Po pojednání o vystoupení Insanie v ostravském Trinity Music Clubu zde máme další reportáž z jejich živého vystoupení, a sice ze křtu nového alba Insanie Trans-Mystic Anarchy, které vyšlo na sklonku minulého roku. Hned v úvodu musím prozradit, že se jednalo o vystoupení, jež se výrazně vymykalo všem „obyčejným“ live představením Insanie. Koncert proběhl v brněnském klubu Fléda. Ačkoliv jsem v Brně nějaký ten rok studoval, do Flédy jsem během oněch let nějak nestačil zabrousit. Teprve teď jsem seznal, o co jsem přicházel. Fléda je totiž perfektní klub po všech stránkách – prostorný foyer vybavený dostatkem pohovek a židlí zvoucích k před- a pokoncertnímu občerstvení, snadno dostupný výčep (jehož personál, ačkoliv mu nožky i ručky kmitaly seč mohly, houstnoucí pivachtivý dav uspokojoval stále obtížněji) a zejména perfektní sál s kapacitou cca 500 hlav, v němž se musí cítit pohodlně muzikanti, zvukaři i posluchači. Sál je navíc dostatečně vysoký, což je předpokladem jeho velmi dobrých akustických vlastností. Snad jedinou nevýhodou tohoto klubu může být paradoxně fakt, že je umístěn v řadové zástavbě nedaleko centra Brna, takže případné stížnosti obyvatel okolních příbytků na hlučnost provozu Flédy jsou asi velkým strašákem, který brání tomu, aby se v těchto prostorách konalo více akcí podobného zaměření, jako byl koncert Insanie.

Těsně po půl deváté se ze sálu ozvaly první tupé údery. Veškeré osazenstvo přísálí se ihned přesunulo na místo činu, aby si vychutnalo velmi zajímavou produkci šestice hudebníků - perkusionistů, bijců tlukoucích na bicí nástroje, jejichž původ je někde v afrických buších – zkrátka bubeníků vystupujících pod názvem TUBABU a produkujících západoafrické domorodé rytmy. Po půlhodince svěžího vystoupení sklidili TUBABU zasloužený aplaus a já jsem již věděl, na kterou skladbu v podání Insanie se budu nejvíce těšit. Po drobných úpravách pódia nastupují hvězdy dnešního večera – Poly, Klíma a Black Drum, aby do nás během svého více než dvouhodinového setu vpustili transfůzi energie v podobě (podle mých propočtů) devíti písní z novinky Trans-Mystic Anarchy, několika skladeb z Virtu-ritualu a největších hitů z rané historie skupiny. Od prvního tónu se u pódia vztyčil les hrozících rukou a zbytek sálu se počal pohupovat do rytmu, což přetrvalo po celou dobu vystoupení Insanie. V čem spočívala ona „neobyčejnost“ tohoto vystoupení Insanie?

Za prvé v tom, že během koncertu byly na plátno za pódiem promítány pohyblivé obrázky. Koncert byl totiž snímán několika kamerami, jimiž sejmutý obraz putoval přes computer do videoprojektoru zavěšeného u stropu sálu a z něj přímo na plátno. Ačkoliv si Poly v pauze mezi skladbami postěžoval, že ho obrázky při pohledu na ně ruší, nelze tento nápad hodnotit jinak, než jako naprosto skvělý! Navíc pokud právě Insania hrála některou ze skladeb, k níž byl někdy pořízen filmový záznam (ať už z koncertu nebo videoklip), byl tento promítán na plátno. Tak jsme si vychutnali klip, který byl před lety, když byli Poly a spol. „mladí a blbí“ natočen k Zimnímu varování, dále Sniggera, Věř nám a samozřejmě Máj (ostatně všechny přidány jako bonus na CD Trans-Mystic Anarchy). Co na tom, že o synchronizaci obrazu a zvuku hovořit nešlo. Paráda!

Za druhé. Insania si na koncert pozvala několik vzácných hostí, kteří významně přispěli k zajímavosti večera. Jako první se na pódium přiřítil asi po půlhodině hraní v obrovském sombreru bývalý basman Insanie Calvera, aby s Insanií odbasoval a odhalekal starou dobrou R.U.Dead. Po ní se Calvera, přiletivší až z dalekého Mexika (:- ), se vší vážností chopil obřadu křtu. (Insania a křtí své CD??? To mi nějak nepasuje :- )) Jakmile byl tento rudý kotouček smočen v šampaňském, okamžitě byl vhozen do publika. Po další půlhodince, kdy si musela Insania vystačit sama, přikvačili na prkna TUBABU (tentokrát pouze v pěti) a následovala Moribayassa. Zápěstí bubeníků se míhají v šíleném rytmu, do toho občas vyplázne jazyk Polyho kytara, občas se nechá slyšet i sborový zpěv „afričanů“ a tu a tam promluví i Polyho hrdlo. Na desce skvělé, naživo úchvatné! Opět zasloužený bouřlivý potlesk na otevřené scéně. Po kratší pauze TUBABU se svými nástroji odchází. Uběhne další půlhodinka samoty a Insanii přichází pomoci sympatická brněnská pěnice Hanička Nogolová, aby si spolu s Polym střihla nádherný duet S námi proti nám. Těm dvěma to na jevišti skutečně ohromně slušelo a pokud se toho večera nacházela v sále Polyho přítelkyně, jistě si musel Poly po návratu domů vyslechnout nějakou tu žárlivou scénu :- ). Hanička ještě zapěla v následující Matce Tereze a Faustovi, sklidila frenetický jásot auditoria a odebrala sa na zasloužený odpočinek ( do šatny samozřejmě). Insania tak zůstala na pódiu uplně sama samotinká, střihla ještě pár kousků a vydařený koncert zakončila přídavkem Kometa je klíč. Pětistovka spokojených návštěvníků se odebrala dílem domů (těch bylo opravdu málo), dílem do přísálí (na pivko) a pár desítek vytrvalců zůstalo v hlavním sále, kde si zaskotačili při rockotéce DJ Vrány a jestli neusnuli, tak tam trsali až do rána.

Možná se může leckomu zdát, že je na MetalManii poněkud přeinsaniováno. Po recenzi jejich nového CD, rozhovoru s Polym, reportu z jejich nedávného vystoupení v Ostravě tu tedy máme ještě krátkou reportáž ze křtu jejich aktuálního počinu Trans-Mystic Anarchy. Vězte však, že Insanie není nikdy dost a jestli ano, nechť na mne ihned sešle burácivý hrom a štípavé blesky sám Pán Bůh!!! ……auauaauaujauvajs…………vedle, checheche………

Foto pouze dokumentační, boží blesk bohužel poškodil fotoaparát.