asi technický death. Nutno však zdůraznit ono slůvko „asi“, skupině jsou sice vlastní především atributy valivého deathového soundu, avšak nijak se jimi nenechává svazovat. A co se týče rytmické stránky, dostáváme se zcela mimo běžné deathové standardy a nutně se vynoří technothrashová rozmanitost, kterou oplývá většina desek MESHUGGAH (ve skladbě „Smoked Skulls“ je typická MESHUGGAH „protichůdná“ rytmika slyšet hodně silně). Lehce překvapivá je pak skutečnost, že jediná dívka v sestavě sedí právě za bicí soupravou. Takže všichni co si myslí, že ženy nemají ten správný smysl pro rytmus, ať si opraví názor. Sandrine by určitě zahanbila i spoustu známých bubeníků. Precizně hýřivá kytarová práce a neustálé sólování pak v mnohých pasážích připomene NECROPHAGIST, sice v trochu umírněnější podobě, ale se stejnou instrumentální bravurností. Vokál je tím co nejvíce inklinuje ke klasickému deathu, poloha blížící se řevu běžnému u kapel jako CRYPTOPSY neodhaluje žádné vokální nepatřičnosti, přesto jde o nejmonotónnější složku projevu GOROD a rozhodně značně zaostává za jinak velmi pečlivě stavěnou hudbou. GOROD by byli určitě ještě mnohem lepší kdyby trochu doladili vokální stránku věci a kdyby ty neustálé, jinak profesorsky interpretované, kytarové party nebyly tak moc podobné jeden druhému. Každopádně se jedná o nadějný příslib do budoucna, a tak už se těším na příští počin.