Na přelom listopadu 2005 se česká fotbalová veřejnost mohla těšit na dva nejočekávanější zápasy roku. Většina takových těch povrchních fandů byla zvědava na barážový duel naší reprezentace s Norskem, ale ti opravdoví fotbaloví znalci věděli, že o den později se koná skutečný souboj titánů mezi týmy Metalopolis a Marastjakcyp.

Tradice vzájemných soubojů byla zaseta na jaře roku 2003,  kdy na pozadí sprchové aféry a zapomenutého míče zvítězila družina MJC po lítém boji 12:10. Od té doby již ale uteklo hodně vody a před letošním zápasem bylo vše otevřené. Soupeři se snažili pojmout přípravu opravdu zodpovědně, nicméně kvalita tréninkových podmínek byla přímo uměrná úrovni obou médií. Zatímco MJC boys si kopali na plácku za školou na branky z pytlíků od cviček, tak MP družina proháněla merunu v tréninkovém centru v jižních čechách. Kromě fyzické kondice se náš tým zaměřil i na ostatní aspekty potřebné pro úspěch – standardní situace, přihrávky naslepo, střílení naslepo, namistrovaný výraz po vstřelených brankách a zejména plácání se po ramenou po každé úspěšně/neúspěšně zakončené akci.  Každý reprezentant obdržel šanon, kde byl podrobný popis hry soupeře – jednotliví hráči a jejich finty, nacvičené kombinace a oblíbené způsoby rozehrávky. Naštěstí se všechny tyto věci vešly na půlku stránky A4, takže to nedělalo problémy nastudovat i těm hloupějším z nás.

Všechny tyto úkoly zvládli reprezentanti MP na výbornou, takže nebyl jediný důvod, v případě poctivě odvedené práce, si nevěřit na vítězství. Naše sebevědomí prosáklo určitými informačními kanály ven, takže sázkové kanceláře přeci jen favorizovaly náš tým a byly vypsány následující kurzy – vítězství MP 1:1,9 ( MJC 1:3,75), MP vstřelí první gol  1:1,2 (MJC 1,9), Manatar odehraje celý zápas bez jediného faulu 1:35 (Střap 1:27),  Stray bude vyhlášen MISSákem zápasu 1:1,001 (Uproar 1:40).  Hodně lidí přišlo na buben díky Dreckusovi, který, věrný tradici nadávání na MP, všechny zlákal k tomu, aby si vsadili na vítězství MJC a od té doby se musí před hněvem rozzuřených sázkařů skrývat v kanálech.

V den výročí státního svátku jsme se konečně dočkali. Veškeré organizační záležitosti dopadly na výbornou – bratia přijeli, zeZplzeňáci dorazili včas, pražáci nezaspali a Dreckus nepřišel vůbec. Jen družstvo MJC přijelo s mírným zpožděním, protože, díky špatné práci s buzolou, vystoupili o jednu zastávku metra dál. Hala, kde se zápas konal, je celkem na úrovni. Jedinou nevýhodou byl ten fakt, že předseda komise pro výběr místa konání byl v hale naposledy jako malej capart, a proto mu utkvělo v paměti, že je hala „obrovská“. Jenže ona je to hala určená hlavně na kolovou, a tak byl předem dohodnutý počet hráčů na hřišti, tj. 4+1, trošku moc. Nicméně kardinální problém to nebyl.  Do hlediště se v pohodě vešlo cca. 30 fanynek a pět fanoušků/metlošů, kteří přišli podpořit svou oblíbenou stránku. Bohužel se styděli a neřekli nám svá jména, takže jsme jim nemohli dát promoCD heavymetalových kapel, která jsme měli pro všechny naše příznivce připravena.

Z peněz, vybraných od vydavatelských firem za kladné recenze, nakoupila Metalopolis nové slušivé dresy ala „Oranjes“. Tím bylo soupeři jasně naznačeno, že ho čeká nelítostná ofenzivní smršť. Kluci Marasťáci se vůbec neobtěžovali  jednotné dresy obstarat a nastoupili proti nám ve starých a opraných metalových tričkách. Zřejmě chtěli udělat dojem na publikum. Po ujednání  pravidel a darování kapříka/píšťalky rozhodčímu zápas konečně začal.

