OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Podobně jako mají MORTICIAN nenahraditelného Wese Benscotera, mají i FLESHLESS svého dvorního umělce. Jiří Lhota nezklamal ani tentokrát, a tak i další řadové album děčínské stálice může hyzdit veselá malůvka, tentokráte z útulného prostředí krejčovské dílny. Inu, zručný vedoucí si za starým Singerem (mám pocit, že má babička vládne velmi podobným modelem) počíná se suverenitou sobě vlastní a kožené oblečky mu pod rukama jen rostou. To nás ale tolik nezajímá, pojďme se raději na vlastní uši přesvědčit, zda podobným způsobem vyrostla i hudba FLESHLESS.
Samozřejmě, u poměrně konzervativně smýšlející kapely můžeme jen těžko očekávat nějaké převratné stylové veletoče. Nový studiový výplod „To Kill For Skin“ tedy opět poskytuje tučnou porci death metalu vystavěného dle US propozic (patrný vliv klasiků DYING FETUS, ale náznakově i DEVOURMENT), sázejícího kromě hrubosti projevu i na melodickou a částečně i technickou stránku věci. Tento vzorec je nevýrazněji aplikován ve druhé a současně nejpřesvědčivější položce „Contract Of Blood“, ze které doslova dýchají podobně ladění a neméně obscénní Španělé AVULSED. Mimochodem, uvedená skladba disponuje zdaleka nejvíce věcným textem kritizujícím praktiky vedoucích představitelů Spojených států, zejména pak jejich válečnou snahu v Iráku. V ostatních textech si FLESHLESS berou na mušku tradiční klišovitá gore témata, se kterými jistě velmi rád vypomohl i pacient na slovo vzatý – jistý Mr. Chymus z notoricky známé budějovické chásky ISACAARUM. Zajímavý moment přichází s nástupem skladby číslo pět – „The Final Cut“- ať poslouchám jak poslouchám, úvodní riff je jako vystřižený ze střední pasáže mé milované skladby „The Awakener“, která zdobí nezapomenutelný grindový slabikář „Temple Of Knowledge“ (1995) od KATAKLYSM. Těžko soudit, zda to byl záměr či nikoliv, leč ona podobnost je skutečně více než zarážející.
Půlhodinka ve společnosti zkušeného krejčího a čtveřice jeho noshledů se nakonec ukazuje jako příjemná. Sice jest pravdou, že „To Kill For Skin“ je trochu nevyrovnanou kolekcí (pozitivní dojem z úvodních skladeb je neutralizován mírně nezáživným středem, gradující závěr však znovu vytahuje desku do nadprůměrného hodnocení). FLESHLESS svým hrubozrnným death metalem s největší pravděpodobností nikoho šokovat nebudou, přesto si dovolím tvrdit, že nové album bude kvitováno s povděkem a to nejen v řadách skalních příznivců. Vše v pořádku.
FLESHLESS svým hrubozrnným death metalem s největší pravděpodobností nikoho šokovat nebudou, přesto si dovolím tvrdit, že nové album "To Kill For Skin" bude kvitováno s povděkem a to nejen v řadách skalních příznivců. Vše v pořádku.
7 / 10
1. Intro
2. Contract Of Blood
3. Sanguinica
4. Ordo Verminosum
5. The Final Cut
6. Lifedrain
7. In Vitro / Dead End
8. The Grudge Gear
9. Amor In The Shards
10. To Kill For Skin
11. Outro
Dethroned In Shadows (EP) (2017)
Devoured Beyond Recognition (2015)
Slaves Of The God Machine (2011)
Hate Is Born (2008)
To Kill For Skin (2005)
Sensual Death Imitation (2003)
Nice To Eat You (2001)
Abhorrence Of Cadaveric (2000)
Grindgod (1999)
Free Off Pain /split+Mastic Scum/ (1996)
Split tape /+Disfigured/ (1996)
Grinding (demo) (1994)
Stench Of Rotting Heads (demo) (1993)
Vydáno: 2005
Vydavatel: Obscene Productions
Stopáž: 33:39
Produkce: Pavel Hlavica a Petr Nejezchleba
Studio: Shaark
Kontakt: Vladimír Prokoš, Kosmonautů 159, 40502 Děčín 27, Czech Republic
Skvělé, už léta má nejoblíbenější česká death grupa..
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.