OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nórska scéna, ktorá dala svetu black metal, ako ho poznáme dnes, sa na sklonku milénia dostala na rázcestie. ULVER na „Themes From William Blake´s Marriage Of Heaven And Hell“ začali flirt s elektronikou, ktorý časom prerástol do vážneho vzťahu. DIMMU BORGIR sa stále viac ponárali do vôd znamenajúcich istotu masového úspechu, naopak zdanlivo nemenní MAYHEM šokovali doteraz nedoceneným experimentom „Grand Declaration Of War“, po ktorom sa pokorne vrátili tam, kde ich všetci beztak očakávajú. A medzi veľkými menami (doteraz kráčajúcimi po spoločnej ceste čiernym lesom a zrazu voliacimi, na ktorú zo strán sa vydajú) sa krčili tí zdanlivo nenápadní, ale s odstupom času o to viac dôležitejší. Napríklad DØDHEIMSGARD, dom mŕtvych.
„666 International“ je blackmetalový album.Od úvodnej erupcie, ktorá zmietne tóny piána sa až do konca efektne 66 minút a 6 sekúnd trvajúcej nahrávky (reálne trvá necelých päťdesiat minút) striedajú nenávistné explózie blackových gitár, podfarbené industriálnymi či elektronickými efektami s chvíľami elektrizujúceho kľudu. S narastajúcim počtom apoštolov čierneho kovu prestala šokovať čistá surovosť, hrubosť a brutalita. DØDHEIMSGARD, rovnako ako napríklad ANAAL NATHRAKH, však našli recept na to, ako za použitia nie úplne typických postupov vyčarovať silnú atmosféru, na ktorej si blackmetalové spolky zakladali vždy viac, než na hráčskom umení. Okrem pre kapelu typického klavíru a už spomínanej elektroniky na „666 International“ kraľuje doslova šialený, až herecký výkon speváka Aldrahna (o.i. THORNS), striedajúceho čistý spev s priškrteným sipením či štekanou deklamáciou.
Zo z množstva ingrediencií zlepenej, ale napriek tomu homogénnej dosky vytŕčajú hlavne „Ion Storm“ s vynikajúcim gitarovým motívom, otvárajúcim bránu neskutočnej elektro-blackovej sypačke, či desaťminútové jadro dosky, „Regno Potiri“ s lahôdkovou prácou gitary v úvodnej časti, disko-metalovým maršom v jej strede a záverom, ktorý akokeby z oka vypadol SKINNY PUPPY. Kvalitné a nežne melancholické klavírne intermezzá zákonite pôsobia ako z iného sveta – čo však v kontexte celého albumu málokoho prekvapí.
Na svojom treťom radovom CD DØDHEIMSGARD (v zostave s menami pôsobiacimi vo VED BUENS ENDE, AURA NOIR, FLEURETY...) dokázali šokovať, provokovať i parodovať všetky klišé typické pre blackmetal bez toho, aby ich dielo pôsobilo samoúčelne a prázdno. Napriek tomu, že „666 International“ spočiatku pôsobí ako veľmi ťažko stráviteľný hybrid, tvrdím, že ide o jeden z míľnikov čierneho žánru a monumentálnym pomníkom jeho postupne umierajúcej kreativity. Mimochodom, DØDHEIMSGARD, dnes už pod skráteným názvom DHG, sa prebrali zo spánku, ktorý nasledoval po vydaní „666 International“ a doska, avizovaná už niekoľko rokov, vyzerá na spadnutie.
„Ak si ťa k sebe ešte tesnejšie pritiahnem/Vyliečim všetko s 666.“
Napriek tomu, že „666 International“ spočiatku pôsobí ako veľmi ťažko stráviteľný hybrid, tvrdím, že ide o jeden z míľnikov čierneho žánru a monumentálnym pomníkom jeho postupne umierajúcej kreativity.
Bjørn Dencker (Aldrahn)
- spev, gitary
Yusef Parvez (Vicotnik)
- gitary
Svein Egil Hatlevik (Magic Logic)
- klávesy
Ole Jørgen Moe (Apollyon)
- basgitara
Carl-Michael Eide (Czral)
- bicie, gitary
1. Shiva-Interfere
2. Ion Storm
3. Carpet Bombing
4. Regno Potiri
5. Final Conquest
6. Logic
7. Sonar Bliss
8. Magic
9. Completion
666 International (1999)
Satanic Art (EP) (1998)
Monumental Possession (1996)
Kronet Til Konge (1995)
Datum vydání: Pátek, 11. června 1999
Vydavatel: Moonfog
Stopáž: 66:06
Produkce: Bjørn Bogus, Mr. Fixit
Studio: Bjørn Boges Musikk Produksjon
Vízia pokrivenej budúcnosti vtepaná do temer parodickej mozaiky extrémnych hudobných štýlov. Medzinárodná 666tka aj v súčasnosti reprezentuje inšpiratívnu cestu naprieč spletenými atmosférami dní posledného súdu. Šialené omamné a nespojité fantázie vtepané do jedinoliatej psychedélie, ktorá má stále jedno z absolútnych postavení v mojom hudobnom svete.
http://www.allmetal.cz/recenze/clanek.php?id=18 občas sice legračně (a chvílemi až debilně) napsané, ale i přesto, že je to víc jak 5 let staré a jeden z prvních pokusů vůbec, nadále aktuální :) (škoda, že tu nemáte max. počet 6, ta 10 se do kontextu alba vůbec nehodí :))
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.