Již od první chvíle byla jasná převaha Metalopolis po všech stránkách. Výtečně organizovaná hra, elegantní střídání,  secvičené chorály a nebezpečné útočné akce – to byly hlavní přednosti, které na poněkud chaotický systém MJC platily. Ovšem, jak už to tak v našich krajích bývá, většina snahy přišla vniveč díky žalostné koncovce. Ta byla největší slabinou našeho mužstva už na přípravném táboře a bylo vidět, že od té doby téměř nedošlo ke znatelnému zlepšení.  Opravdu – kdyby tým MP během úvodních pěti minut vstřelil 6 branek, tak by se nikdo nemohl divit. Takhle ovšem stále zvonily tyčky, břevna, rozhodčímu v uších, Dalas se chytal za hlavu, Manatar na nohu, Milda chytal Marigolda za zadek, ale žádný gol zatím ne a ne přijít. Díky tomu opanovala náš tým určitá nervozita a naopak MJC si začal víc věřit, takže se hra postupně vyrovnala a bylo z toho čekání na první chybu. Tu naštěstí udělal soupeř – propadl při utočení na naší polovině, Milda zavezl míč až před bránu a Rudimu nezbylo nic jiného, než zavěsit do prázdné brány. Nadšení ovšem velmi rychle zchladil kapitán hostí Bizzaro, který potrestal nezodpovědnou rozehrávku našich obránců. Naštěstí nebyla spravedlnost slepá a tým MP si díky velkému tlaku vypracoval do půle tříbrankový náskok – Dalas dokončil Thornovu akci nádhernou střelou do šibenice, Thorn sám využil nepřesnosti rozehrávky soupeřova gólmana a Rudi přidal svou druhou branku „lišáckou“ (jj, je zrzavej jak liška a stejně tak proradnej, pozn. DKM) střelou zpoza obránce. Tým MJC však stále nepříjemně kousal a nebýt skvělých Marigoldových zákroků, tak by to skóre tak jednoznačné nebylo.

Po přestávce se obraz hry změnil jen minimálně. Většinu času byl míč v držení MP a MJC hrozil z ojedinělých protiútoků, které vznikly hlavně díky horší koncentraci našich hráčů. Ta se s narůstajícím vedením postupně snižovala, až musel Marigold občas své spoluhráče spucovat, aby makali až do poslední minuty. K nejvýraznějším postavám druhé půle patřil určitě Manatar, jenž doslova „jezdil po prdeli“ (aby ne, když si vzal speciální klouzavé tepláky) a hlavně Stray, ve kterém našla MP svého kanonýra. Zejména jeho druhý gol, kdy nekompromisně zavěsil pod břevno, byl ukázkový. Střelec nezapomněl z jakých poměrů vzešel a když udělal kolečko se svlečeným dresem, tak se zastavil u tribuny a vzdal hold svým fanouškům, kteří za ním přijeli až z Plzně. Krom Straye se v druhé půli trefili ještě Milda (prohodil si s Rudim role při první brance) a Dalas. Soupeři se sice podařilo vsítit tři zásahy, ale to už Metalopolis měla hru zcela pod kontrolou a chvílemi přecházela až v exhibiční pojetí zápasu. V této pohodové atmosféře se nám podařilo dotáhnout zápas až k závěrečnému hvizdu.

Výsledek 8:4 byl pro tým Marastu ještě celkem přívětivý. Kdyby náš tým proměnil aspoň 50% všech tutovek, tak by v kolonce „vstřelené branky“ na naší straně bylo jistě dvojciferné číslo. Ale to nevadí – důležité bylo, že jsme dodrželi to, co jsme si před zápasem řekli a že bylo dosaženo očekávaného výsledku. Zápas se jinak hrál celkem ohleduplně, bez nějakých zbytečných emocí či potyček. Divácká kulisa byla velmi slušná, přesně dle důležitosti tohoto klání. Jako nejlepší hráč zápasu byl jednomyslně vybrán Marigold, který náš tým podržel i ve zdánlivě ztracených situacích.

Tým Metalopolis se tedy stal novým fotbalovým králem mezi webziny. Teď si dopřává zaslouženého zimního volna až do jara, kdy očekává nabídky a výzvy od konkurentů, kteří se třesou na jeho trůn. Víme, že to bude těžké, ale v kompletní sestavě a se stejně odpovědnou přípravou jako letos se nemusíme bát žádného soupeře. Hail fotbal!

METALOPOLIS – MARASTJAKCYP 8:4 (4:1)
Branky: Rudi 2x, Dalas 2x, Stray 2x, Thorn, Milda – Bizzaro 2x, d_m_c 2x
Metalopolis: Marigold, Milda, Noisy, Louis, Rudi, Thorn, Dalas, Stray, Manatar
Marastjakcyp: bizzaro, d_m_c , uproar, violet, strap, killer, LooMis, piTRs, wewerka
Hráno bez karet
Diváků: 40 neplatících